Novinářům to řekl přednosta Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Jiří Raboch, který je také předsedou odborné psychiatrické společnosti.
Podle něj vzrostl také počet pacientů s demencí a úzkostnými chorobami.
"Očekává se, že do roku 2020 se deprese stane nejvýznamnější příčinou nemocí v rozvinutém světě," uvedl vedoucí Centra zdraví a životních podmínek Státního zdravotního ústavu Vladimír Kebza.
Odborníci odhadují, že nějakou duševní poruchou trpí asi čtvrtina všech Evropanů. S poruchami nálad navštívilo někdy lékaře na osmdesát tisíc Čechů a Češek.
V posledních letech podle Rabocha čeští lékaři předepisují stále více antidepresiv. "Dovedu si ale představit, že jsou lidé, kteří po doktorech žádají nejrůznější léky, včetně léků na depresi," připustil Raboch s tím, že takový postup rozhodně není žádoucí.
Někteří odborníci zvyšující se počet duševně nemocných přisuzují rychlejšímu životnímu tempu a větší psychické zátěži. Jiní upozorňují, že se léčba stala snadnější.
"Dokud se deprese léčila elektrošoky, hovořilo o vážných problémech jen půl procenta obyvatel," uvedl před časem v časopise Týden farmakolog Oldřich Vinař, kteří se na léčbu duševních chorob specializuje.
Rostou i náklady
Náklady, které souvisejí s duševními nemocemi, si podle Kebzy ročně vyžádají až čtyři procenta hrubého domácího produktu zemí Evropské unie. Nemocní totiž v řadě případů musí přerušit kariéru či odejít do důchodu.
Choroba také může vyústit až v sebevraždu. Ročně ji spáchá asi 1500 Čechů, uvedl Raboch. Výrazná část z nich připadá na lidi, kteří se potýkají s depresí či závislostí.
Péči o duševní zdraví má připomenout Světový den pro duševní zdraví, který připadá na 10. října. Vyhlašován je od roku 1992 a má podpořit snahu o dosažení nejvyšší možné úrovně péče o duševní zdraví.
Česko ve financování této péče zaostává. Podle odborníků vydává na psychiatrii v porovnání k celkovým výdajům ve zdravotnictví téměř nejméně v Evropě.
