Ilustrační fotografie - Brýle, oči

Ilustrační fotografie - Brýle, oči

Kvůli počítači se zrak nezhorší. Pravdy a mýty o našem zraku

  • 69
Nebojte se počítače. Oči unaví, ale o zrak vás nepřipraví. Co očím pomůže a co škodí?

1. Očím prospívá mrkev

Mrkev obsahuje karoten, ze kterého vzniká vitamin A, důležitý pro enzym retinol, který v sítnici umožňuje vidění. Vitamin A nebo jeho provitamin jsou však i v dalších potravinách, jako například v meruňkách, rajčatech, špenátu či petrželi. Nemusíte tedy spoléhat jen na mrkev.

2. Borůvky svědčí očím

S borůvkami je to podobné jako s mrkví, obsahují silné antioxidanty, které mohou příznivě působit na prokrvení sítnice. Konzumace borůvek však nemá valný smysl, protože koncentrace těchto látek je sama o sobě velmi nízká. Komerčně se vyrábí řada koncentrátů, které prokrvení sítnice podpoří spolehlivěji.

3. Zelená barva uklidňuje

To je pravda, díky své vlnové délce je zelená pro oči příjemná a uklidňující.

4. Špatné světlo kazí oči

Je to sice obvyklá výtka babiček, ale v tomto případě nemají pravdu, zakazují-li svým vnukům číst si knížku u malé lampičky s poukazem na to, že budou muset později nosit brýle, když si takto "zničí oči". Pravda je, že se zrak musí více namáhat a oči mohou začít pálit a být dříve unavené, ale dioptrie by vášnivým nočním čtenářům určitě naskakovat neměly.

5. Práce na počítači škodí

Je to podobné jako v předchozím případě. Dlouhé sezení u počítače, zvláště ne dobře ergonomicky uspořádaného a osvětleného, vede k rychlé únavě a osychání povrchu očí, ale ne ke zvyšování počtu dioptrií, ať plusových nebo minusových. Osychání povrchu očí hrozí více lidem, kteří nosí kontaktní čočky a zároveň pracují delší dobu u monitoru. Pomoci si mohou speciálními kapkami, které oko "proslzí".

Ilustrační fotografie

6. Šilhání se spraví samo

Velký omyl. Šilhání je podle odborníků vždy patologické a každé šilhající dítě musí být vždy odesláno ihned k očnímu lékaři. Neplatí tedy, co se občas mezi laiky traduje, že do jednoho nebo tří let věku dítěte je šilhání normální a k lékaři se má jít, až když se neupraví samo.

7. Malé děti nepotřebují sluneční brýle

UV záření poškozuje stejně dětské jako dospělé oči. U dětí je ochrana očí daleko důležitější než u dospělých, není pravda, že by se dětské oko slunečním paprskům bránilo lépe než dospělé. Děti však obvykle sluneční brýle nechtějí nosit, proto je lepší oči těch nejmenších chránit kšiltem světlé barvy. Kšilt je vhodný i v době, kdy už dítě brýle nosí, protože ochranu očí doplní.

8. Když je dítě v inkubátoru, poškodí se mu zrak

Tento mýtus a strach z inkubátorů, kam se děti ukládají kvůli udržení teploty, vznikl špatnou interpretací péče o nedonošené děti. Ty byly dříve v inkubátorech v relativně vysokých koncentracích kyslíku kvůli záchraně života, protože měly nezralé plicní tkáně. Jako vedlejší účinek se u nezralé sítnice objevovaly cévy a jizvení, které oči poškodily. Dnes je situace jiná, i když u těžce nedonošených dětí samozřejmě poškození očí také nastává, ne však kvůli inkubátorům, nýbrž kvůli nedokončenému vývinu.

9. Počet dioptrií lze ovlivnit

Člověk sám opravdu míru a konečnou hodnotu své vady ovlivnit nemůže. Přestože mnozí léčitelé a šarlatáni mají zaručené metody, jak to udělat například cvičením, zatím nebyla publikována žádná seriózní vědecká práce, která by to potvrzovala, a ani žádné empirické zkušenosti na to neukazují. Krátkozrakost nevzniká ani ve škole při čtení, je dána geneticky a člověk se s ní již narodí a věkem a růstem se tato vada jen více ukazuje.

10. Když nemám moc dioptrií, je lepší brýle nenosit

Spousta krátkozrakých lidí si myslí, že když nebudou nosit při nižším počtu dioptrií brýle, zabrání tím dalšímu zhoršování zraku. Na nošení brýlí si oči zvyknou a pak "zleniví". Podle očních lékařů je to však nebezpečný názor. Pokud člověk nepoužívá správnou korekci při vadě zraku, tedy brýle nebo čočky s dostatečným počtem dioptrií, vede to jen k horšímu vidění a případně rychlejší zrakové únavě. Korekce by měla být správná - to znamená správný počet dioptrií, které zaručují dobré, kvalitní vidění a zároveň jsou pohodlné pro celodenní nošení.

Jak se starat o své oči

0-4 měsíce: První prohlídka zraku u lékaře, další následují v 8,
12, 18 měsících a ve 3 letech, dále pak každé 2 roky.

10 let: Okolo tohoto věku začínají děti rychle růst a může se
začít projevovat takzvaná "školní krátkozrakost".

20 let: Růst už by měl být ukončen a počet dioptrií na dlouhou dobu stabilní. Zhruba od dvaceti se doporučují laserové operace dioptrických vad.

40 let: Pružnost čočky už není v tomto věku tak velká a je zapotřebí
brýlí na čtení. Je dobré nechat si změřit nitrooční tlak, aby se předešlo
zelenému zákalu.

50 let: Diabetikům může hrozit šedý zákal, ostatním o deset let později.

55 let: Dioptrií na dálku může stále přibývat. Kolem 60. roku by počet dioptrií měl dosáhnout maxima.

60 let: Objevuje se makulární degenerace a šedý zákal. První onemocnění zhoršuje kouření.