Ona

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Mléko v jídelníčku batolat často chybí. Může to ovlivnit jejich zdraví

  • 81
Děti do tří let věku potřebují zdravou a vyváženou stravu. Důvodem je to, že jejich organismus má mnohem větší nároky na složení jídelníčku než u starších dětí a dospělých. Mléko by v něm rozhodně nemělo chybět. Podle nedávné studie ho ale mají české děti nedostatek, což může způsobovat pomalejší růst či svalovou slabost.

Správná výživa batolete se zásadně podílí na programování jeho metabolismu do dalšího života. V období od narození do tří let se totiž formuje vztah dítěte k výživě a stravovacím návykům. 

Jídelníček batolete má podle doporučení odborníků na výživu obsahovat kromě masa, ryb, drůbeže, vajíček, luštěnin, cereálií, ovoce a zeleniny i dostatečné množství mléka a mléčných výrobků. 

Často se ale stává, že když matky přestanou děti kojit, tak jim pak již jiné mléko pravidelně nedávají.

„V batolecím období ale dítě velmi rychle roste a celkově se vyvíjí jeho organismus. Proto mají děti do zhruba tří let věku výrazně vyšší nároky na skladbu stravy než starší děti nebo dospělí. A právě díky mléku můžeme malým dětem dodat přesně ty živiny, které potřebují, jako jsou mikronutrienty - železo, vápník, vitamin D,“ říká lékařka Radana Kotalová z Pediatrické kliniky FN Motol, specialistka na výživu nejmenších dětí.

A dodává, že právě vyjmenovaných minerálních látek a vitaminů přijímají batolata v běžné stravě nedostatek, což může způsobovat zdravotní potíže.

Batolata potřebují více železa než dospělý

Nedávná česká studie ukázala, že děti konzumují málo mléka. Současně vyšlo najevo, že každé čtvrté batole nedostává mezi druhým a třetím rokem života už vůbec žádné mléko.

Přitom právě v prvních třech letech dítě velmi rychle roste a téměř zdvojnásobí svou výšku. Tomu by proto mělo být přizpůsobené i množství živin, které v tomto období dostává.

„Potřebuje například až čtyřikrát více železa než dospělý člověk nebo dvakrát více vitaminu D na kilogram váhy,“ uvádí lékařka.

Děti bývají unavené a více nemocné

Nedostatkem vitaminu D trpí podle studie 62 procent českých batolat, nedostatkem vápníku 36 procent a kvůli nedostatku železa se 10 procent půlročních až ročních dětí potýká dokonce s chudokrevností nebo nechutenstvím.

Dlouhodobý nedostatek vyjmenovaných živin může způsobit potíže. Například absence železa nemusí mít u kojenců příznaky žádné. Anebo se naopak projeví razantně, a to únavou, slabostí, závratěmi, zimomřivostí či sníženou chutí k jídlu.

Pokud chybí dětem železo dlouhodobě, mohou být náchylnější k infekčním onemocněním a také se u nich může projevit pomalejší psychomotorický růst a vývoj.

Iniciativa 1 000 dní do života se dlouhodobě zabývá správnou výživou kojenců a batolat. Jejím cílem je napomáhat aplikaci vědeckých poznatků z oblasti nutričního programování do praxe a podporovat vzdělávaní praktických pediatrů a sester v oblasti výživy malých dětí. Ti by pak měli poradit rodičům, jak nejlépe u dětí nastavit zdravé stravovací návyky.

Více informací o iniciativě najdete na www.1000dni.cz.

V případě nedostatku vitaminu D může dojít například ke zpomalení růstu, apatii nebo naopak zvýšené dráždivosti, svalové slabosti a sklonu k častějším respiračním chorobám. Dlouhodobý nedostatek vede ke vzniku onemocnění zvaného křivice.

Není mléko jako mléko

Podle výživových doporučení pediatrů je pro batolata optimální, když přijmou alespoň 330 mililitrů mléka denně. Dalo by se tedy říci, že pro dostatečný přísun živin postačí nalít dítěti v průběhu dne třeba dvě sklenice mléka nebo mlékem zadělat obilnou kaši. Není to tak docela pravda, záleží totiž na druhu mléka.

„Běžně dostupné kravské mléko se od batolecího mléka výrazně liší. Kravské mléko není příliš bohaté právě na živiny, které dětem chybí. Z tohoto pohledu se ukazuje jako výhodnější zařazovat právě batolecí mléka,“ vysvětluje doktorka Kotalová.

A dodává, že na rozdíl od kravského mléka dodá to batolecí dítěti mezi 1. a 3. rokem optimální množství nezbytně důležitých živin pro jeho správný růst, vývoj a rozvoj paměti a koncentrace. Kvalitní batolecí mléko poskytne ve 330 mililitrech dítěti až 70 procent doporučené denní dávky železa, zatímco kravské mléko jen zhruba 25.

Ještě větší rozdíl je u vitaminu D, kde stejné množství batolecího mléka dodá více jak 90 procent doporučené denní dávky, zatímco obyčejné mléko naprosté minimum - méně než 2 procenta. Kravské mléko má navíc vysoký obsah bílkovin a některých minerálních látek (například sodík), které zatěžují ledviny dítěte, čímž se zvyšuje riziko obezity.

Množství mikronutrientů v kravském a batolecím mléce

Batolecí mléko má přísnější normy

Batolecí mléko se vyrábí ve stejných podmínkách jako mléko kojenecké a za stejných legislativních požadavků jako na výrobu dětské výživy s věkovým určením. To se týká i kvality surovin.

„Například tolerance pro nežádoucí bakterie je zde nulová. To samozřejmě neplatí o výrobě běžného kravského mléka,“ vysvětluje lékařka Kotalová.