U novorozenců kojených méně než tři měsíce zaznamenali vědci ve srovnání s dětmi, které byly kojeny šest měsíců a déle, větší pravděpodobnost, že jejich mentální schopnosti budou ve 13 měsících podprůměrné a že v pěti letech budou mít nižší hladinu inteligence (IQ).
Tyto rozdíly byly podle vědců patrné i po přihlédnutí k věku matky, k její inteligenci, vzdělání nebo kouření. Délka kojení však neovlivnila tělesnou koordinaci dětí.
"Naše údaje naznačují, že delší kojení podporuje psychický vývoj," řekl Torstein Vik z univerzity v norském Trondheimu. Vědci soudí, že pro vývoj novorozeněte je důležitá blízkost matky při kojení, stejně jako složení lidského mléka, které obsahuje mnoho výživných látek nezbytných pro vývoj.
"Zdá se, že příznivé účinky výživy na rozvoj dítěte by mohla vysvětlovat přítomnost mastných kyselin. Mohlo by jít také o příznivé biologické vysvětlení souvztažnosti mezi kojením a mentálním rozvojem," dodal Vik.
"V současné chvíli můžeme tvrdit, že kojení skutečně zvyšuje inteligenci a že čím je delší, tím chytřejší bude dítě, přestože zde nejsou velké rozdíly," uvedl Vikův kolega Harvey Marcovitch. Tato studie podle Belindy Phippsové z britské organizace National Childbirth Trust (NCT) dokazuje to, čeho je NCT už dlouho zastáncem - že mateřské mléko je pro dítě tou nejlepší stravou.
"Mateřské mléko je přirozený způsob výživy dětí. Je přesně ušito na míru člověku," tvrdí Phippsová. Studie by podle ní mohla pomoci ženám, které se po porodu rozhodují pro návrat do práce. Phippsová ženám radí, aby myslely na své dítě a kojily až do druhého roku jeho věku.
