Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bolavým kloubům může pomoci léčba krevní plazmou. Zákrok trvá 20 minut

aktualizováno 
Bolestí kolene a dalších "součástek" pohybového aparátu netrpí jen vrcholoví sportovci, ale i mnoho dalších lidí napříč generacemi. Kromě klasické léčby patří mezi nejmodernější postupy ty, při nichž se využívá krevní plazma, kyselina hyaluronová nebo jejich kombinace. Jak léčba vypadá, se můžete podívat ve videu.

Není potřeba dlouhá rehabilitace ani pojídání prášků. Aplikace je rychlá a účinky pocítí pacient poměrně brzy, nemusí podstupovat rekonvalescenci a ani se nemusí bát nežádoucích reakcí včetně alergií. Řeč je o využívání krevní plazmy, respektive kyseliny hyaluronové v moderní medicíně při léčbě pohybového aparátu.

Fotogalerie

Oba tyto způsoby pomáhají zmírnit bolesti a zabraňují tak vzniku chronického stavu. Dokážou však zmírnit i dlouhodobé potíže spojené s artrózou. Tento typ biologické léčby působí dobře také jako preventivní opatření, v Česku však stále nepatří mezi standardní ošetření, i proto si je pacient musí hradit sám.

Plazma z centrifugy

Pokud lékař doporučí léčbu plazmou, napřed musí sestra pacientovi odebrat krev, stejně jako při klasických odběrech. Zkumavka se pak strčí na pět minut do centrifugy, která odstředí plazmu. Díky švýcarské technologii v ní zůstává 90 procent takzvaných aktivních trombocytů, které napomáhají k regeneraci postiženého místa. Žlutou tekutinu - plazmu - pak lékař nabere do stříkačky a píchne do postiženého místa.

Ošetření je rychlé, celý zákrok trvá přibližně 20 až 30 minut a není potřeba žádná rekonvalescence. Druhý den tak může pacient vykonávat všechny běžné aktivity.

„Tato metoda se v moderní ortopedické praxi používá nejen k léčbě poúrazových stavů a chronických šlachových či vazivových úponových bolestí, ale je vhodná také k léčbě degenerativních kloubních onemocnění, tedy artrózy, a to především u nosných kloubů,“ říká doktor Filip Svatoš, ortoped kliniky Mediestetik. K výraznému zlepšení či k úplnému vymizení potíží dochází zhruba u 70 procent pacientů.

Díky použití vlastních buněk pacienta s sebou tento zákrok nenese riziko alergické reakce a může jej podstoupit prakticky každý, kdo splňuje potřebná kritéria, a byla mu aplikace doporučena. „Žádná přímá kontraindikace není známá omezení se mohou vyskytnout u velmi specifických onemocnění, jako je například hemofilie,“ dodal Svatoš.

Kyselina v ortopedii

Kyselina hyaluronová se přirozeně nachází v mezibuněčné hmotě lidského těla, mimo jiné například v kloubních vazivech, které umožňují plynulý pohyb těla, a zajišťuje také neustálou hydrataci pokožky. V dermatologii se využívá zejména k hloubkové hydrataci pleti (k její výživě), případně jako výplně například pro zvětšení rtů.

Kolik stojí léčba

- ošetření plazmou se pohybuje kolem 5 000 korun

- kombinace plazmy a kyseliny hyaluronové stojí okolo 7 500 korun

V moderní ortopedii má celou škálu využití. „Kyselina hyaluronová jednak chrání chrupavku, taktéž vyživuje a zároveň působí jako náhrada synoviální tekutiny v kloubu a tlumí bolesti,“ vysvětluje doktor Filip Svatoš. Synoviální tekutina je takzvané kloubní mazivo, které má význam pro vzájemný pohyb kloubních ploch a omezení jejich tření. K úbytku této tekutiny dochází například při artróze nebo po úrazech.

U použití kyseliny hyaluronové je třeba dbát na to, zda pacient netrpí alergií na samotnou kyselinu či pomocné látky. O indikaci a kontraindikaci léčby by měl vždy rozhodnout ošetřující lékař.

Kombinace plazmy a kyseliny

Spojení těchto dvou technik se významně osvědčilo při léčbě úrazů či zánětů šlach (třeba u achilovky), artrózy i takzvaného tenisového nebo golfového lokte. „V případě ošetření krevní plazmou nebo plazmou obohacenou kyselinou hyaluronovou mohou pacienti očekávat zmírnění bolesti, ztuhlosti i citelné zlepšení hybnosti pohybového aparátu,“ vysvětluje ortoped Svatoš.

Využití mají tyto metody rovněž jako prevence u osob, které mají dědičné onemocnění kloubů, či je jejich pohybový aparát vystaven nadměrnému opotřebování kvůli náročné fyzické práci nebo sportu. Látky jsou tak aplikovány například atletům, fotbalistům, hokejistům, tenistům či golfistům. Před lety pomohla tato metoda například golfistovi Tigeru Woodsovi k regeneraci po operaci kolene.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.