Ochromující úzkost pronásleduje moderního člověka čím dál častěji. Psychiatři odhadují, že s těmito problémy se během života setká každý čtvrtý člověk.
"Je to velmi rozšířený problém, který může postihnout prakticky kohokoliv bez rozdílu pohlaví, vzdělání, zkušeností i vlastního sebehodnocení," říká specialista na úzkostné poruchy, náchodský psychiatr Petr Kopista.
Škála podnětů, které úzkost spouštějí, je pestrá. Může to být otevřený nebo naopak uzavřený prostor, nakupení lidí, nutnost vystoupit na veřejnosti.
Rychle přijeďte, mám infarkt!
Často úzkost není spojena s nějakou určitou situací - postižení žijí v očekávání špatných věcí neustále. Nedokážou odpočívat a soustředit se, špatně spí, třesou se, bolí je hlava, nedokážou v klidu jíst.
Nejdramatičtěji pak probíhají panické stavy - náhlé záchvaty velmi silné úzkosti, které vznikají naprosto nepředvídatelně. Při takovém záchvatu má člověk pocit, že mu jde o život. Je mu na omdlení, má závratě, objevují se bolesti. Tělesné projevy jsou tak výrazné, že mnoho postižených volá sanitku s tím, že jde asi o infarkt.
Nepřiměřená úzkost většinou znamená velké trápení. Mnohdy zbytečné, neboť tyto potíže jsou poměrně dobře léčitelné. Ať už pomocí léků nebo psychoterapií. Jde jen o to, překonat předsudky ještě pořád s psychickými problémy spojované a vyhledat včas odborníka.
Tím může být psycholog nebo psychiatr. "Úzkostné stavy jsou skutečně velmi dobře ovlivnitelné a je naprosto zbytečné se jimi nechat trápit. Pokud má někdo problém s úzkostnými stavy, nemusí se za něj stydět, protože to nic nevypovídá o jeho schopnostech a kvalitách, či dokonce o nějakém osobním selhání," říká Petr Kopista.
Úzkost se dá dobře léčit
Strach může mít mnoho podob. Je příjemný v kině, snesitelný při některém z adrenalinových sportů, pochopitelný, když rodič čeká, až se dítě vrátí večer domů. A také svazující a ochromující, když začne žít svým vlastním životem.
S lidmi, kteří trpí chorobným strachem a úzkostí, se lékaři setkávají čím dál častěji. "Počet pacientů s těmito potížemi nesporně stoupá. Zda skutečně přibývá úzkosti jako takové, pro to žádné důkazy nemáme, i když mnohé tomu nasvědčuje," říká psychiatr Jiří Raboch.
Častou formu úzkosti je sociální fobie, která postihuje až šestnáct procent lidí. Postižení mají strach z kontaktu s jinými osobami. Mají pocit, že je neustále někdo hodnotí a zařazuje, někdy jim dělá potíže už pouhé představování. Bývají neúspěšní v práci, zůstávají osamoceni. Přesto je většinou nenapadne, že by se měli obrátit na lékaře. Mají pocit, že za vše může jejich nešťastná povaha.
Nedokážu stát ve frontě
Až šest procent lidí se během života potýká s agorafobií. Takto lékaři označují nenormální úzkost, kterou vyvolává pobyt nejen ve velkých, ale i v uzavřených prostorech (dříve klaustrofobie).
Postižení nemohou cestovat veřejnými dopravními prostředky, nakupovat ve větších obchodech, pro mnohé z nich je problém vydržet i jen pár okamžiků ve frontě. U deseti až dvaceti procent z nich vede onemocnění k invaliditě.
Nejpestřejší podskupinou úzkostných poruch jsou specifické fobie, těmto stavům se dostává složitých latinských jmen podle toho, co je spouští - tak třeba arachnofobie pro strach z pavouků.
Když je strach nemoc
U fobií není snadné určit, kde končí přirozená obava a začíná porucha. Podle jedné studie bylo zjištěno, že z tisíce lidí jich má 390 strach z hadů a 307 strach z výšek. Ne všichni jsou nemocní.
"Spousta lidí se obává pavouků, ale dokážou s tím strachem normálně žít - chodit do lesa, kempovat. A pak jsou takoví, kteří nepoužijí cizí toaletu, protože by tam mohl být pavouk," vysvětluje pražský psychiatr Ján Praško. "Jakmile strach znemožňuje normálně fungovat, měli by vyhledat pomoc," doplňuje.
Léčba se opírá o dva pilíře - o léky a o psychoterapii. Díky ní by měl člověk co nejvíce porozumět své nemoci. Často se také uplatňuje speciální trénink, při kterém je pacient vystavován situacím, kterých se obává.
Ne náhodou byl stálým obyvatelem jedné psychiatrické léčebny podivný otylý pejsek, natolik nepodobný normálním psům, že se k němu mohly přiblížit i pacientky, které trpěly canisfobií - měly ze psů chorobnou hrůzu.
Nejprve si pohladily legračního psa, pak zkusily sáhnout na štěně a nakonec dokázaly projít i kolem dogy. "Je to trochu jako v pohádce Kubula a Kuba Kubikula. Tam také strašidlo Barbucha bylo tím větší, čím více se mu povedlo někoho vyděsit. A když se ho nikdo nebál, splasklo a byl z něj neškodný pudlík," přirovnává psychiatr Kopista.
|
Kazí vám úzkost život? Následující test ukáže, zda vám hrozí nějaká z forem úzkosti. Otázky se vztahují k různým podobám této psychické poruchy, a proto i jedna jediná kladná odpověď může znamenat, že jste ohroženi. Záleží pak na intenzitě problémů. • Vyhýbáte se nějakým situacím či místům, kde vám nebylo dobře, a vy se obáváte, že by se vše mohlo opakovat (v obchodě, v kině, v dopravním prostředku, na ulici, doma...)? • Potřebujete někoho, s kým se cítíte bezpečnější, protože v případě potřeby vám pomůže a zachrání vás třeba tím, že zavolá lékařskou pomoc nebo vytáhne zapadlý jazyk při vašem kolapsu? • Obáváte se nějaké nemoci (AIDS, rakovina, infarkt...), byli jste na různých vyšetřeních, nic závažného vám nezjistili, ale vás to uklidnilo jen na krátký čas? • Máte strach ze ztráty sebekontroly - že provedete něco proti své vůli, třeba začnete na ulici vykřikovat vulgární slova nebo schválně ublížíte nějaké druhé osobě? • Musíte opakovaně kontrolovat, jestli jste něco opravdu udělali (vypnuli všechny elektrické spotřebiče, plynový sporák...), nebo naopak kontrolujete, zda jste něco špatného neudělali (nesrazili někoho autem, někomu něco nevhodného neřekli...)? • Nebo se musíte opakovaně a dlouho umývat, složitě a opakovaně něco čistit před použitím či po použití? Je vám to nepříjemné, zabírá vám to mnoho času, ale stejně vás něco nutí to udělat? • Máte nějaký rituál při některých činnostech, který kdybyste neprovedli, tak z toho máte velmi špatný pocit? • Máte problémy v sociálním kontaktu s cizími lidmi, při veřejném vystoupení, telefonování? Je vám nepříjemné, když se máte představit? Neradi jíte ve společnosti, protože máte pocit že vás pořád někdo sleduje? • Zažili jste děsivou situaci (nehodu, přepadení, znásilnění...), která se vám ve vzpomínkách vrací a nepříjemně ovlivňuje váš život? |
