Ona

Kvůli vedru lidi víc ohrožují vosy

S teplým počasím roste aktivita a agresivita včel, vos a sršňů. Na vlastní kůži to o víkendu pocítilo několik lidí, které po bodnutí museli ošetřit lékaři. Největší komplikace způsobily vosy, třeba na Prostějovsku zdravotničtí záchranáři vyjížděli hned k pěti případům.

"U většiny pacientů vyvolalo bodnutí kožní reakci, jako je opuchnutí. Nebylo tedy potřeba vozit je na ošetření do nemocnice, řekl ředitel Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje Ivo Mareš.

"Komplikace se však v poslední době zvětšují. Vosy a včely se totiž živí potravou z polí a do jejich jedu se tak vstřebávají i chemikálie, které používají zemědělci."

Průběh otravy podle odborníků velmi záleží na stupni citlivosti postiženého. V lehčích případech se projevují jen opuchnutím a bolestí kolem místa vpichu. Jedy vos a sršní působí přitom silněji než včelí jed a častěji vedou k celkové otravě.

V těžkých případech se pacientům zrychlí tep, dech, mohou trpět průjmem a zvracet. Dokonce může dojít až anafylaktickému šoku, což je prudká porucha krevního oběhu a dýchání.

Nepříjemnou víkendovou zkušenost má za sebou i třiatřicetiletý Vojtěch z Olomouce. "Vosa mě píchla do rtu. Protože nejsem alergický, zaskočilo mě, co to se mnou udělalo. Napuchlo mi půl obličeje, vypadal jsem jako sloní muž," popsal mladík. On sám lékaře na pomoc nevolal.

Na Olomoucku zdravotníci zasahovali o víkendu proti následkům zásahu bodavého hmyzu jen v jednom, zato však kuriózním případě. "Pacient, kterého bodla vosa se tak leknul, že omdlel," uvedl ředitel záchranné služby Ivo Mareš.

Hmyz zaměstnává v posledních dnech nejen zdravotníky, ale také hasiče, kteří jezdí likvidovat roje a hnízda. Jen od minulého pátku je lidé volali k třiatřiceti takovým případům.

"Bodavý hmyz jezdíme zpravidla odchytávat ráno nebo večer, když není rozlítaný. Hasiči v průběhu dne shromažďují místa, kde se hmyz vyskytuje a okolo 19. hodiny začínáme vyjíždět," uvedla mluvčí Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje Vladimíra Hacsiková.

Hasiči však nejezdí pomáhat se včelami nebo vosami na každé zavolání, ale jen tehdy, pokud hrozí nebezpečí pobodání dítěte nebo alergika.

"Hasiči nejsou deratizační firma a nevyjedou k zásahu na požádání každého. Musejí vyhodnotit nebezpečnost situace. Když jednotka dorazí na místo a zjistí, že žádné nebezpečí nehrozí, zásah neprovede. V tomto případě může dokonce občana, který zneužil linku tísňového volání, pokutovat," upozornila mluvčí Hacsiková.