Zdravotnictví je stále vyspělejší. Platí to i o tom českém. Pravda, potýká se s finančními problémy, ale pokud jde o nabízené možnosti, za světem nezaostává.
I čeští pacienti podstupují nejrůznější moderní vyšetření, přístroje je ozařují, lékaři operují, nezřídka opakovaně. Pacienti k tomu polykají tabletky jako na běžícím pásu. A to všechno mnohdy zbytečně. Vůbec nijak se jim neuleví.
Poznat příznaky nestačí
Lékař Jiří Šavlík z psychosomatické ambulance pražské Všeobecné fakultní nemocnice se s lidmi, kterým medicína neumí poradit, setkává denně. „Jsem taková tolerovaná alternativa k té opravdu vědecké biologické medicíně. Nemůžu nic pokazit,“ říká s nadsázkou.
Tak se k němu dostala například žena, která měla dlouhá léta zažívací potíže spojené s bolestí zad a hlavy. Většina lékařů ji však odbyla s tím, že popis její nemoci neodpovídá žádné známé chorobě.
„Jinými slovy, řekli jí, že jí nic není. Jenže já jsem tu od toho, abych lidem jejich příznaky věřil, byť jsou netypické,“ říká Šavlík. Nakonec - po hovoru s ženou a díky jedinému cílenému vyšetření - zjistil, že prapříčina potíží je v dávné břišní operaci.
Roli hraje podle něj vždy i to, jak člověk své potíže vnímá a prožívá. Z toho, co lékař Šavlík říká, je zřejmé jedno: podle něj moderní medicína většinou léčí jen příznaky. „Nepátrá po tom, co to způsobilo,“ vysvětluje lékař věnující se psychosomatice již dlouhá léta.
Záda bolí ze stresu
Psychosomatika je, zjednodušeně řečeno, nauka u vztazích duševní a tělesné složky lidského těla. „Lidé by měli vědět, že jejich tělesné choroby mohou mít a velmi často mají psychické příčiny,“ říká Šavlíkův spolupracovník, rehabilitační lékař Jan Hnízdil.
Asi nejtypičtějším příkladem je bolest zad, z níž lidé a často i lékaři viní různé výrůstky a deformace páteře. Podle Hnízdila bývá tím skutečným viníkem stres a psychická nepohoda. To samé platí o bolestech hlavy či o zažívacích potížích. „Chronický stres také oslabuje imunitní systém, takže člověk pak trpí poruchami imunity,“ dodává Šavlík.
Pokud si pacient a lékař včas uvědomí možnou souvislost mezi zdravím a způsobem, jímž dotyčný člověk žije, má šanci potíže překonat. „Když má někdo vysoký tlak, je samozřejmě možné nasadit tabletky. Jenže lepší je zabývat se nejdřív okolnostmi, kvůli nimž člověk tímto problémem trpí,“ říká Šavlík.
Proč nestačí léčit příznaky
Když se lékař nezajímá o to, jak pacient žije a jakým způsobem vnímá sebe i okolní svět, nemusí vůbec najít příčinu jeho potíží. K tomu je však potřeba čas, ochota a umění naslouchat. Čeští lékaři však tímto přístupem často pohrdají, protože se na škole neučí, jak spolu problémy duše a těla souvisejí, říká Jiří Šavlík.
Hlava bolela z nevěry
Podle toho, na jakého lékaře pacient narazí, může se další postup lišit takřka fatálně. Příkladem budiž třiatřicetiletá přitažlivá a inteligentní žena, která prošla Šavlíkovou ordinací.
Trpěla bolestmi hlavy, které ji přivedly k lékaři. Její praktik tvrdil, že buď půjde o křivou páteř, nebo o něco vážného, což si žena celkem logicky vysvětlila jakožto možný mozkový nádor.
Polykala tabletky proti bolesti, absolvovala nespočet vyšetření včetně drahé a náročné magnetické rezonance, která nádor vyloučila. Její potíže se však ani trochu nezmírnily.
Teprve po dlouhém pohovoru v Šavlíkově ordinaci se začalo ukazovat, co za vším vězí. Její skutečné trápení začalo až tehdy, když jí praktik nasadil do hlavy brouka v podobě možného nádoru. Ukázalo se rovněž, že žije v nevyrovnaném vztahu. Nakonec dokonce vyšlo najevo, že ji hlava rozbolela vždy, když si vzpomněla na nevěru svého přítele.
Už tenhle rozhovor s lékařem stakých čil k tomu, aby ji hlava přestala bolet. S přítelem se rozešla a navázala nový partnerský vztah. A vyšetření páteře? To už nebylo potřeba. „Je ale možné, že vzhledem k jejímu osobnostnímu ustrojení ji zase někdy podobné potíže postihnou. Jen nelze předem říci, který orgán je bude signalizovat,“ říká Šavlík.
Dobrý praktik umí naslouchat
Podobné pacienty si mnohé ordinace přehazují jako horký brambor, protože jejich příznaky neodpovídají těm učebnicovým, případně na ně nezabírá žádná předepsaná léčba.
Šavlík s kolegou Hnízdilem by rádi, kdyby zdejší lékaři začali věnovat propojení psychických a tělesných potíží větší pozornost. Těch, kteří souvislost mezi bolestí těla a duše připouštějí, však přibývá, byť mají třeba částečné výhrady.
„Třeba bolesti zad mohou souviset se stresem, protože pak se objevuje svalové napětí a záda bolí. Avšak určitá skupina lidí trpí bolestmi zad kvůli organickým potížím, protože mají různé výrůstky, a nedá se to vysvětlit jen psychikou,“ říká Richard Rokyta, přednosta Ústavu fyziologie 3. lékařské fakulty pražské Univerzity Karlovy.
„Ale kde se vzaly ty výrůstky? Jistěže z předchozí nepřiměřené zátěže páteře pří chronickém stresu,“ podotýká Šavlík. Pacientům by měli naslouchat zejména praktici, kteří si budou s lidmi povídat a nikoli je léčit od boku. „Po nich by lidé měli chtít, aby se jim věnovali,“ potvrzuje Šavlík. Případně by se měli lidé obracet na psychosomatické ordinace, kterých však zatím není mnoho.
Psychika? To neberu
Jenže lékařům hodinové povídání si s klientem nikdo neproplatí. „Ale když je to nutné, bavím se s nimi,“ tvrdí pražský praktik Jan Jelínek. Podle něj se dobrý praktik pozná právě podle toho, že ví, kdy jeho pacient potřebuje jen nějakou drobnost a kdy naopak dlouhý pohovor, v němž se probere kdejaká podrobnost mající vztah k jeho životu.
Ne všichni pacienti však chtějí slyšet, že jejich potíže souvisejí s psychikou. Gastroenterolog Jan Martínek z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny se s tím setkává běžně. Jeho klienti nechtějí slyšet, že nemají vředy a že jejich zažívací potíže souvisejí s pracovním stresem.
Naopak se dožadují dalších a dalších gastroenterologických vyšetření, která přitom nemohou žádnou příčinu potíží objevit.
Jak spolu potíže souvisejí
• Deprese a úzkostné stavy - mohou se projevit bolestmi hlavy a břicha, pacienti často podstupují zdlouhavá vyšetření, při nichž se nepodaří odhalit žádnou příčinu potíží. Léky na bolest přitom nepomáhají vůbec nebo jen krátkodobě.
• Stres a napětí - dávají o sobě vědět například bolestmi zad. Ty vznikají kvůli tomu, že v napětí se ocitá i svalový korzet, který podpírá páteř.
• Neshody v partnerském vztahu - odrážejí se na zdravotním stavu člověka. Může ho z toho bolet hlava, trápí jej zažívací potíže, nemůže spát, a proto je unavený a náchylnější k dalším potížím.
• Vyčerpávající práce - bolesti žaludku, zažívací potíže připomínající bolesti břicha typické pro žaludeční vředy, které však vyšetření nepotvrdí. Léky na vředy proto nepomáhají.
• Chronický stres a vyčerpání - snižuje imunitu a člověk pak snáze chytí virové nebo bakteriální infekce.
PROJEVILA SE NĚKDY PSYCHICKÁ ZÁTĚŽ NA VAŠEM ZDRAVÍ? • Hana Heřmánková, moderátorka: • Bára Nesvadbová, spisovatelka: • Vlastimil Harapes, baletní mistr: |
