Za náhlé změny našeho chování nemůžeme jen my samy. Je tu totiž matka příroda, na jejíž volání pohotově reagujeme. Těhotenství, mateřství, PMS, menopauza... Hladiny hormonů v našem se těle nekontrolovatelně mění a naše osobnost získává zcela nový charakter. Můžeme být úzkostlivé, silně emotivní, v depresi, nikdo nám to vyčítat nebude. Za všechno přece můžou hormony.
Ať už za hormonálními přeměnami vidíme okoukané klišé nebo ženskou zbraň, jedno je jisté: už v tom nejsme samy. Podle série studií, které byly provedeny po celém světě, to totiž nejsou pouze ženy, komu hormony občas zamíchají kartami. Také mužská osobnost může projít nečekanou transformací.
Těhotní muži
Asi nejzajímavější zjištění přináší nedávná americká studie s názvem Evoluce a lidské chování. Podle tohoto výzkumu prochází muž mnoha hormonálními přeměnami zejména v době těhotenství své partnerky.
Nastávajícím tatínkům se totiž v tomto období údajně snižuje hladina testosteronu a naopak množství prolaktinu, hormonu, který u žen ovlivňuje například menstruační cyklus, se výrazně zvyšuje. Tato reakce potom zásadním způsobem podporuje takzvané rodičovské chování.
Skoro-tatínkům se mění hodnotové žebříčky i přístup k životu. Z původního macho-samce, divokého lovce žen, se stává rozněžněný táta, který se na svého potomka těší stejně euforicky jako jeho partnerka.
I v tomto případě však platí základní freudovská poučka: za vším hledej ženu! Podle doktora Louanna Brizendineho, profesora klinické psychologie na kalifornské univerzitě, totiž za tímto hormonálním procesem stojí ženské feromony, které se na muže "přenášejí" z jejich partnerek. A my dobře víme, co takové (ženské) biologické zbraně dokážou.
Sáňkování místo piva
Hladina testosteronu navíc u tatínků zůstává na nižší úrovni i v době samotného rodičovství. Role otce tak mužům vnáší do života zcela novou perspektivu a spolu s ní se mění i jejich touhy a potřeby. To, co muži prožívají, by se dalo přirovnat k mateřské lásce. Podle zmíněné studie je tak otec v životě dítěte téměř nepostradatelný.
Ačkoli se typicky "otcovská výchova" výrazně liší od přístupu maminek, na vývoj potomka má velmi pozitivní vliv. Muži vyměňují pivo a krásné ženy za převleky kovbojů, bunkry pod stolem či nebezpečné sáňkování. Díky hormonální přeměně otců se tak dětem dostává maximální lásky a pozornosti.
Ilustrační foto.
Testosteron a mužské libido
Tento hormon má na mužské chování vůbec zásadní vliv. Podle studie, která byla provedena na kolumbijské univerzitě v New Yorku, je testosteron především hormonem agrese a nepřátelství. Kromě negativních vlastností se však tento typicky mužský hormon může chlubit ještě jedním přívlastkem. Je to hormon libida.
A jak uvádí vedoucí zmíněné studie, sociální psycholog Pranjal Mehta, mužům v žilách koluje až šestkrát více testosteronu než jejich něžnějším polovičkám. A takové množství se už přeci musí v něčem projevit. Psycholog Mehta například odhalil, že testosteron dokáže mozek snadno přepnout na autopilota. V takovém případě jsou muži schopni pozorovat svůj "úlovek" bez jakékoli sebekontroly.
Znáte to: otevřená pusa, vyvalené oči, skelný pohled. Jako neviditelný virus vyřadí testosteron z provozu veškeré kontrolní mechanismy a v tu ránu se muž stává otrokem svého vlastního těla. Tento záludný hormon se tak může snadno dosadit jako synonymum za všechny nenáviděné mužské vlastnosti. Jakmile totiž pozorovaná žena zmizí z lovcova zorného pole, přestane pro něj existovat a on na ni velmi rychle zapomene. Ať žije hormonální romantika.
Bez nás ani ránu
Hormonální procesy v tělech našich mužů však přece jen dokáží psát dojemné příběhy. Podle studie, která byla provedena v americkém San Franciscu, naše silnější polovičky snášejí samotu mnohem hůře než my ženy. Mužům samotářům se totiž v těle nastavují takové hladiny hormonů, jež vyvolávají úzkost a stres.
Naopak muži, kteří žijí v trvalých svazcích, jsou údajně mnohem zdravější, šťastnější a žijí déle. Jsme to tedy my, jejich věrné přítelkyně, milenky či manželky, na kom závisí jejich životní pohoda. A nejen to.
Přítomnost ženy má pro muže rozhodující vliv i na to, co je pro něj nejdůležitější: jeho "nástroj plodnosti". Podle zmíněné studie tak muži, kteří se pyšní vážným vztahem, mohou vykazovat lepší schopnost reprodukce než ti, jež se dlouhodobým svazkům vyhýbají.
Za vším hledej ženu
Ačkoli za mnoho hormonálních přeměn našich partnerů si můžeme my samy (ať už v podobě invaze ženských feromonů nebo her s testosteronem), přišly jsme o doposud exkluzivní alibi. Naše divadelní výstupy, vodopády výčitek či krokodýlí slzy již nemáme za co skrýt. Naše výsada v podobě hormonálních zmatků, nad kterými nemáme žádnou kontrolu, již ztrácí svou původní výjimečnost.
I muži mají své dny a někdy i měsíce či roky. A tak, i když nám pánové odepřeli to výsadní právo mít někdy špatnou náladu, jedno zůstává jisté: když se mužům zblázní hormony, je to většinou a hlavně kvůli nám.
