Ta se totiž v nejbližší době za nimi chystá. „Přesné datum ještě nevím, snad to bude co nejdříve. Víc bych měla vědět příští týden po setkání se svým právníkem,“ řekla MF DNES Marcela Krajníková.
Hlavní překážku, kterou byl nedostatek peněz na letenku do Buenos Aires, už řešit nemusí. Kromě Nadace Naše dítě a lidí, kteří posílali peníze na účet zřízený nadací právě na cestu do Argentiny, přispěla Marcele Krajníkové i roudnická radnice.
„O peníze jsem požádala přímo pana starostu Kubínka. Ten mi poradil, že si mám napsat písemnou žádost městské radě, a během čtrnácti dnů mi peníze schválili,“ popsala Krajníková vstřícnost radních.
Na cestu za dětmi má přes 130 tisíc korun
Radnice Krajníkové uhradí dvě třetiny nákladů na cestu, nejvýše však dvacet tisíc korun. K vyplacení peněz stačí, aby matka dětí předložila letenku.
Další podmínky si radní nekladli a neurčili ani termín, dokdy nabídka platí. „Abychom jí vyšli co nejvíce vstříc, nechtěli jsme pomoc sešněrovat nějakým termínem,“ vysvětlil místostarosta roudnické radnice Miroslav Franc.
Na účet na pomoc Lucasovi a Sofii lidé už poslali 107 789 korun. Nadace Naše dítě přispěla Marcele Krajníkové patnácti tisíci korunami. „Zpáteční letenka do Buenos Aires i se všemi letištními poplatky se pohybuje kolem šestatřiceti tisíc korun,“ říká Krajníková s tím, že zatím ani neví, jak dlouho bude muset v Argentině zůstat, a kolik peněz ji pobyt zde tedy bude stát.
Manželé spolu už mluví
Od května, kdy děti odcestovaly s otcem do Argentiny, je s nimi v kontaktu přes telefon. Zpočátku měla Marcela Krajníková občas problémy, protože se do jejich bytu na okraji hlavního města Argentiny nemohla dovolat.
„Teď s nimi mluvím tak dvakrát až třikrát týdně. Jsou v pořádku,“ řekla matka.
V Argentině už děti chodí do školy a na španělštinu mají českého učitele. Toho jim zajistilo ministerstvo zahraničních věcí. „Teď měly desetidenní zimní prázdniny. Zmínily se také o tom, že za nimi chodí paní z velvyslanectví,“ dodala Krajníková. Pracovnice českého konzulátu v Buenos Aires děti navštěvují skoro každý den. Po každém setkání posílá konzulka Blanka Kovácsová matce dětí krátkou zprávu o jejich setkání a o tom, jak se dětem daří.
„Děláme pro ně maximum. Vídáme se s nimi prakticky denně. Když je nemůžeme navštívit, alespoň jim telefonujeme. Máme s nimi hezký vztah,“ uvedla Kovácsová.
V poslední době se také zlepšila komunikace mezi oběma rodiči. Zatímco v květnu spolu prakticky nemluvili, dnes jsou v kontaktu. „S otcem Sofie a Lucase často mluvím. Chci se s ním dohodnout na výchově našich dětí,“ řekla Marcela Krajníková. Před svým odjezdem do Argentiny by ráda přesně věděla, jak chce její manžel spor o děti řešit. „Potřebuji vědět, o čem se můžeme bavit. Proto chci mít připravené nějaké podklady a vědět, jakou představu manžel má,“ upřesnila.
Sama by si přála, aby byly děti deset měsíců u ní v Česku a na dvouměsíční prázdniny jezdily k otci do Argentiny. „Kdykoliv by je chtěl vidět, mohl by samozřejmě přijet,“ nastínila svůj požadavek.
Plány otce Roqueho Fiordalise byly zatím jiné: devět měsíců by děti byly u něj a tři v Čechách. Školní rok zde totiž trvá o měsíc kratší dobu než u nás.
Jak dohoda nakonec dopadne, jasné zatím není. „Zatím vše dohaduji s právním zástupcem. Ale devadesát procent oficiálních záležitostí, zřejmě i rozvod, proběhne v Argentině,“ dodala Krajníková.
Děti odjely bez rozloučení
Sofii a Lucase odvezl jejich otec za dramatických okolností 7. května do Argentiny. Lucas se s matkou nestihl ani rozloučit a děti si nemohly vzít s sebou žádné hračky ani osobní věci.
Podle českých soudů totiž matka děti z Argentiny v roce 2002 unesla, proto rozhodly, že se mají vrátit k otci. Jejich rozhodnutí potvrdil i ombudsman Otakar Motejl.
