"Tenké střevo je životně důležité, přes něj se do organismu vstřebávají živiny," líčí přednosta Kliniky transplantační chirurgie v IKEM Miloš Adamec.
"Lidí, kteří tenké střevo nemají, je málo - asi jeden z milionu. Ale jejich život je komplikovaný. Cokoli snědí, vyjde z těla ven bez užitku. Aby nezemřeli hlady, musí dostávat výživu v podobě roztoku přímo do žíly," vysvětluje.
Dosud se pražští lékaři učili transplantovat tenké střevo malým zvířatům. Nyní začnou zákrok testovat na velkých zvířatech. "A příští rok, nejpozději do dvou let, budeme operovat lidi," slibuje Adamec.
Lékaři v USA přitom tenké střevo transplantují už dávno. Dospělí pacienti dostávají orgán od zemřelých dárců, dětem často věnuje část střeva žijící rodič. "Ale déle než rok přežívá po zákroku jen polovina pacientů, a to je málo," říká Adamec.
To je podle něj důvod, proč u nás takové operace zatím nikdo nedělá a proč je lékaři v IKEM zkoušejí nejdříve na zvířatech. "Transplantace těch orgánů, které zatím v Česku děláme, přežívá téměř sto procent pacientů. Patříme ke světové špičce," dodává lékař.
Chirurgové v zahraničí už zkoušeli transplantovat řadu dalších orgánů - například hrtan, hltan, vaječníky či varlata. Ale zatím jde spíš o experimenty, navíc často s orgány, které nejsou pro život nezbytně důležité.
Američané však dokážou pomoci i lidem, které rakovina nebo úraz připravily o všechny břišní orgány, bez kterých se žít nedá. Při výplni celé břišní dutiny transplantují pět až šest orgánů současně.
Dostal tři orgány najednou
Českými rekordmany v počtu orgánů transplantovaných současně jedinému pacientovi se před čtyřmi týdny stali lékaři z brněnského centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie.
Janu Chalupovi z Krnova voperovali ledviny, játra i srdce od jednoho zemřelého dárce. Muž, který si v nemocnici poleží ještě asi tři týdny, se cítí stále lépe. "Bez problémů už vyjdu tři patra," pochvaluje si Chalupa a těší se domů. - více zde
Před operací mu bylo tak zle, že počítal týdny a nevěřil, že se dožije dvaapadesátin, které oslaví za měsíc. Bude se však muset obejít bez jediné kapky alkoholu. Právě alkoholem a tvrdou dřinou si totiž zdraví zničil.
A kdyby s pitím nepřestal, šanci na nový život by nedostal. Podmínkou pro transplantaci je minimálně dvouletá abstinence. "Nepiju už tři roky. Od té doby, co mi lékaři zjistili tvrdnutí jater. Chtěl jsem se zachránit. Alkohol je pro mě uzavřená kapitola. Mám k němu odpor," líčí Chalupa.
Za alkoholika se však nikdy nepovažoval. "Denně jsem si po práci zašel na tři piva a dvě štamprle. Ale na mém zdraví se toho podepsalo víc. Tvrdě jsem dřel mnoho hodin denně a pracoval jsem s jedovatou kyselinou, která se přidává do barev," vypočítává muž.
Lékaři shodně tvrdí, že zákrok, jakému se podrobil Jan Chalupa, je a zůstane výjimkou. Takových pacientů i orgánů je totiž málo. Nedostatek orgánů však pomohou řešit další zkoušené nebo plánované novinky.
Transplantace pro nejmenší
Lékaři IKEM chtějí diabetikům vyměnit místo celé slinivky jen Langerhansovy ostrůvky, které v ní vytvářejí důležitý inzulin. Dva lidé se už zákroku podrobili. "Nemuseli jsme je operovat, ostrůvky dostali formou infuze. Za pár měsíců dostanou další," líčí Miloš Adamec.
Pokud bude léčba úspěšná, časem zcela nahradí transplantace slinivky. Problém s orgány se novým způsobem chystají řešit i lékaři nemocnice v Praze-Motole, kteří jako jediní v Česku transplantují plíce.
"Dosud používáme plíce od dárců, kteří mají mrtvý mozek, ale bijící srdce. Zkoušíme metodu, která nám brzy umožní používat orgány i od dárců s nebijícím srdcem," líčí motolský chirurg Robert Lischke.
Lékaři v Motole začnou také transplantovat játra dětem včetně těch nejmenších, s váhou do deseti kilogramů. Česko dosud tyto děti posílalo na operace do Německa.
