Ve Spojených státech obsahuje kofein 70 procent všech limonád, které jsou na trhu. Kolové nápoje bez kofeinu představují pouze pět procent z celkového objemu prodeje gigantů Coca-Cola a Pepsi.
Podle studie, při které Griffith testoval 25 dospělých osob, je pouze osm procent konzumentů limonád schopno chuťovými papilami rozeznat přítomnost kofeinu v nápoji, zatímco zbytek (92 procent) to nerozezná. "To jednoznačně odhaluje tvrzení výrobců, že kofein do limonád přidávají pouze z důvodů vylepšení chuti, jako výmluvy" říká Griffith.
Podle jeho slov tím vzniká paralela mezi komercializací nikotinu a kofeinu: v obou případech jde o psychoaktivní drogu, a to i ve velmi malých dávkách. "Je zřejmé, že dospělí i děti se mohou stát fyziologicky i psychicky závislí na kofeinizovaných nápojích a dostavuje se u nich syndrom abstinence, když je pít přestanou," tvrdí americký vědec.
Podle jeho názoru výrobci těchto nápojů zaměřují svou prodejní strategii stále více na děti, a to je velmi problematické, protože "dospělí dokáží své kofeinové 'absťáky'
ještě kontrolovat, ale u dětí to jde jen stěží". Již předchozí výzkumy vedené na Univerzitě Johnse Hopkinse prokázaly, že tyto "absťáky" na kofeinizované limonády se projevují bolestmi hlavy a letargickými pocity.
Kofeiny coby alkaloidy se stimulačními účinky se však nevyskytují jen v kávě, která jim dala jméno, nebo v kole, jejíž tmavohnědé výtažky přítomnost látky jakoby signalizují. Dostatek kofeinu je i v čaji (tein) nebo mátě, jejichž výtažky se v limonádách hojně používají; kofeinizované nápoje proto vůbec nemusí mít nahnědlou barvu, ale mohou být i čiré nebo po umělém dobarvení mít jakýkoli odstín.
Americký nápojový průmysl závěry Griffithovy skupiny ostře odmítl a označil je za "zcela pomýlené a profesionálně nezodpovědné". Studie byl údajně uskutečněna na příliš malém vzorku osob a testy jsou "málo vědecké", protože "ponechávají příliš prostoru pro interpretaci", uvádí se v prohlášení Národní asociace nealkoholických nápojů (NSDA).
Asociaci se nelíbí především srovnání mezi nikotinem a kofeinem, které Griffith použil. "Všechny velké zdravotnické organizace včetně Národního zdravotního úřadu, Americké lékařské asociace a Federální agentury pro kontrolu léků (FDA) konzumentům oznámily, že mírná spotřeba kofeinu je není nebezpečná," zdůrazňují nápojáři.
Oficiální statistiky prokazují, že spotřeba limonád se v USA od roku 1975 více než zdvojnásobila a Američané v současnosti konzumují více limonád než stolních vod a minerálek. V roce 1998 vypili 56,7 miliard litrů limonád, což je 585 láhví na osobu.
Limonády proto v současnosti představují hlavní zdroj přísunu cukru v potravě řadového Američana.
