Problém není v žaludku, ale v hlavě, respektive ve středním uchu. To je při takzvané cestovní nevolnosti, která se nejčastěji projevuje při jízdě v autě či v autobuse, podrážděné. Stejný mechanismus má ale i mořská nemoc či nevolnost způsobená při jízdě na kolotoči, při houpání, seskoku padákem nebo třeba i jízdě na koni či velbloudovi.
Četba? Raději ne
Proč se to stává? V průběhu jízdy dopravním prostředkem totiž přicházejí do mozku dvě protichůdné informace o tom, co se děje s tělem. Oči, které se dívají ven, vidí jen nepatrný pohyb. Naopak tělo dostává jasné signály o tom, že je v pohybu – například pravidelným pohybem nahoru a dolů či do stran. Prostě se hýbete, i když pro to nic neděláte. A právě to organismus mate. V centrální nervové soustavě dochází k dezorientaci a podráždění vegetativního nervstva. To se projeví poklesem krevního tlaku, bledostí, nucením na zvracení, posléze zvracením.
Nejhorší je to proto v situaci, kdy si třeba čtete. Oko sleduje písmena – ta se nehýbou vůbec, a tělo zaznamenává změnu polohy. V tomto případě se lidem se sklonem ke kinetóze – jak lékaři cestovní nevolnosti přesně říkají – udělá zle téměř stoprocentně. Už jste si například všimli, že vám není nevolno ani v serpentinách, když sedíte za volantem? A naopak i na rovné dálnici nutíte k zastavení, když sedíte za řidičem? Rozdíl je z velké části dán i zorným polem. Čím větší, tím má mozek větší šanci si „všimnout“, že tělo je v pohybu.
Sledujte krajinu
První pomocí je zavřít oči a snažit se usnout. Aby rozdíl mezi tím, co vidíte a co cítíte, byl co nejmenší, zkuste si sednout vedle řidiče a sledovat krajinu. Vyměňte si místo se spolujezdcem hned, nečekejte, že to tentokrát zvládnete. Po kilometru jízdy v horách už bude zřejmě pozdě. V autobuse navíc získáte pocit jistoty, že v případě zhoršení potíží budete blízko dveřím.
Každý si musí vyzkoušet, zda je pro něj lepší, když bude cestovat spíš s prázdným žaludkem, nebo naopak. Jisté však je, že dobře vám neudělají těžká a tučná jídla a přejídání vůbec. Zapomeňte na alkohol. Ten porušuje procesy probíhající ve středním uchu a nevolnost by jen umocnil. Naopak pomůže čerstvý vzduch. Otevřete si okénko, ztlumte topení nebo na chvilku zastavte a projděte se.
Pokud víte, jak problémy u vás a vašeho dítěte probíhají a že obvykle nic nepomůže nadlouho, raději se spolehněte na léky proti zvracení. Nejznámější a léty prověřený je Kinedryl. Přípravek je nutné použít vždy před cestou, doporučuje se čtvrt až půl hodiny. Pokud je cestování delší, je možné dávku zopakovat. Stejně tak se doporučuje rozkousat další tabletu léku v okamžiku, kdy se nám zdá, že se příznaky nevolnosti nezadržitelně blíží.
Žvýkejte zázvor
Vyzkoušet můžete také žvýkačku Travel Gum, která působí i proti nevolnosti. Vezměte si ji asi 15 až 30 minut před cestou a žvýkejte 10 minut. Pokud se přesto později vyskytnou obtíže, je třeba si při prvních příznacích vzít další žvýkačku. Účinek by jinak měl trvat asi jednu až tři hodiny. V lékárnách je k dispozici také homeopatický přípravek Cocculine. Vyzkoušet můžete i doplněk stravy obsahující zázvor. Pokud máte k lékům přirozený odpor, vezměte si přírodní zázvor, který můžete kousat nebo si z něj udělat čaj. V prvním případě to bude trochu pálit a děti ho zřejmě odmítnou zcela.
Pokud užijete Kinedryl či žvýkačky, počítejte s tím, že dokud je budete mít v krvi, nemůžete vystřídat řidiče. Je to nebezpečné, protože léky u mnoha lidí vyvolávají ospalost. To má naopak výhodu, pokud dlouho cestujete s dětmi.
Nemáte-li lék po ruce, můžete dětem pomoci i tím, že si s nimi budete povídat, hrát nějakou slovní hru nebo jim pustíte pohádku. U dospělých nelze psychiku ovlivnit tak snadno. Přesto jim pomůže, pokud získají pocit, že mají situaci alespoň trochu pod kontrolou. Měli by proto mít připravený igelitový sáček pro nejhorší případy.
