Žena, pláč, strach, bolest - ilustrační foto

Žena, pláč, strach, bolest - ilustrační foto - Žena, pláč, strach, bolest - ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Kde se bere bolest a jak proti ní bojovat

  • 4
Lidské tělo je jako promyšlený stroj a ke své ochraně používá nejrůznější mechanismy. Jedním z nich je i bolest, ukazatel nebezpečí. Jenže někdy se bolest stane z původního příznaku samostatnou nemocí.

ČTĚTE TAKÉ:
Jak zvládat bolest a jak být sama sobě lékařkou
Ženy vnímají bolest silněji, ale víc vydrží
Nejlepší cviky na bolavá záda

Ze začátku je bolest příznakem, kterým tělo upozorňuje, že se kdesi poškodil nějaký orgán, a podle typu a místa bolesti se dá určit, kde se tak stalo.

Vlastně člověka chrání před dalším poraněním, bolestivý zážitek odradí dítě od hrátek s kamny.

Také nemocnému se zánětem kloubu znemožní bolest jeho pohyb a s ním spojené další poškozování daného místa.

Když světlo pálí a šepot trhá uši
V žebříčku nejčastějších příčin chronické bolesti je hned za bolestmi páteře a jiných kloubů bolest hlavy.

Někdy během života se s některým druhem bolesti hlavy setkalo 93 procent mužů a 99 procent žen a rozlišujeme několik druhů.

Asi nejznámější je migréna s typickou záchvatovitou bolestí většinou jedné poloviny hlavy, nevolností, světloplachostí a různými světelnými vjemy.

Je zajímavé, že zatímco v dětství jí trpí stejný počet chlapců jako dívek, v plodném věku ženy s migrénou svým počtem třikrát převyšují muže.

Brněnská neuroložka Ingrid Niedermayerová podává možné vysvětlení: "Na vzniku a průběhu migrény se podle předpokladů podílí hormonální faktor, nemoc je výrazně závislá též na výkyvech v pubertě, těhotenství a kolem porodu."

Neuroložka také upozorňuje, že zatímco na mírné formy nemoci platí běžně dostupná analgetika, u těžších forem jsou neúčinná a je třeba nasadit speciální antimigrenózní léky.

Jednou za čas léky nevadí
Lékaři často varují před nadužíváním a kombinováním různých léků proti bolesti. Proč?

Dana Vondráčková, primářka Centra léčby bolesti Fakultní nemocnice Bulovka, vysvětluje: "Časté užívání takzvaných nesteroidních antirevmatik může přivodit vznik žaludečních vředů. A kombinované preparáty, obsahující zejména kodein a kofein, mohou způsobit dokonce závislost."

Jak se má ale člověk zachovat například po náročném lyžařském dni, když ho bolí namáhaná kolena?

"V takovém případě nevidím problém v tom, když si člověk vezme například ibalgin nebo si klouby natře analgetickou mastí. Pokud ale bolest během tří dnů až týdne nezmizí, je čas zajít k lékaři," doporučuje lékařka Dana Vondráčková.

Trpí i psychika
U nemocného, kterého i přes dlouhou dobu léčby trápí bolest, se časem mohou vyvinout také poruchy psychiky a dostává se rovněž do sociálních problémů.

Mnohdy se totiž stává částečným nebo úplným invalidou a stane se kvůli tomu závislým na rodině nebo zdravotnících. Ztrácí chuť k jídlu, izoluje se od světa, trpí úzkostmi a strachem, je depresivní a někdy pomýšlí na sebevraždu.

I proto zahrnuje víceoborové pracoviště pro léčbu bolesti do svého týmu kromě anesteziologa, neurologa, fyzioterapeuta a dalších i psychologa. Ten se podílí i na vstupním vyšetření klienta v takovémto zařízení.

Bolí mě břicho, protože si mě nevšímáš
Někteří pacienti používají bolest jako nástroj, s jehož pomocí se dožadují výhod. Psycholog z motolského Centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů Petr Knotek říká: "Nemocní si bolestí například odůvodní svůj neúspěch v práci, jiní vzbudí ve svém okolí ohledy."

Není bez zajímavosti, že k takovému používání bolesti ve svůj prospěch sahají í děti. Knotek uvádí příklad: "Děti mají občas bolest, když se cítí odstrčené. Třeba když se rodiče hádají, začne je úporně bolet břicho. Rodiče se náhle začnou věnovat dítěti a přestanou se tudíž hádat."

Co platí na chronickou bolest?
Někdo si vezme na banální bolest hlavy silný lék, druhý zas odmítá účinný morfin, protože podle něj třeba k rakovině bolest neodmyslitelně patří.

Ať už směřuje člověk s bolavými zády do lékárny, nebo jen do svých zásob, měl by si v prvé řadě uvědomit, zda je jeho bolest akutní, nebo dlouhodobá. Každá vyžaduje jiný postup a jiné léky.

Na přeleželá záda nebo bolest hlavy při chřipce pomohou léky s kyselinou acetylsalicylovou, s paracetamolem nebo ibuprofenem.

Ale tady dělají lidé často chybu: "Tyto volně prodejné léky jsou poměrně účinné, ale ani ony nejsou bez vedlejších účinků," říká Jiří Kozák, primář Centra pro výzkum a léčbu bolestivých stavů v Motole.

Kdo bere morfin, nemusí být narkoman
Opioidy, dříve nazývané opiáty, vzbuzují v lidech asociace s rakovinou a umíráním. Tato skupina léků má však v léčbě neztišitelné bolesti své místo a zdaleka se nepoužívá jen pro pacienty v posledním stadiu zhoubné choroby. Morfin a jiné deriváty opia se používají i při silných bolestech zad.

Pacienti mají také strach ze závislosti na léku, ale stejně jako potřebuje astmatik svůj sprej, potřebují lidé s bolestí opioidy.

Je zajímavé, že o kvalitě terapie bolesti vypovídá spotřeba opioidů na osobu za rok. Například zatímco v Kanadě a USA jde o desítky miligramů na osobu a rok, ve východní Evropě včetně Česka se pohybují tato čísla v jednotkách.

Je tedy na čase, aby se jak pacienti, tak jejich ošetřující lékaři přestali bát léky této skupiny používat.

S depresí k ortopedovi?
Někdy se stává, že bolest není upozorněním na nějaké poranění nebo zánět, ale na nemocnou duši.

Psycholog z motolského centra bolesti Petr Knotek vysvětluje: "Lidé s lehčími bolestmi, které mají svůj původ v psychice, raději chodí za lékařem, aby léčil jejich bolest místo jejich deprese."

Novinky a výzkum
Pro nemocné, u nichž se nepodařilo bolest žádnými dostupnými prostředky potlačit, existuje ještě možnost takzvané neuromodulace. Ta nabízí například voperování infuzní pumpy s lékem, většinou morfinem, jehož dávkování lze naprogramovat podle potřeby pacienta.

Jinou metodou je takzvaná neurostimulace, kdy se do míchy nebo vzácněji do mozku zavede jedna nebo dvě elektrody, do podkoží na boku se implantuje generátor a nemocný si tento přístroj při bolesti spouští sám.

Primář Jiří Kozák upozorňuje, že takovou léčbu hradí pojišťovna jen ve zcela specifických případech.

Platí omezení na šedesát neuromodulací na jedno specializované pracoviště za rok, přičemž těchto vysoce odborných středisek je v České republice šest. "To znamená, že my tyto pacienty musíme velmi přísně vybírat."

Motolské pracoviště se také zabývá výzkumem, a to především v oblasti farmakologické.

4 KROKY PROTI BOLESTI

Mohu si za bolest sám?
Víte, proč vás bolí hlava nebo záda? Než sáhnete po léku, zamyslete se nad tím, jestli jste celý den dostatečně pili nebo zda jste neopominuli svou obvyklou kávu. Záda mohou bolet po dlouhém sezení, namáhavém sportování nebo po noci strávené na nekvalitní matraci.

S léky opatrně
Kupte si lék v lékárně, kde vám pomohou vybrat a zároveň vás poučí o jeho nežádoucích účincích. Saháte-li po domácí lékárně, přečtěte si pokaždé znovu návod, především kontraindikace neboli případy, kdy lék nesmíte užívat. Dodržte dávkování i doporučený způsob užití a sledujte případné vedlejší účinky. Mezi ně patří zejména bolest žaludku, která může upozornit na žaludeční vředy.

Cesta k lékaři
Trápíte-li se déle než tři dny nebo týden a objevily se u vás další příznaky jako horečka, krvácení nebo se bolest rozšiřuje a sílí, vydejte se k lékaři. Před návštěvou si vzpomeňte, jaké léky vám pomohly a při jaké příležitosti se bolest zhoršuje.

Speciální péče
Váš praktik nebo ortoped se snaží o důkladnou léčbu déle než šest měsíců a vy se důsledně řídíte jeho radami. Jestliže vás hlava nebo záda bolí stejně nebo víc než dřív, poproste o doporučení do specializované ambulance nebo centra pro léčbu bolesti. Zde se o vás postará tým složený z neurologa, psychologa, anesteziologa, fyzioterapeuta a dalších odborníků.