"Když se někomu uzavře céva na noze, léky, které krevní sraženinu rozpouštějí, hradí pojišťovna zcela," uvádí příklad specialista na nemoci cév Karel Roztočil.
Na své léčbě se až na výjimky nepodílejí ani ti, které postihlo vážné, život ohrožující onemocnění. To platí i pro lidi s rakovinou.
"Žádný onkologický pacient nedoplácí na žádný lék proti zhoubnému nádoru," potvrzuje předseda České onkologické společnosti profesor Jiří Vorlíček.
A trochu paradoxně se na léčbě často nepodílejí třeba ani lidé s běžným nachlazením, kteří potřebují lék za pár korun - pokud jim jej předepíše lékař, platí jej pojišťovny.
Vleklé potíže rovná se doplatky
I když někteří lidé musí za léky vydávat takto velkou část svých příjmů, pořád jsou v Česku doplatky relativně nízké.
"Za léky se ročně vydá přibližně 47 miliard korun. Z toho jsou doplatky od pacientů jen zhruba šest až sedm procent. Evropský průměr je kolem 35 až 40 procent, v Polsku je to dokonce kolem 60 procent," uvádí Pavel Mazan z Mezinárodní asociace farmaceutických firem.
S hotovostí do lékárny musí chodit pacienti, kteří mají vleklé zdravotní problémy - astmatici, diabetici, lidé s chronickou žilní nedostatečností. Většinou vytahují peníze po dvacetikorunách, ale když berou léků více, výdaje mohou být značné.
To se týká hlavně důchodců, kteří často trpí hned několika chronickými nemocemi, a z lékárny proto někdy odcházejí s taškou plnou pestrobarevných krabiček.
"Průměrný český důchodce doplácí za léky sedm set korun ročně. Slovo průměrný je však v tomto případě zavádějící. Někdo může zaplatit jen stovku a jiný několik tisíc korun," říká odborník na problematiku léků Josef Suchopár z firmy Infopharm.
Pět set měsíčně za lék pro dítě
Na léky leckdy musí doplácet i rodiče chronicky nemocných dětí. Tak je tomu například u cystické fibrózy, nemoci, která dětem výrazně ztrpčuje a zkracuje život. V jejich plicích se tvoří příliš hustý hlen, což jim ztěžuje dýchání. Navíc často bývá postižena i slinivka břišní.
Nedostatečné trávení do jisté míry kompenzuje lék Kreon. "Za jednu krabičku platíme 35 korun a mé dceři vydrží na dva a půl dne. Jsou rodiče, kteří za tento lék doplácejí až pět set korun měsíčně," říká předsedkyně Klubu nemocných cystickou fibrózou Kamila Šmídová.
Kdy se neplatí nic
Někdy stačí jen domluvit se s lékařem, jestli nemůže předepsat lék bez doplatku. V každé lékové skupině je vždy alespoň jeden preparát, který je plně hrazen z veřejného pojištění. Většinou je to však ten levnější přípravek, který nemusí vyhovovat všem pacientům.
"V kardiologii často předepisujeme léky omezující srážení krve. Můžeme pacientovi nabídnout anopyrin, který pojišťovna hradí zcela, anebo třeba plavix, což je moderní lék, na který je doplatek několik set korun. Jejich účinek je podobný, ale my víme, že pro některé pacienty je plavix jednoznačně lepší," říká profesor Hradec.
Proč se doplatky v lékárnách liší?
Rozdíl v tom, kolik doplácíte na balení léku, může být i několik set korun. Záleží na tom, v které lékárně si ho vyzvednete. Přesvědčila se o tom i Michaela Kučerová z Prahy, která pečuje o maminku s Alzheimerovou chorobou.
"Bere lék Ebixa. Chodím pro něj do jedné lékárny a dostávám jej tam bez doplatku. Ale tentokrát jsem se tam nedostala, a tak jsem se stavila v jiné pražské lékárně. Lék neměli na skladě, a tak jej objednali. Ptala jsem se, jestli budu něco doplácet, a magistra mi řekla, že to zjistí, teprve až lék přijde," vypravuje Michaela.
Jaké bylo její překvapení, když druhý den chtěli v lékárně dvě stě padesát korun za jedno balení. "To se mi zdálo opravdu dost. Maminka potřebuje na měsíc dvě krabičky. Mít pět set korun, nebo nemít je pro staršího člověka opravdu rozdíl. Magistra mi přitom nechtěla věřit, že v jiné lékárně je stejný lék zcela bez poplatku."
Kde se bere cena léku
Jak se vlastně určuje, kolik nakonec v lékárně doplatíme? Celý proces není vůbec jednoduchý. Nejdřív firma zaregistruje nový lék ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv, pak se musí dohodnout s ministerstvem financí na jeho ceně. Přesněji řečeno na cenovém stropu, za který se maximálně bude lék prodávat.
Může se stát, že představy ministerstva a výrobce se neprotnou. V poslední době se to stalo například u léku Zevalin, přípravku používaného u jednoho druhu rakoviny. Ministerstvo nabídlo cenu, na kterou výrobce nechtěl přistoupit. Čeští pacienti tedy tento lék nemají k dispozici.
Kolik zaplatí pojišťovna
Zda a nakolik bude lék hrazen z prostředků veřejného pojištění, určuje kategorizační komise ministerstva zdravotnictví. Kromě úředníků jsou v ní zastoupeni lékaři, zástupci pojišťoven i pacientských organizací.
Donedávna zde fungoval jakýsi tichý předpoklad, že komise určí výši, v jaké pojišťovny lék proplatí, a firmy se této částce přizpůsobí tak, aby doplatek vůbec nebyl. Spoléhat na to, že se firmám vyplatí jít s cenou dolů, však už nelze.
"Vzhledem k tomu, že jsme vstoupili do EU, hrozí, že pokud bude cena léku výrazně nižší než v okolních státech, budou se léky od nás vyvážet. Na tom by tratili jak pacienti, protože by lék nemusel být dostupný, tak výrobci, protože by si tím zhoršovali postavení na trhu i v jiných státech," říká Pavel Mazan z Mezinárodní asociace farmaceutických firem.
Kolik zaplatí pacient
Další, kdo může do celého děje zasáhnout, je distributor. Ten se spolu s lékárnou dělí o marži, ta může dosáhnout maximálně 32 procent z nákupní ceny. Takže pokud výrobce stanovil cenu léku například na sto korun, mohou si lékárna a distributor společně přirazit 32 korun.
Lékárna samozřejmě může svůj podíl na výsledné ceně snížit. Někdy se s ní dohodne zástupce výrobce, aby doplatek vůbec nepožadovala. Lékařům pak řekne, že právě sem mají své pacienty posílat. Spokojení jsou nakonec všichni, jen někteří lékárníci cítí, že takový postup není zrovna morální.
Jak ušetřit na doplatcích Kdo chce získat lék levněji nebo úplně bez doplatku, nezbude mu většinou než obejít několik lékáren. • Zeptejte se lékaře na doplatek • Nespoléhejte na internet • Zdá se vám doplatek moc vysoký? • V lékárně se zeptejte, kolik vás to bude stát • Zajímejte se o slevy, které nabízí lékárna |