Ona
Výstava věnovaná Janu Kaplickému

Výstava věnovaná Janu Kaplickému - Design Museum London

Kulturní tipy Faiyo: koncert Natacha Atlas nebo výstava věnovaná Kaplickému

Nemáte kulturní program na nejbližší dny? Faiyo vám přináší několik tipů, kam do divadla, na koncert, výstavu či jaký film shlédnout. Inspirujte se...

Film Na severFilm: Na sever (Nord)

Režie: Rune Denstad Langlo
Česká premiéra: 15. října 2009

Zima se blíží a s ní, co si budeme namlouvat, i občasná melancholická až depresivní rozpoložení, na která se rozhodně netěšíme, ale která nás stejně nakonec vždycky tak nějak dostihnou.

Léčivě, jako báječná prevence podzimních či zimních chmur, funguje norský film Na sever, road movie s nervově zhrouceným lyžařem Jomarem a jeho zásobami alkoholu v hlavní roli. Jomar se dozví, že kdesi na severu se mu narodilo dítě, a tak vyrazí na sněhové rolbě na devítisetkilometrovou pouť. Čekají ho podivuhodná dobrodružství v poetické krajině sněhu a mrazu a zdá se, že Jomar dělá všechno proto, aby nikdy do cíle nedojel. Ještěže se setkává s dalšími citlivými a zmatenými dušemi, které ho nakonec dovedou k příslovečnému světlu na konci tunelu, smyslu vlastní existence. Máte-li v lásce suchý severský humor, je to přesně film pro vás.

Natacha AtlasKoncert: Natacha Atlas

22. října 2009, Lucerna Music Bar, Praha

Vlnivým rytmům a exotické smyslnosti anglo-egyptské zpěvačky Natachi Atlas Češi velmi dobře rozumějí, a tak se k nám tato přezdívaná "královna orientu" a někdejší zpěvačka skupiny Global Undergroud často a ráda vrací.

Tentokrát přijíždí, stejně jako vloni, s akustickým souborem Mazeeka Ensemble, s nímž se po letech elektronické taneční kariéry náhle obrátila historicky zpět, do retro stylu 50. let. Tehdejší dekáda byla pro Egypt mimořádně společensky i umělecky příznivá a Natacha Atlas hledá svůj nový výraz a inspiraci ve vážných dramatických pózách a prožitcích někdejších orientálních pěveckých hvězd.

Lni natočila své vůbec první akustické album, ovlivněné tradiční arabskou hudbou. Převzala songy z repertoáru libanonské hvězdy Fairuz a egyptské zpěvačky Abdel Halim Hafez a pokusila se jim vtisknout svůj zralý výraz. Orchestr vedený Harvey Broughem je na hony vzdálen západnímu mixu severoamerických rytmů a elektronického popu, čekají nás smyčce, dechy a klavír.

Výstava věnovaná Janu Kaplickému Výstava: Remembering Jan Kaplický – Architect Of The Future

Design Museum, Londýn

Londýnské Muzeum designu zasáhlo do svých dlouhodobých dramaturgických plánů a uspořádalo v rychlosti výstavu, která reaguje na tragickou smrt Jana Kaplického letos v lednu. Důvody nejsou ani tak komerční, jako spíše osobní.

Kaplický v Londýně dlouhodobě působil, a tak není divu, že si ředitel muzea a kurátor výstavy Deyan Sudjic přál, aby především Kaplického přátelé měli možnost přijít do muzea a vzpomenout na něj a jeho práci. Proto uspořádal expozici fotografií, videozáznamů a architektonických modelů velmi neformálně. Snažil se zachytit atmosféru Kaplického studia, kde byly modely umístěny na dlouhém stole a výstavu zkomponoval tak, aby to vypadalo, jako kdyby architekt právě odešel z místnosti. Je fascinující, kolik svých futuristických nápadů stihl Kaplický realizovat a doufejme, že mu v tomto směru nakonec ani Česká republika nezůstane nic dlužna.

Součást festivalu 4+4 dny v pohybu Divadlo: 4+4 dny v pohybu

9.-16. října 2009, Praha, Divadlo Archa, La Fabrika, Divadlo Alfred ve dvoře, Studio Alt@-Hala 30, bývalé Federální shromáždění (nová budova Národního muzea) atd.

Oblíbený multižánrový festival 4 + 4 dny v pohybu nás prý letos tematicky nezatáhne do témat perverzí a zvráceností, ale nabídne nám emoce, lásku a společnou intimitu. V uplynulých třinácti letech se festival pohyboval po méně i více bizarních pražských lokacích, včetně bubenečské čističky, bývalé stomatologické polikliniky v Praze 1, Pražské zoologické zahrady nebo Národního zemědělského muzea na Letné.

Letos tato mezinárodní akce oživí prostory budovy bývalého Federálního shromáždění, která nyní spadá pod Národní muzeum. Festival opět setře rozdíl mezi divadlem, performancí, tancem, hudbou a výtvarným uměním z celého světa a velká část jeho programu se bude kvůli géniu loci, zvláštním "duchu místa", zvolené budovy zabývat i moderní architekturou. "Federál" například zahltí hudba Vladimíra 518 v projektu o architektovi Karlu Pragerovi, dále přednášky o architektuře Rostislava Šváchy a dalších osobností a mnohé různé performance, viz program na HYPERLINK "http://www.ctyridny.cz/"www.ctyridny.cz.

Mezi největšími hvězdami Čtyř dnů letos září belgická společnost Needcompany a její suše vtipná popová opera O Ricky a Ronym, uvedená 9. a 10. října v Arše. Pro představení tohoto uměleckého tělesa jsou typické texty v několika jazycích, využití tance, akrobacie, designu a naprosto hraniční provokace. V inscenaci se střídají dialogy, halucinace, introspekce od sentimentu hudebních osmdesátek přes Davida Bowieho a rockové duety až po setkání Nico s Leonardem Cohenem.

Uznávaná izraelská choreografka Yasmmen Godder pak 11. a 12. října v Divadle Archa nabídne divákům spolu s pěti tanečníky výsledek svého odvážného výzkumu o "posunu hranic vlastní otupělosti". V představení hledá odpovědi na otázky, zda ještě máme schopnost prožít autentické emoce a jestli v dnešním hyper-informačním věku vůbec zbývá místo na  skutečné city.

A do třetice upozorněme na mezinárodně úspěšný polský soubor Teatr Cinema Zbigniewa Szumskeho, který 11. října v La Fabrice odpochoduje svou Krátkou historii pochodových kroků, inspirovanou knihou významného filosofa Rolanda Barthese.

Skleněný pokojKniha: Simon Mawer: Skleněný pokoj

Vydává Kniha Zlín

Právě vychází román, k němuž britského spisovatele Simona Mawera inspirovaly osudy slavné brněnské vily Tugendhat. Podobně jako se do mechanismů nedávných českých dějin vrhl polský autor Marius Szczygiel v úspěšné knize Gottland, i tentokrát sledujeme naši historii očima cizince, fascinovaného zdejšími reálnými příběhy.

Kniha vypovídá o osudu rodiny Landauerovy (Tugendhatovy), která si nechala mimořádnou vilu s obrovským skleněným pokojem a výhledem na Město (Brno) postavit a paralelně o příběhu vily samotné. Děj je autorovou fikcí, jemně vycházející z reality. Landauerovi – židovsko-křesťanský manželský pár – jsou nuceni opustit zemi s příchodem nacistů a jejich modernistická vila tu musí zůstat. Přechází pak z jedněch rukou do druhých, z českých do nacistických, pak do sovětských až se opět vrátí do majetku československého státu.

Spisovatel Simon Mawer byl za knihu už podruhé nominován na prestižní Man Bookerovu cenu. K jejímu napsání ho pobídla náhodná návštěva vily počátkem 90. let, která ho ale původně inspirovala k jinému dílu. Jednašedesátiletý Mawer je biolog a jel se do Brna podívat na místa, kde pracoval zakladatel genetiky Gregor Mendel. Na základě své cesty pak napsal knihu Mendelús Dwarf. Při jedné z dalších návštěv Brna se šel podívat i do vily Tugendhat.

"Do té doby jsem o ní moc nevěděl, ale na místě jsem cítil, kolik je tam příběhů. Funkcionalistická vila a vůbec celý tento architektonický směr je pro mě symbolem jasnosti a průzračnosti a fascinuje mě kontrast jasu a světla modernistického hnutí a temnoty, která se hromadila kolem Československa."