Ač se to zdá k nevíře, většina žen nezemře na rakovinu prsu či děložního čípku, ale právě na nemoci srdce a cév.
"Do období menopauzy jsou ženy těmito chorobami ohroženy významně méně než muži," vysvětluje místopředseda České kardiologické společnosti profesor Jaromír Hradec, proč se v souvislosti s chorobami srdce mluví hlavně o mužích.
"Po vyhasnutí produkce ženských pohlavních hormonů však riziko u žen rychle stoupá a ve věku kolem 60 let je zhruba stejné pro obě pohlaví."
Přesto podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky na srdeční a cévní onemocnění umírají ženy o něco častěji než muži, a muži jsou přitom z tohoto důvodu častěji hospitalizováni.
Co z toho plyne? Osvěta i prevence jsou více zaměřeny na muže a ženy zřejmě přehlížejí varovné příznaky a podceňují riziko, které jim ze strany srdce hrozí.
Když buší na poplach
Náš nejdůležitější sval potřebuje pro svou práci dostatečný přísun okysličené krve. V okamžiku, kdy se v cévách objeví nějaká překážka a krev přes ni nemůže proudit do srdce, dochází k poškození srdečního svalu, k srdečnímu selhání neboli infarktu.
Ten nemusí být nutně smrtelný, záleží na rychlosti zprůchodnění cév i na rozsahu poškození. O stavu po infarktu, ale i o tom, jestli srdeční kolaps vůbec nastane, rozhoduje stav srdečních tepen.
Při kornatění tepen (známém jako ateroskleróza) dochází k ukládání tuku v jejich stěnách a postupnému zužování. V přímém důsledku pak vzniká nejčastější onemocnění srdce - ischemická srdeční choroba, kdy má srdce dlouhodobě nedostatek krve a kyslíku. Infarkt a angina pectoris jsou jejími nejzávažnějšími formami.
Vaše srdce si tohle všechno nenechá bez hlesu líbit, ale vysílá k vám varovné signály, které můžete odhalit samy. Stačí si dát pozor na tři věci:
1. ZÁKEŘNÝ TUK
Jde o cholesterol. Tenhle známý nepřítel našeho zdraví je tuková látka, která vzniká v játrech z nasycených tuků a dostává se do těla v jídle a pití. Trochu jí potřebujeme k životu, ale při nadbytku je nebezpečná, protože se ukládá v cévách a zhoršuje jejich průchodnost.
Laicky rozlišujeme dva typy cholesterolu: LDL neboli špatný cholesterol, který se usazuje v cévách, a HDL čili dobrý cholesterol, který vrací nadbytečný cholesterol zpět do jater. Ideální je mít nízkou hladinu LDL a vysokou HDL.
Hodnota cholesterolu by se měla pohybovat do 5 mmol/litr. Už při jejím zvýšení je potřeba změnit životní styl a jídelníček.
Dieta pro snížení cholesterolu přitom nemusí být ani drastická, ani nechutná. V zásadě platí, že je třeba minimalizovat živočišné tuky s nasycenými mastnými kyselinami, což jsou samozřejmě tuky z masa a mléka a jejich skrytější podoba v různých potravinách, například v sýrech, smetaně, žloutku vajec, vnitřnostech, uzeninách.
Namísto nich můžeme užívat tuky s nenasycenými mastnými kyselinami, které mohou cholesterol snížit o 10 až 15 procent, jíst ryby, ovoce, zeleninu a potraviny bohaté na vlákninu.
2. PŘÍLIŠ VYSOKÝ TLAK
Vysoký krevní tlak je ten, který má hodnoty nad 140/90. Takový tlak je jednou z nejméně viditelných příčin srdečních příhod. Praktický lékař MUDr. Miroslav Bartušek z Prahy 4 o něm hovoří jako o tichém vrahovi, protože o sobě nedává vědět žádnými výraznými příznaky.
"Vysoký tlak se může projevovat jen bolestí hlavy, ale většinou se na něj přijde až při prohlídce v ordinaci," vysvětluje praktik. "Z toho důvodu doporučuji mužům nad čtyřicet a ženám nad padesát let nezanedbávat pravidelné kontroly u lékaře."
Na výši krevního tlaku pozitivně působí pravidelné cvičení, přiměřená tělesná hmotnost (index tělesné hmotnosti, BMI, by měl být co nejblíže normě, tj. mezi 20 až 25 - vypočítat si jej můžete ZDE), omezení soli v jídelníčku a pití tvrdého alkoholu.
3. NENÁPADNÉ PŘÍZNAKY
Taky si myslíte, že infarkt vypadá tak, že si pan Haničinec ve filmu rve košili na prsou a volá: "Rychle vůz! Rychle vůz!" Problém je v tom, že tak často popisované příznaky infarktu a anginy pectoris jsou mužské příznaky.
U žen se srdeční příhody projevují nenápadněji: dušností a zadýcháváním se, případně pocitem tlaku na hrudníku. Nemocné srdce se může u žen také hlásit dlouhodobou celkovou únavou. A kdo by s tímhle chodil k lékaři, že?
Přesto neváhejte a radši k němu zajděte. Lékař by vám měl nejen změřit tlak, ale také vás odeslat na odborné vyšetření srdce pomocí EKG (elektromagnetické vyšetření srdeční aktivity) nebo angiogramu (rentgenové vyšetření při použití kontrastní látky), změřit cholesterol v krvi, zjistit možná rizika a určit preventivní léčbu.
