Kouč Aleš Kalina

Kouč Aleš Kalina | foto: Archiv Aleše Kaliny

Při seznámení rozhoduje podobnost nebo emoční nastavení, tvrdí kouč

  • 54
Kouč Aleš Kalina se už dvě desetiletí zabývá mezilidskými vztahy. "Starám se o lidské životy jako o svůj vlastní," říká a nabízí každému pomoc z životní krize, z nespokojenosti či z psychických i partnerských obtíží.

Když k vám přijde klientka, které dělá z nějakého důvodu seznámení s mužem problém, jaká je první věc, kterou jí poradíte?
Každý člověk je odlišný. Když tedy přijde někdo s problémem, nejdřív se snažím zjistit, co je zač, jakou měla dotyčná osoba minulost a co ji dovedlo ke mně. Co se týče seznámení s mužem, souvisí s tím jednoduché pravidlo: přitahujeme k sobě lidi, kteří jsou nám podobní nebo na které jsme emočně nastaveni.

Aleš Kalina

  • Má 25 let zkušeností v oblasti koučinku.
  • Je hlavní kouč a školitel společnosti MindSoft s.r.o.
  • Autor teorie Emočních rovnic.
  • Autor knihy 7 metod pro výběr životního partnera.
  • Autor motivačních CD a DVD.
  • Bývalý člen top managementu mezinárodních korporací (Microsoft, Telenor ČR, EDS, Sodexho Pass ČR)
  • V roce 2007 zapsán do knihy Who is Who - více zde

Co to znamená emočně nastaveni?
Emoční nastavení spočívá v tom, co jsme ve svém životě prožili: s matkou, otcem, s minulými partnery. A kdybychom všechny naše emoční zážitky naházeli do jednoho pytle a z toho pytle vybrali náhodně 70 procent z nich, tak tomu bude odpovídat náš další partner.

To si nějak neumím představit.
Například přijde slečna, která si stěžuje, že je už šest let sama. Nejprve s ní tedy hledám důvody její samoty. Postupně zjistíme, že ji odstrkovala matka či otec, že měla náročný rozchod a její přítel ji nechával dlouho samotnou: zkrátka, že tu samotu už ve svém životě někdy zažila. Nebo jí byl přítel nevěrný a podobně. Na to jí řeknu, že k sobě nikdy nemůže přitáhnout něco, co sama není. Pokud tedy dlouhodobě nikoho nemá, není to proto, že by byla špatná nebo ošklivá, ale proto, že ve své hlavě nosí emoční nastavení, které samotě odpovídá.

Je tedy možné, že své emoční nastavení podvědomě vysíláme do světa a ostatní lidé ho vnímají?
Přesně tak, ostatní ani neví, že to vnímají. Platí jednoduché pravidlo: co ve své hlavě nosíme, to ve svém světě vidíme. Takže když máme například nastaveno, že jsme oškliví, tak vnímáme, že nám ostatní dávají najevo, že jsme oškliví, i když to vůbec nemusí být pravda. Kolikrát za mnou s nějakým komplexem přijdou nádherní lidé!

Když tedy zjistíte, jaká je emoční stránka ženy, co jí následně poradíte, aby zvládla seznámení s mužem? Je to individuální, nebo se dá něco říci obecněji?
Obecně lze vyzkoušet proměnu. Tedy že si ženu vezme do parády kadeřník a vizážista, kteří ji oblečou, upraví a navoní, aby se jí zvedlo sebevědomí. Ne vždy to ale účinkuje i na psychické rovině a pomůže to změnit emoční nastavení, některé ženy se v tom třeba necítí dobře.

Takže je to o získání jiného přístupu sama k sobě a k jiným lidem?
Ano. Vždycky nejdřív pracuji s konkrétním člověkem, jeho vnitřní individualitou. Nejdřív je třeba vypořádat se s nepříjemnými věcmi, které v sobě člověk nosí. Teprve poté můžeme eventuálně měnit vnější schránku.

Co by žena rozhodně neměla při seznámení s mužem dělat?
Podsouvat se, nabízet se, vnucovat se a dělat ze sebe, co není. Jistým způsobem máme všichni ve zvyku, že když se nám někdo líbí, tak ze sebe děláme něco, co nejsme. Chováme se nepřirozeně. Nebo se lidé zbytečně podbízejí, když něco moc chtějí, a tím ze sebe také dělají někoho jiného. Jednou to ale vždy vyplave na povrch. Proto radím: za všech okolností buďte svá. Nechcete se vonět? Tak se nevoňte. Nechcete se mýt? Tak se nemyjte! Protože váš protějšek vás stejně jednou pozná takovou, jaká jste, a možná byste byli nakonec oba moc zklamaní. Pokud budete oba na začátku takoví, jací jste, tak oba hned víte, co můžete čekat.

Když už tedy víme, co by žena dělat neměla, jak je to s takzvanými ženskými zbraněmi? Používají je ženy spíše vědomě, nebo podvědomě?
Obojí. Samozřejmě záleží na tom, jak jsou emočně nastavené. Já ale nejsem velký propagátor těchto triků z časopisů. Buďto je jejich používání součást mé podstaty a pak to dělám, anebo to není součást mého já a pak se mi na naučené triky možná podaří někoho ulovit, ale dlouhodobě se v tom nebudu cítit dobře. Může se totiž stát, že díky chování, které nám není vlastní, se seznámíme s někým, s kým si vlastně nesedneme, s kým začneme dřív nebo později pociťovat nekompatibilitu.

Takže ať už je žena používá nebo ne, mělo by to probíhat spíše na podvědomé úrovni.
Přesně tak. Poučky z časopisů se nedají našroubovat na všechny, protože nikdo na tomto světě není stejný. Lidé ze všeho dělají vědu, ale ono je to v podstatě velmi jednoduché. Každému, kdo za mnou přijde, říkám: podívejte se na to, jak žijí děti. Oni nedělají nic jiného, než že celou dobu vyjadřují sebe. A vy byste to měla mít stejné: buďte sama sebou a používejte to, co vám přijde jako přirozené. Protože to je to, co chce na vás potenciální partner obdivovat. Pokud to dlouhodobě nefunguje, pak je třeba opravit své emocionální nastavení.

Jak je to s ženami, které vyhledávají zadané muže? Co je k výběru takového muže vede?
Pokud se zaměříme na to, jak mozek při výběru partnera pracuje, tak zjistíme, že on si nebere servítky s tím, že dotyčný muž je ženatý či zadaný. Tam funguje krása, fyzická přitažlivost, chemické reakce. Pak už je ovšem samozřejmě otázka, zda dotyční signály zamilovanosti ukočírují, nebo do toho takzvaně vlítnou.

Jsou ale případy žen, které opakovaně vyhledávají seznámení s mužem, který je zadaný.
Ano. Jeden druh případu seznámení se zadaným mužem je tedy ta chemická kompatibilita, která funguje bez ohledu na to, zda je muž zadaný či svobodný. Druhý případ je ten, když si člověk vybírá určitý druh partnera opakovaně. To se týká žen i mužů. Jednou jsem řešil případ muže, který měl šest milenek a potřeboval se z toho nějak vymanit, protože to přestal zvládat. Něco ho ale pořád vedlo k tomu, aby jich měl víc. Existují tedy muži i ženy, kteří mají tendenci koukat po zadaných. Pokud toto někdo dělá, může za to touha po něčem vzrušujícím, co nemohu mít. Seznámení se zadaným mužem je vzrušující díky jeho nedostupnosti, ale i proto, že z toho nevzniká závazek. Emoční program je v tomto případě nastaven takto: co je nedostupné, to má větší sílu. Co nemohu mít, toho musím za každou cenu dosáhnout. 

Na co dát při seznamování s mužem pozor?
Ať si ženy vezmou bloček, pozorují veškeré jednání protějšku a píší si vše, co je trkne. 

Mají zapisovat pozitivní i negativní postřehy?
Spíše ty negativní, pozitivní jsou fajn. Ať žena zapisuje vše, co jí na onom muži zarazí ve fázi seznámení: na prvním rande, na kolech, v hospodě, na dovolené... Většina lidí má tendenci toto opomíjet, protože jsou zamilovaní. Až ale za čas zamilovanost opadne, vyjdou vlastnosti zapsané v bločku na povrch.

Jaký máte tip pro ženy, jež chtějí seznámení s mužem uskutečnit prostřednictvím internetové seznamky?
Mít tam alespoň pět pravdivých fotografií, z toho pár od profesionála. Vyplatí se do fotografií investovat. Důležité jsou fotografie profilu a postavy v takovém rozlišení, aby byly vidět i detaily. Fotografie špatným telefonem z přítmí kuchyně v zástěře nejsou to pravé. A doporučuji psát o sobě přirozeně a pravdivě zmínit, co mají skutečně rády. Nepsat litanie, neposlouchat něčí rady, ale uvolněně psát sama za sebe. Být upřímná. Aby se potenciální partner pak na schůzce nedivil, že přišla úplně jiná žena.

Autorka rozhovoru je redaktorkou stránek edarling.cz