K hypnoterapeutovi Jiřímu Zíkovi přišel pacient, který měl intenzivní fobie z uzavřených prostor. Nejenže nedokázal jet třeba metrem, ale nezvládal například ani pobyt v divadelním hledišti po dobu představení. Po šestém sezení si troufl na projížďku metrem a brzy bez problémů cestoval nejen hromadnou dopravou, ale bez stresu zvládl třeba i projet v autě tunelem, což ho dříve zcela paralyzovalo. Právě takové diagnózy dokážou hypnoterapeuti řešit nejlépe.
„Hypnózou můžeme řešit funkční potíže způsobené pacientovými pocity – například psychosomatické problémy, emoční potíže či bolesti,“ vysvětluje Jiří Zíka. Hypnóza také pomáhá vyrovnat se se stresovými situacemi. Podle doktora Zíky nejlépe zabírá na problémy typu fantomových bolestí nebo panických atak. Při nich prý obvykle stačí šest až deset sezení, aby potíže ustoupily, nebo dokonce zcela zmizely.
Hypnóza není žádná novinka
I když hypnóza je doložena už u nejstarších kultur, moderní hypnoterapie se začala intenzivně rozvíjet v 60. letech minulého století poté, co se stala oficiální léčebnou metodou v Británii (1955) a v USA (1958).
Co je to hypnóza Hypnóza, jinak také hypnoterapie nebo hypnotická sugesce, je stav podobný transu, v němž má člověk výrazně zvýšenou schopnost soustředění. Obvykle se provádí s pomocí terapeuta a využitím verbálního opakování a mentálních obrazů. Ve stavu hypnózy se člověk obvykle cítí klidný a uvolněný a je otevřenější sugesci. Hypnóza může pomoci zvládat nežádoucí chování nebo překonat úzkost či bolest. Je důležité vědět, že i když je člověk při hypnóze otevřenější sugesci, neztrácí kontrolu nad svým chováním. |
Používá se i v Česku, školí se v ní odborníci – psychiatři i psychologové – a i když některé z níže popsaných účinků nejsou dokonale podložené vědeckými studiemi, praxe ukazuje, že řadě pacientů hypnóza opravdu pomáhá.
Kdy hypnóza pomáhá
- Stres, fobie, úzkost, posttraumatické poruchy: kromě výše zmíněných potíží může hypnóza pomoci překonat i další nepříjemné pocity. Můžete si s její pomocí také posílit sebevědomí nebo se zbavit trémy či koktavosti.
- Zbavení se zlozvyků: hypnóza vám může pomoci třeba zhubnout nebo odvyknout kouření. Vždy ale platí, že člověk musí o změnu stát sám (tedy ne že ho na protikuřáckou hypnózu donutí jít manželka) a musí se o ni také přičinit: cvičit a změnit jídelníček, vyhodit krabičky cigaret atd. Hypnóza pak pomůže rozhodnutí udržet a změnu uskutečnit. Stejně tak vám hypnóza může pomoci skoncovat se subtilnějšími zlozvyky – třeba s okusováním nehtů.
- Bolest: kromě fantomových bolestí v částech těla, které člověk nemá, může hypnóza pomoci snášet i další typy bolestivých podnětů. Ulevit může například od bolestí hlavy (včetně migrény), od bolení ran vzniklých při operacích či porodu, od bolestí provázejících popáleniny nebo revmatoidní artritidu. Hodně se hypnóza používá pro úlevu od bolestí při rakovině nebo dráždivém tračníku (pokud se střevo uvolní, mohou podle některých studií ustoupit i příznaky). Hypnóza se může použít i při zubních zákrocích jako svého druhu anestetikum.
Psycholog docent Stanislav Nečas před časem popsal, jak ve vlastní praxi používal hypnózu na klinice plicních nemocí na pražské Bulovce. Pokud totiž pacientovi nebylo možné provést bronchoskopii, protože si nenechal zavést vyšetřovací přístroj do krku (například měl vysoký dávivý reflex nebo psychický blok), on ho zhypnotizoval, a lékaři ho poté po aplikaci anestetik dokázali vyšetřit.
- Návaly horka: ženám, které procházejí přechodem, může hypnóza ulevit od nepříjemných nárazových pocitů tepla.
- Změny chování: hypnóza může pomoci odbourat nepříjemnosti, jako je třeba noční pomočování nebo poruchy spánku. Může být i součástí komplexní léčby poruch příjmu potravy (anorexie, bulimie).
- Únava: hypnóza ulevuje při únavě pacientům, kteří podstupují léčbu rakoviny – například během ozařování – a může pomoci třeba i při chronickém únavovém syndromu.
- Psychosomatické potíže: u stále více onemocnění odborníci konstatují, že mohou souviset s psychickým rozpoložením člověka – zhoršují se, když se necítí dobře. V takových případech může hypnóza pomoci.
Používá se například při léčbě bradavic nebo některých kožních onemocnění (ekzémů apod.), ulevit může od tinnitu (šumu v uších) nebo umožňuje otěhotnění. „Pomáhám ženám, které nemohou přijít do jiného stavu z psychických důvodů. Nedávno jsem měl například klientku, která porodila své dítě ve 48 letech, zatímco předtím se jí léta nedařilo počít,“ popisuje případ z praxe Jiří Zíka.
V některých zemích se používá hypnóza i ve službách policie, pomáhá řešit trestné činy. I u nás se k ní výjimečně přistupuje. Například zmíněný docent Stanislav Nečas, který je také forenzním psychologem, popsal z vlastní praxe případ, kdy hypnózou pomáhal posílit vzpomínky oběti loupežného přepadení. Několikahodinový brutální čin měla žena v paměti zablokovaný, ale díky hypnóze si později dokázala vybavit řadu podrobností.
Kdy ne
Není nicméně na místě se domnívat, že hypnóza může pomoci každému a se vším. „Nemůžeme z člověka udělat někoho, kým není. Pokud je tedy někdo například cholerik, já ho hypnózou neproměním ve flegmatika klidného jako beránek,“ vysvětluje doktor Jiří Zíka.
Kromě toho hypnóza také nepomáhá v případech, kdy má člověk poškozené tělo: hypnózou si tedy například nevyléčíte nádor. Pečlivě zvažovat by se měla hypnóza u osob s vážným neurologickým nebo psychickým onemocněním, jimž by mohla v některých případech uškodit. Týká se to i osob, které delší dobu užívají antidepresiva.
Pokud trpíte bolestmi a chtěli byste hledat úlevu v hypnoterapii, vždy nejdříve absolvujte pečlivě doporučená vyšetření, aby se odstranily tělesné příčiny bolesti. Až poté by vám měl hypnoterapeut pomoci zvládat problémy, s nimiž doktoři přes tělo nic nezmohli.
Rizika jsou minimální
Obecně je hypnóza velmi bezpečná léčebná metoda, jejímž největším rizikem je, že vám nepomůže tak, jak byste chtěli. Ve výjimečných případech ale mohou pacienti po léčbě pociťovat i nežádoucí účinky: například bolesti hlavy, ospalost nebo závratě, úzkost nebo vznik falešných vzpomínek (v tomto kontextu jsou rizikové zejména regrese, tedy návraty do mladšího věku, jež mají pomoci vyrovnat se s událostmi z dřívějšího života – třeba pokud máte trauma z nějaké události z dětství).
Jak na to
Pokud máte pocit, že by hypnóza mohla pomoci právě vám, měli byste si především vybrat správného hypnoterapeuta. Vzdělání v oboru mohou v Česku získat psychiatři a psychologové v rámci kurzů zaštítěných Českou psychiatrickou společností (která má svou sekci pro hypnózu) nebo Českou psychoterapeutickou společností.
Někteří hypnoterapeuti mají uzavřené smlouvy se zdravotními pojišťovnami, a proto léčba u nich může být hrazena i z pojištění. Nicméně pokud hypnoterapeuta se smlouvou a volnými kapacitami neseženete, můžete si zvolit některého z těch, které platí pacient sám.
Článek vyšel v červnovém vydání časopisu Zdraví.
