Znásilněné dívky jsou z 60 procent oběťmi vojáků konžské armády.

Znásilněné dívky jsou z 60 procent oběťmi vojáků konžské armády. | foto: Olga Šilhová a Lenka Klicperová, Lidé a Země

Deset tisíc znásilněných žen a jen dva odsouzení, i to je Kongo

  • 29
Až do roku 2006 nebylo znásilnění v Demokratické republice Kongo trestným činem. Ani dnes se drtivá většina obětí nedočká vyšetřování tohoto zločinu a za mřížemi končí jen mizivé procento pachatelů. Na vině jsou společenská stigmata a předsudky, korupce a nepřipravenost policie a justice. DR Kongo je tak zemí s nejvyšší mírou sexuálního násilí na světě.

"Svého syna jsem se teprve musela naučit mít ráda. Nějakou dobu pro mě byl symbolem mého utrpení a zkaženého života," vypráví sedmnáctiletá Konžanka Antoinetta. V náručí drží tříletého okatého klučinu, který se nijak neliší od ostatních dětí. Malý Samuel byl zplozen při znásilnění.

"Znásilnil mě voják konžské armády. Ráno, když jsem šla do školy, mě voják se samopalem zatáhl do rozvalin baráku a tam mě znásilnil. Byla jsem ještě panna. Bylo mi 14 let," vypráví krásná dívka s velkýma hnědýma očima.

"Otěhotněla jsem. Naštěstí se můj otec za mě postavil a šli jsme na policii. Vojáka nakonec odsoudili k osmi letům ve vězení a už se nesmí vrátit zpět do armády. Můj život je ale zničený. Jako svobodná matka se už nevdám. Navíc to kvůli soudu o mně každý ví," smutně podotýká znásilněná dívka. Její příběh je však velkou výjimkou.

"To, že se za ni rodina postavila, je mimořádné a potřebovala k tomu velkou dávku odvahy. Takový případ se hned rozkřikne a trpí tím celá rodina," vysvětluje advokát Claude Kaniekete a dodává: "U znásilnění nezletilých dívek tak často trvá rodina na tom, aby si pachatel dívku vzal za ženu, a tak se celá věc smazala. I samy dívky často souhlasí. Vědí, že by se jinak stejně nevdaly."

Policisté bez tužky, kterým se nejdřív muselo zaplatit

Soudní proces však stál rodinu Antoinette spoustu peněz a dovolit si jej mohla jen proto, že patří ke střední třídě. Zatímco její tříletý syn je ve školce, ona chodí do školy, a má tak šanci na dobrou budoucnost.

"První peníze jsme museli zaplatit už policistům za to, aby nás vůbec vyslechli. Další, aby to sepsali, a další, aby něco začali vyšetřovat. Byly to stovky dolarů. Stejně jako peníze za soud," říká dívka.

"Policisté nevědí, jak takové případy vyšetřit, a nemají ani základní vybavení jako auta či tužku a papír. Jejich plat je čtyřicet dolarů měsíčně. Aby se s vámi vůbec bavili, chtějí takzvanou motivaci, úplatek," potvrzuje bukavský advokát Pappy Chabanaga.

V roce 2010 v provincii Jižní Kivu nevládní organizace registrovaly přes 10 tisíc znásilnění. Před soud se dostalo jen dvacet pachatelů. Odsouzeni byli dva.
V současné době je nahlášen, ať už úřadům či nevládním organizacím, každý dvacátý případ znásilnění. Vyšetřovacího procesu se však dočká jen každý třetí.

"Sexuální násilí se děje stále v obrovské a velmi násilnické míře a nepolevuje. Statistiky nejsou relevantní," vysvětluje Denis Mukwege, šéf nemocnice Panzi v Bukavu. Tam poskytují obětem zdravotní péči zdarma.

Znásilněná je nečistá

V konžské společnosti panuje obecná nedůvěra v policii a justici, a tak málokdo věří ve spravedlivé potrestání viníků. Nemalým důvodem, proč oběti znásilnění nikde nehlásí trestný čin a snaží se vše ututlat, je společenské stigma, s nímž se pak musí potýkat.

Pomoc z Česka

Obětem sexuálního násilí v Demokratické republice Kongo pomáhá už od roku 2008 i česká nezisková organizace Člověk v tísni. Zdravotní střediska vybavuje zdravotnickým materiálem a dalšími potřebnými věcmi. Znásilněné ženy mají péči zdarma. Kampaň nazvaná Skutečný dárek mnohým zajistila domek či kozu. Pomohly tisíce českých dárců.

"V naší kultuře je znásilněná žena obecně považována za nečistou. Komunita nebo i její vlastní manžel jí opovrhují. Stává se, že i ten svoji ženu vyžene," říká advokát Kaniekete. Žena se pak musí rozhodnout mezi touhou po potrestání pachatele a sociálními důsledky, které může přiznání přinést.

Největší míra sexuálního násilí je v současné době na východě Demokratické republiky Kongo. Ten stále zčásti okupují rebelové ze sousední Rwandy a je tu stále velké množství vojáků konžské armády.

Podle statistik agentury OSN UNFPA spáchají 60 procent znásilnění vojáci. Mnoho žen znásilní na poli nebo při sběru dříví. Pachatelé poté hned zmizí v pralese a jsou i při nejlepší vůli naprosto nedostižitelní. Také míra nákazy virem HIV je na východě dvacetinásobně vyšší než ve zbytku země.