„Do třetí fáze klinických studií v oblasti buněčné imunoterapie, kterou se zabýváme, se zatím nedostala ani žádná společnost ze střední nebo východní Evropy. A jsme jediní na světě, kdo se do poslední fáze studií u karcinomu prostaty dostal s dendritickými buňkami,“ tvrdí profesor Radek Špíšek, šéf výzkumu a výroby společnosti Sotio.
Rakovina prostaty je v České republice nejčastějším zhoubným nádorem u mužů (s výjimkou kožních nádorů) a třetí nejčastější příčinou jejich úmrtí na následky rakoviny. Každým rokem procento nemocných stoupá. V současné populaci tímto onemocněním trpí každý jedenáctý muž ve věku nad 50 let. I proto by měl každý muž po padesátce chodit jednou ročně na preventivní vyšetření. |
Firma Sotio, která lék vyvíjí, je součástí skupiny PPF, kterou vlastní nejbohatší Čech Petr Kellner.
„Bez silného investorského zázemí nelze klinické studie takzvané třetí fáze realizovat. Z těch šesti nebo sedmi laboratoří na světě, které vyvíjejí imunoterapii na podobném konceptu jako my, se zhruba polovina rozhodla vědomě zůstat s výzkumem na půdě univerzit, kde dělají malé klinické studie a pracují na vylepšení léčebného postupu. Když jsem s těmito kolegy z Německa nebo Holandska mluvil, řekli mi, že nemají odvahu udělat ten krok a pustit se do světa hledání investorů. A když vidí, jak jsem z toho vystresovaný, definitivně se rozhodli, že to dělat nebudou,“ podotýká profesor Špíšek.
Hlavní roli ve výzkumu hrají dendritické buňky. Za ně vděčíme Ralphu Steinmanovi, který je objevil už v roce 1973. V roce 2011 za to dostal Nobelovu cenu. Dlouhé roky se ale nevědělo, k čemu vlastně tyto buňky slouží.
„Ralph Steinman je skutečně objevil před více jak čtyřiceti lety, ale ještě netušil, jakou mají funkci. V té době mu možná ani nikdo nevěřil, že opravdu existují. On byl jeden z mála vědců na světě, který pokračoval v jejich zkoumání. Po pětadvaceti letech se jeho bádání zúročilo. Zjistil, že jsou to klíčové a v současné době jediné známé buňky, které dokážou zahájit imunitní odpověď organismu proti infekcím i nádorovým buňkám,“ dodává Radek Špíšek.
Kolik výzkum vakcíny zatím stál? A proč Čechy nesmí nikdo předstihnout? Odpovědi přináší páteční vydání týdeníku TÉMA, kde najdete celý rozhovor s profesorem Špíškem.
