Srdce, EKG - (c) profimedia.cz

Srdce, EKG - (c) profimedia.cz - Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Letní vedra zvyšují riziko náhlé zástavy srdce

  • 3
Letní vedra a větší fyzická námaha o dovolené zvyšují riziko náhlé zástavy srdce. Ohroženi jsou hlavně pacienti se srdečními chorobami, ale i úplně zdraví lidé včetně dětí. Plnohodnotný život přitom dokáže zachránit jen okamžitá pomoc.

ČTĚTE TAKÉ:
Vedra škodí zdraví, opakují lékaři. Lidé je neposlouchají

Podle údajů České společnosti podpory zdraví podlehne této nemoci v České republice téměř dvacet tisíc lidí ročně.

"Nejčastější příčinou náhlé srdeční zástavy u dospělých lidí je porucha rytmu označovaná jako fibrilace srdečních komor. Může vzniknout náhle za plného zdraví nebo může provázet závažné onemocnění, například rozvoj akutního infarktu," řekl přednosta anesteziologicko-resuscitační kliniky plzeňské fakultní nemocnice Eduard Kasal.

Nejúčinnějším způsobem záchrany je podle lékařů okamžité zahájení resuscitace, tedy oživovacích pokusů, které sestávají ze srdeční masáže a umělého dýchání.

Výraznou pomocí je pak v posledních letech defibrilátor, který nemusí ovládat pouze lékař. Zatímco ve vyspělých zemích je jeho použití již poměrně rozšířené, v České republice se používá spíš ojediněle.

Podle Víta Marečka z České rady pro resuscitaci je těchto přístrojů zatím v celé zemí kolem stovky. Používají je posádky rychlé záchranné služby nebo například horská služba v Krušných horách. Do budoucna by se měly objevit na frekventovaných místech, jako jsou letiště, supermarkety nebo hotely.

Specialisté však upozorňují, že náhlá zástava srdce mnohdy vzniká v domácnostech či na pracovištích. Záchranná služba je pak často bezmocná, pokud resuscitace není zahájena včas. Rozhodující je totiž každá minuta.

Jestliže resuscitace nezačne do deseti až patnácti minut po zástavě, je vysoká pravděpodobnost trvalého poškození mozku. Šance na návrat do plnohodnotného života je pak téměř nulová, řekl Kasal.

Defibrilátor přitom může používat i instruovaný laik. "Je možno ho použít třeba v domácnosti," uvedl Kasal.

Jeho cena se podle výrobců nyní pohybuje od 40 do 60 tisíc korun. "Jeho hodnota je ovšem nedozírná vzhledem k tomu, že může zachránit lidský život," uvedl Mareček.

Upozornil, že si to nyní v Česku uvědomují i četné firmy, jež se o přístroje zajímají.

Podle Zdeňka Kučery z České společnosti podpory zdraví náhlá srdeční zástava zabíjí v západním světě více lidí než mozková mrtvice, rakovina a AIDS dohromady. V Evropě ročně takto zemře na 700 tisíc lidí. Až 95 procent postižených podlehne dřív, než se dostane do nemocnice.

S každou minutou klesá šance na přežití oběti o sedm až deset procent. Jedinou efektní léčbou je včasné podání elektrického výboje. Pokud pomoc nepřijde včas, hrozí smrt nebo trvalé následky.

,