Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Toxické látky i minerály: co všechno nás vlastně chrání proti slunci

  2:30aktualizováno  2:30
Opalovací krémy a mléka většinou vybíráme jen podle čísla na obalu. Do města dvacítku, na pláž třicítku, pro děti padesátku. Málokdy si už položíme důležitou otázku: co všechno podobné přípravky obsahují? Odpovědi vás možná překvapí.

Víme, co nás vlastně chrání před UV zářením? | foto: Profimedia.cz

Fotogalerie

Když chceme pochopit, jak opalovací přípravky fungují, musíme začít u ultrafialových paprsků. Asi víte, že na Zemi se setkáme s dvěma typy záření: UVA a UVB. První jmenované je měkčí, tvoří 99 % všech paprsků a nejvíc působí ráno a odpoledne.

"UVA záření je zodpovědné za stárnutí kůže a za přechodné zhnědnutí," vysvětluje Alena Machovcová, primářka dermatovenerologického oddělení FN Motol. "Vždy ale působí společně s UVB." To je nejintenzivnější mezi 11. a 15. hodinou. Může za spálení kůže a může přispět k tvorbě rakoviny, proto bychom v té době neměli na slunce vůbec chodit.

Pročtěte si etiketu

Chránit se musíme proti oběma typům. Dobrý opalovací krém by měl mít na obalu "UVA" v kroužku a k tomu SPF s číselnou hodnotou – ta sděluje stupeň ochrany proti UVB paprskům. "To nejdůležitější může z obalu vyčíst každý," radí Marie Trupiano, majitelka kosmetické společnosti La Estetica. "Za názvem výrobku by měla být ideálně uvedená nejen hodnota SPF, ale i krátká informace o tom, co nás vlastně chrání."

Kdo chce ovšem mít jistotu, neměl by se zastavit u přední části obalu nebo etikety. Když si prostudujete seznam ingrediencí, dozvíte se daleko víc. "Množství jednotlivých látek z něj sice nevyčteme, ale je dobré se řídit jednoduchým pravidlem. Pokud je v seznamu na jednom z prvních míst, znamená to, že jí přípravek obsahuje nejvíc.

Co všechno v krémech najdeme

Podle odborného blogu Compound Interest je v Evropské unii povolených 28 složek, které proti slunečním paprskům chrání. Ve Spojených státech jich mají jen sedmnáct. Látky se dál dělí na ty, které UV záření absorbují, a ty, které ho odráží nebo rozptylují. V kosmetice najdeme různé kombinace – často jsou to komplexy, na které mají jednotlivé firmy patent.

Pokud produkt slibuje, že chrání proti UVA, měli byste ve složení najít aspoň jednu z těchto látek:

  • Butyl Methoxydibenzoylmethane (Avobenzone)
  • Menthyl anthranilate
  • Ecamsule
  • Oxybenzone (Benzophenone-3)
  • Dioxybenzone
  • Sulisobenzone

Všechno to jsou organické sloučeniny, které záření absorbují; poslední tři si poradí taky s UVB paprsky. Právě proti nim se musíme chránit zvlášť důkladně – pomáhají při tom další sloučeniny. Tohle jsou některé z nejčastějších:

  • Octyl methoxycinnamate (v USA Octinoxate), který bývá i v balzámech na rty
  • Homosalate
  • deriváty kyseliny 4-aminobenzoové (PABA)
  • Padimate O
  • Cinoxate
  • Octyl salicylate

Studie naznačují, že některé sloučeniny, které pleť chrání před poškozením od slunce, mohou škodit zase jinak. Mohou totiž být mírně toxické, způsobovat alergie, a dokonce narušit hormonální rovnováhu. Americká neziskovka Environmental Working Group zkoumala některé z nich: jako nejrizikovější označila velmi rozšířené Oxybenzone a Octyl methoxycinnamate.

Běloba na obličej?

Módní alternativou jsou některé anorganické látky. Oxid titaničitý (Titanium dioxide) a oxid zinečnatý (Zinc oxide) jsou minerály, které se drží na povrchu pleti a UVA i UVB záření umí odrážet. Najdete je většinou v přírodní kosmetice; protože fungují jako mechanická bariéra, je potřeba je aplikovat častěji.

Přípravky, které je obsahují, jsou obvykle hutnější, někdy zbarvené lehce do bíla. Oxid zinečnatý ostatně malíři používají jako takzvanou zinkovou bělobu. Hodí se ovšem i pro citlivou nebo problematickou pleť – na rozdíl od oxidu titaničitého, který může dráždit hlavně pokožku obličeje.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.