Koupání může být jedovaté

Průjmy, nevolnost, alergie, vyrážka, těžké horečky, žloutenka, ale i vážné problémy s imunitou a poškození plodu. To není citace z lékařské učebnice, nýbrž výčet rizik, která hrozí při koupání v přírodě. Nebezpečí číslo jedna má nenápadné jméno: sinice.

Drobné zelené částečky někdy v celých kobercích pokrývají vodní hladiny přehradních nádrží a rybníků.

Nebezpečná zelená omáčka
Kdo si myslí, že mu ze špinavé vody hrozí nejvýše vyrážka, mýlí se. „Člověk, který se prodírá zelenou omáčkou a ještě se u toho směje, ukazuje, jak velký je hlupák,“ říká Bohuslav Maršálek z brněnské přírodovědecké fakulty.

Sinice neboli cyanobakterie mohou vyvolávat alergické reakce, ale zároveň působí na lidské tělo toxicky. Postihují játra, nervový systém a imunitu. Jejich účinky může člověk pocítit třeba až za pět let poté, co se ve vodě plné sinic koupal. Postižený například začne trpět nekontrolovatelnými obrannými reakcemi, jeho imunita reaguje přemrštěně.

Pro děti a těhotné ženy by mělo být koupání ve vodě se sinicemi jednoznačně tabu. „Těhotným ženám hrozí nebezpečí, protože sinice poškozují plod. Způsobují duševní i fyzické poruchy,“ vysvětluje Maršálek. Dětem zase mohou sinice více ublížit proto, že daleko častěji než dospělí při koupání polykají vodu.

Alergické reakce bývají rychlejší, nastupují nejvýše za pár hodin po koupání. Jsou nepříjemné, ale většinou tolik zdraví neohrožují - patří sem vyrážky, otoky, průjem, zvracení, červené oči, zánět spojivek. Nezpůsobují je jen sinice, ale také řasy.

Další rizika z vody
Ve vodě se však nemusí skrývat jen sinice a řasy. Stojaté vody, zejména menší rybníky a tůňky, mohou skrývat zárodky leptospirózy, těžkého a smrtelně nebezpečného horečnatého onemocnění.

„Onemocnění se projeví za několik hodin až dnů, kdy nastoupí horečky, bolesti svalstva, zimnice. Je třeba lékaře upozornit na možnost nákazy z vody,“ vysvětluje Kamil Zítek z Národní referenční laboratoře pro leptospiry. Ve vodě řádí také paraziti a zárodky průjmů. Ty bývají spíše v řekách, do nichž tečou splašky z kanalizace.

Kam se chodíte v létě koupat?

Michaela Jílková, moderátorka „Já se v Česku nechodím koupat nikam, protože se bojím všemožných nemocí. Asi existují některá výjimečná koupaliště, kde je voda čistá, ale já nechodím ani přes rok do bazénů.“ 

Michal Suchánek, herec
„Nechodím nikam. Mě to totiž nebaví. Chodím maximálně do sprchy, protože tam jsem sám a vůbec nikdo se na mě nedívá.“ 

Petr Novotný, herec a bavič 
„Nechal jsem si postavit bazén, původně kruhový nekrytý, ve kterém jsem se koupal vždycky po představení. A potom místo něj obdélníkový, osvícený, s vyhřívanou vodou, umělými vlnami a masážními tryskami, s rozměrem sedm krát tři metry, s průsvitným poklopem, který se dá odsunout. Koupu se opravdu často.“    

Co se skrývá ve vodě? 
Televizní reportáž z tohoto týdne. Rozesmátí lidé se noří do nazelenalé břečky, zelenkavé kousky ulpívají i na jejich kůži. „To je naše smaragdové jezero,“ prohlašuje jedna z koupajících se žen. Zřejmě netuší, jak moc mohou být sinice nebezpečné.

Sinice vyvolávají alergické reakce, ale způsobují i vážnější zdravotní poškození, protože uvolňují nebezpečné toxiny.

„Podle toho, kolik a jakých toxinů se do těla dostane, se liší i projevy: od lehké akutní otravy projevující se střevními a žaludečními potížemi přes bolesti hlavy až po vážnější jaterní problémy,“ vyjmenovává Petr Pumann ze Státního zdravotního ústavu.

Podle něj není sice známo, že by na otravu sinicemi při vodní rekreaci zemřel nějaký člověk, ale jsou známy případy uhynulých zvířat, která tuto vodu pila. Zemřelo také několik lidí, kteří pili vodu vyrobenou z nádrže se sinicemi.

Jehličí a krupice
Jak vlastně sinice vypadají? Když se řekne sinice, vybaví se většině lidí zakalená voda, plná jakýchsi bahnitých chuchvalců. Ale tak to nebývá, sinice většinou vystoupají k hladině jinak relativně čiré vody, kde se hromadí v podobě zelené kaše nebo drobných, několik milimetrů velkých částeček. „Připomínají buď jehličí, nebo zelenou krupici,“ popisuje Pumann.

Pokud sinice pokrývají hladinu souvisle, hovoří se o tzv. vodním květu. Pro jeho výskyt je typický právě konec léta a první polovina září, ale v posledních letech se leckde vyskytuje již od června. Zřejmě nejpostiženější velkou tuzemskou nádrží je Brněnská přehrada, celkově se výskyt sinic v Česku pohybuje nad evropským průměrem.

Koupat se v nádrži pokryté vodním květem považují hygienici za holý nerozum, nedoporučují ani vodu, v níž je sinic málo. Pokud však sinice netvoří vodní květ, není pravděpodobné, že po jednom či dvou krátkých vykoupáních člověka postihne vážné onemocnění.

Záleží také na zdravotním stavu plavce: například pacienti trpící na hepatitidy často pozorují zhoršení zdravotního stavu po kontaktu se sinicemi, podobně jako astmatici a ekzematici.

Prvoci, průjem a vyrážka
Ani to, že ve vodě nejsou sinice, neznamená, že koupání nezanechá na lidském zdraví žádné následky. Ve vodě může být hojnost choroboplodných zárodků, které způsobují střevní infekce. „Ty se do vody dostanou především z odpadní vody z lidských sídel,“ vysvětluje Pumann. Proto se vyskytují spíše v tekoucích vodách, do nichž ústí kanalizace častěji než do rybníků a nádrží.

Paradoxně zemědělské splašky nebývají tolik nebezpečné, protože většina nemocí zvířat se na člověka nepřenáší. Mezi ty přenosné patří například prvoci jménem Cryptosporidium. Úporné vyrážky vyvolávají také larvy motolic, jejichž přirozenými hostiteli jsou vodní ptáci.

Tyto larvy nedokážou proniknout lidskou kůží, při pokusu o průnik do těla však mohou způsobit právě zmíněné vyrážky. Nejvíce jich bývá ve vodách, kde roste pobřežní rákosí. I v tekoucích vodách se vyskytují vodní řasy, které sice nejsou jedovaté jako sinice, ale i ony mohou vyvolat silné alergické reakce.

Ani bazény nejsou úplně čisté
Kdo se bojí sinic a průjmů z rybníků a řek, vezme možná zavděk bazény. Ale ani ty nejsou stoprocentně bezpečné. Kromě alergických reakcí vyvolaných chlorem ve vodě v nich hrozí šíření plísní a bradavic.

„Plísňové onemocnění se projeví svěděním, mokváním, zarudnutím a postižené partie se pak drolí, lámou či tvrdnou. Na rozdíl od bradavic postihují plísňová onemocnění především osoby starší 15 let,“ vysvětluje František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu.

Infekce se šíří buď přímým kontaktem s nemocným člověkem, nebo společně užívanými předměty a prostorami. Léčba plísní a zejména bradavic bývá hodně zdlouhavá. Navíc se v bazénech podle Kožíška šíří také záněty středního ucha způsobené bakterií pseudomonas a také záněty spojivek.

Jaká voda se hodí ke koupání?
• vodní rostliny vyskytující se v českých vodách nejsou samy o sobě nebezpečné
• v tekoucí vodě nebývají sinice, ale může být znečištěna splašky z domácností a polí
• je dobré se vyhnout vodě na první pohled znečištěné olejovými skvrnami, zápachem, vrstvami bahna na dně apod.
• ke koupání se rozhodně nehodí chovné rybníky, protože v nich bývá bahno a škodlivé mikroorganismy
• v bazénech, kde se voda chloruje, nehrozí nákaza, v jejich okolí se však šíří zárodky plísní a bakterií, proto je dobré vyhledávat ty, jejichž provozovatel dbá na hygienu

Jak se vyhnout sinicím?

• Nejvíce sinic je tam, kde voda „kvete“.
Koupání v takové vodě, jejíž hladina je pokryta souvislou zelenou vrstvou, hygienici nedoporučují v žádném případě, protože do vody se uvolňuje enormní množství toxinů.

• Jaká je voda v místě, kde se koupu?
Ne všechny nádrže jsou sledovány. Bližší informace se dají zjistit na příslušné místní hygienické stanici, které sídlí v bývalých okresních, případně krajských městech. V okolí některých přehrad a velkých rybníků jsou umístěny varovné tabule, kde se lze dočíst o výskytu sinic.

• Když se koupete ve špinavé vodě, osprchujte se.
Když už se ve vodě se sinicemi koupete, pak se osprchujte čistou vodou a odstraňte z pokožky řasy a sinice.

• Maximálně deset minut ve vodě.
Rozhodně ve vodě nebuďte déle než deset minut, protože pak se kůže rozmáčí a toxiny ze sinic skrze ni pronikají snáze. Varovným signálem, že bezpečná doba už uplynula, jsou rozmočená bříška prstů.

• Pozor na navátý vodní květ.
Vodní květ se po hladině nádrže pohybuje podle toho, jak zrovna vane vítr. Často tvoří u břehu vysokou vrstvu, která láká děti ke hraní. Je třeba je před tímto nebezpečím varovat a ve hrách se sinicemi jim zabránit.

BRNĚNSKÝ „ŠPENÁT“. Znečištění Brněnské přehrady sinicemi je kvůli suchu stále větší. Zatímco dříve u přehrady trávily prázdniny tisíce lidí, dnes jsou pláže prázdné. Koupání v přehradě zakázali hygienici už 30. června. Přes zdravotní rizika si někteří lidé koupel v jezeře neodpustí. Místní obyvatelé přehradě říkají „špenát“.