Průměrný Čech denně spolkne dvě pilulky. Ilustrační foto.

Průměrný Čech denně spolkne dvě pilulky. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Léky za miliardy končí v odpadu

  • 17
Na jednu stranu ministr David Rath křičí: Ušetříme na lécích. A zavádí úsporná opatření, která podle lékařů znamenají, že chronicky nemocní pacienti nedostanou léky. Na druhou stranu ani to nebude stačit a v Česku zřejmě dál budou v popelnicích končit léky za 3,5 miliardy korun. Proč?

Do lékárny Vltava v Kralupech nad Vltavou přišla před dvěma týdny paní s pěti napěchovanými igelitkami. Po smrti svého muže přinesla vrátit nespotřebované léky.
V mnoha krabičkách chyběla jen jedna pilulka a lék ani nebyl prošlý. Ale přesto skončí ve spalovně.

"Spočítali jsme, že jen v těch pěti taškách byly léky za 200 tisíc," říká lékárnice Martina Náhlovská. Pán je prostě nebral.

"Potřeboval spíš psychiatra, který by si s ním promluvil, ale řešil to sbíráním receptů. A takových lidí jsou tisíce. Mám tu dva kontejnery téměř plné léků a dalších šest tašek se válí okolo. Všechno plné léků, které lidé přišli vrátit a které se musí spálit," popisuje.

V Česku končí ve spalovnách rok co rok léky za 3,5 miliardy korun. A to ještě nikdo nepočítá ty, s nimiž se lidé neobtěžují do lékárny a vyhodí je rovnou.

"Češi mají totiž recepty jako fetiš. Bez něj mají pocit, že jsou špatně léčeni," říká přednosta Farmakologického ústavu II. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Švihovec.

Vypsáním receptu u nás končí 98 procent návštěv u lékaře. V sousedních státech si pacient donáší recept průměrně jen při každé druhé návštěvě. Přitom v návštěvách doktorů jsme evropskými přeborníky.

Každý obyvatel Česka včetně batolat průměrně přijde k lékaři třináctkrát za rok. To Evropan jen osmkrát. Český pacient kvůli tomu průměrně denně spolkne nějaké dvě pilulky.

Léky nejen pomáhají, ale i ubližují
Z jedné americké studie plyne, že ročně v USA zemře sto tisíc lidí kvůli nechtěnému předávkování léky nebo jejich vedlejším účinkům. V podmínkách České republiky by to znamenalo více než 3400 "obětí" léků.

Za léky včetně vitaminů přitom Češi ročně zaplatí 55 miliard korun. Jen největší Všeobecnou zdravotní pojišťovnu přijdou léky na 36 miliard, což je asi čtvrtina ze všech nákladů na zdravotnictví.

"Ve srovnání s ostatními zeměmi jsme v průměru, i když léků spotřebujeme nesrovnatelně víc. Je to dáno tím, že v Česku jsou léky levné," vysvětluje Jan Švihovec.

A jak na lécích ušetřit? Jednoduchý recept neexistuje. Někdo říká: Přestaňme hradit z veřejného zdravotního pojištění léky do padesáti korun. To znamená paralen, acylpyrin, ibalgin a podobné. Jen za anopyrin, jehož balení stojí dvanáct korun, dá VZP ročně 70 milionů korun.

"Nechat lidi si je platit z vlastní kapsy, to není cesta. Český člověk si rychle zjistí, jak za lék nezaplatit, a nechá si předepsat jiný, podobný, ale dražší," upozorňuje Josef Suchopár ze společnosti Infofarm, která se statistikou okolo léků zabývá. Jednoduchý návod, jak neplýtvat léky a jak na nich ušetřit, podle něho neexistuje.

"Jestliže někdo říká, že do roka ušetří miliardu a půl za léky, tak se směju. Nepovedlo se to žádnému státu, všude náklady na léky stoupají a každé opatření pomůže jen na chvíli," naráží na plán ministra zdravotnictví.

Na Slovensku politici zavedli poplatky za recept. "Ani to není cesta. Moc peněz to nepřinese a spotřebu to zabrzdí jen na chvíli. Lidé si na to brzy zvyknou," doplňuje Švihovec.

Sám David Rath tvrdí, že nutnost šetřit na lécích je na lékařích. "Dostali limity, vědí, kolik léků smějí předepsat, a je vidět, že si začínají uvědomovat, že je hloupost předepisovat lidem léky za pár korun, které si každý může koupit," říká Rath.

Léky, za které pojišťovny utratí nejvíc peněz, jsou však na snížení cholesterolu a vysokého tlaku. Jen za ně zaplatí VZP 1,5 miliardy ročně. Přitom by stačilo, kdyby lékaři nejdřív pacientům vysvětlili, že je nutné zhubnout a změnit životní styl. Ale spolknout pilulku je jednodušší.

,