Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Konec spotřební módy? Řetězce zdražují, autorská tvorba je dostupnější

  2:30aktualizováno  2:30
Málokdo na nich v poslední době nechává nit suchou. Levné módní řetězce čelí obviněním z toho, že porušují lidská práva, škodí našemu zdraví a způsobují menší ekologickou katastrofu. Některé se zuby nehty drží zajetých postupů, jiné své služby proměňují. Ovšem na úkor nízkých cen. Je to začátek jejich konce?

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Výtvarnice a designérka Martina Malá stojí za pražskou galerií Kurator, kde prodává oblečení a doplňky od malých, často lokálních značek. Patří tak k obchodníkům, kteří tvoří jakýsi protějšek k běžným řetězcům. "Jsou to ovšem dva různé světy," říká. "Chodí k nám široká škála lidí a většina z nich nakupuje také v řetězcích. U nás hledají něco unikátního, chtějí podpořit konkrétní návrháře i místní výrobu."

Galerie české módy v Praze

Kurator, Karolíny Světlé 17

DEBUT Gallery, Malé náměstí 12

La Gallery Novesta, Elišky Krásnohorské 9

MONA, Týnská 15

Czech Labels&Friends, Železná 12

Menší obchody podle ní mají řadu nesporných výhod: "Nabízejí zboží, které se neprodukuje ve stovkách nebo tisících, často jsou to dokonce limitované série nebo solitérní kusy. Když si pořídíte šaty z masové výroby, potkáte v nich dost možná x dalších lidí. Menší kolekce vám zaručí originalitu."

A obvykle také vyšší kvalitu. "U skromnější produkce je snazší ji ohlídat. Týká se to ale i služeb, v malém butiku se vám navíc dostane individuální péče. Majitelům záleží doslova na každém zákazníkovi," vysvětluje výtvarnice.

Zní to bohulibě, ale můžeme si vůbec podobné nákupy dovolit? Cena halenky od českého návrháře se bude pohybovat v řádech tisíců, v řetězci podobnou pořídíme do tisícovky. Autorský šperk může stát i padesátkrát víc než jeho obdoba z asijské továrny.

Rychlé občerstvení, rychlá móda

Proč je oblečení z masové produkce o tolik lacinější, je nasnadě: vyrábí se z méně nákladných materiálů v zemích třetího světa. Ekonomicky se rozvíjející Čína už neletí, pracovní síla je tu příliš drahá. Vede Bangladéš, Kambodža, Indonésie. Platy jsou minimální, práva dělníků v podstatě nulová. Nízká výrobní cena přirozeně znamená možnost snížit i tu prodejní, aniž by firma tratila. 

Zbude i na platy pro evropské manažery a návrháře. Design ostatně bývá dotažený a rychle reaguje na trendy. Zákazník tak může doma hromadit sezonní kousky, aniž by se zruinoval, a po pár měsících nošení je bez výčitek zahodit. Není divu, že se módě od prodejců typu H&M, Zary nebo v zahraničí oblíbeného Primarku říká fast fashion. Stejně jako fast foody nabízí lákavé, cenově dostupné, ovšem nepříliš "výživné" zboží. A život si bez něj už téměř nedokážeme představit.

Svědomí se ozývá

Může móda škodit zdraví?

Rozhodně ano, tvrdí hnutí Greenpeace. Ve zprávě k projektu Toxic Threads: The Big Fashion Stitch-Up píše:

"V dubnu 2012 jsme testovali 141 kusů oblečení koupených ve 29 zemích světa. (...) Ve čtyřech kusech jsme našli vysoký obsah jedovatých ftalátů, ve dvou karcinogenní aminy, které se objevují jako následek barvení určitým druhem azobarviv. V 89 kusech jsme nalezli (zakázané a toxické) nonylfenol ethoxyláty."

Na zelený čtvrtek se oblečte do barvy

Snaha o změnu se nicméně módním korporacím upřít nedá. O image vizionářské, eticky smýšlející společnosti se už léta snaží především zmiňované švédské "háemko". Před dvěma lety firma zareagovala na kritiku od ekologických sdružení a přišla s řadou Conscious – jejími hlavními devizami jsou výroba z recyklovaných materiálů a šetrnost k životnímu prostředí.

Na předloňskou zprávu organizace Greenpeace, která důkladně prozkoumala obsah toxických látek v běžně prodávaném oblečení, firma zareagovala okamžitě: všechno potenciálně škodlivé zboží stáhla z oběhu. Podobné odezvy se aktivisté dočkali i od dalších velkých řetězců, jako je nizozemské C&A nebo britský Marks & Spencer.

V roce 2014 jsou však Švédi o krok napřed. H&M vydává tiskové prohlášení k podmínkám, ve kterých pracují jeho zahraniční dělníci. "Vždy bylo naším snem, aby všichni, kdo pro nás šijí, byli schopní vyjít se svým platem," píše se v něm.

I pokračování je optimistické: "Náš první cíl je postarat se o to, aby všichni dodavatelé do roku 2018 vypláceli všem dělníkům férový plat." Hezká, i když poněkud obecná slova. Firma bohužel zatím neuvedla třeba to, jak vysoká by výsledná minimální mzda měla být.

Dáme přednost kvalitě?

Pokud se společnosti skutečně podaří zlepšit životní poměry sta tisíců lidí, jak slibuje, bude to úctyhodný a vizionářský počin. Ale možná i první předzvěst konce "rychlé módy". Zajištění férových podmínek pro dělníky v zemích třetího světa totiž logicky znamená, že zboží ve světě prvním bude pomalu, ale jistě zdražovat.

Fotogalerie

Časem tak může dojít k situaci, kdy oblečení v řetězcích bude na úrovni autorského designu. Tedy co se cen týče. Dá se předpokládat, že kvalita látek, šití ani spotřební a poněkud uniformní charakter zboží se nezmění. A vzhledem k tomu, že právě o tyto vlastnosti se fanoušci módy zajímají čím dál intenzivněji, mohlo by to znamenat jediné: ústup fast fashion a úspěch menších designérů.

Martina Malá prý zatím podobný trend nepozoruje. "Je pravda, že poslední dobou vzrůstá zájem veřejnosti o kvalitní, výjimečné produkty. A taky o jejich původ, o to, kdo za nimi stojí. Pořád tu vznikají nové specializované obchody," uznává a pochvaluje si rozmach autorské tvorby v Česku. Na to, jestli jednoho dne vytlačí nebo nahradí řetězce, si nicméně budeme muset počkat.

Kde nejčastěji nakupujete oblečení?

celkem hlasů: 1968

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 19. ledna 2014. Anketa je uzavřena.

V řetězci 1230
V second handu 368
V menším butiku 207
Na internetu 163






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.