Milena Holcová | foto: Lucie Robinson

Každý cestovatel je trochu za blbečka, říká spisovatelka Milena Holcová

  • 34
Autorka jedenácti knih a několika televizních scénářů procestovala čtyři kontinenty včetně destinací, kam se dodnes rozhodně jezdit nedoporučuje. Počátkem října se rodilá Brňačka Milena Holcová vrátila z téměř tříměsíční cesty po Africe. Málem se utopila pod Viktoriinými vodopády a týdny nespala v civilizaci. Jak to stále může těšit čtyřnásobnou babičku, které bylo letos v březnu šestapadesát?

Podle Mileny Holcové je dobrodruh člověk, který dá přednost vlastní zkušenosti před cizí. "Což lze provádět zcela zodpovědně a seriózně," říká cestovatelka, jejíž život už před lety významně ovlivnila prázdninová škola Lipnice, kde se seznámila se svým prvním i druhým mužem a kde si našla životního partnera i její přítelkyně Jitka.

S mužem musí být sranda

"Do prvního muže jsem byla zamilovaná. Byl o deset let starší, byl šéf a budil můj respekt. Že je to další z životních omylů, jsem si přiznala, až jsme měli děti. Ale řešit to jsem se odhodlala až díky svému nynějšímu muži Martinovi, se kterým jsem se poznala taky na Lipnici. Najednou jsem viděla, že pro vztah není ani tak důležité, abych k muži vzhlížela, ale aby s ním byla pohoda a sranda," vzpomíná Milena Holcová.

"To Martin mi dodal odvahu všechno změnit, protože jsem našemu vztahu nějak čím dál víc věřila. Rozuměli jsme si. Když jsme se rozhodli být spolu, změnili jsme radikálně všechno. Hlavně Martin, který po dvaceti letech praxe televizního produkčního odešel ze solidního postu do Brna a řekl, že bude klidně jezdit třeba s trolejbusem. Nejdřív jsme chtěli čekat, až děti dorostou, ale příroda byla silnější a narodila se Lenka. Řekla jsem prvnímu manželovi, že není jeho, rozvedli jsme se a začala jsem žít s Martinem."

Tehdy neměli skoro žádné peníze, bydleli se třemi dětmi v plesnivém dvoupokojovém bytě a živili se vším možným. Pekli palačinky, provozovali skákací hrad, trhali na stromech vánoční jmelí. "Nevzpomínám na tohle období s žádnou nostalgií, ale naši rodinu, kde se děti všeho zúčastnily a pomáhaly, to hodně sblížilo," říká spisovatelka. "Po revoluci jsme začali jezdit po světě a tahali děcka s sebou jako koťata. Kdybych se tenkrát nerozvedla, asi teď budu zakysle nenávidět všechny chlapy. Díky Martinovi je mám ráda."

Milena Holcová

Už toho spolu sjezdili hodně, nedávno se vrátili z cesty po Botswaně, Namibii a Jihoafrické republice. Je ale pravda, že se jí už tentokrát moc jet nechtělo. "Měla jsem vyloženou krizi. Čím je člověk starší, tím hůř se aklimatizuje. Říkala jsem si, že nepojedu nikam nebo jen tak, aby to bylo pohodlné," přiznává Milena Holcová. "Ani psát se mi o tom už nechtělo, protože jsem pociťovala jakousi marnost. Buď je při líčení cizích končin člověk přesný, ale zároveň

vizitka

Milena Holcová se narodila před 56 lety v Brně, kde se vrcholově věnovala atletice
a vystudovala práva.

* Když poznala svého současného muže Martina, rozvedla se, třebaže měla dvě děti, třetí se jí narodilo se současným mužem.

* Procestovali spolu čtyři kontinenty, většinou stopem.

* Do tisku jde právě její dvanáctá kniha Romance na tři doby o vztahu starší ženy a mladého muže. Televize realizovala její scénáře v cyklu Soukromé pasti.

* Milena stále cestuje a píše. Dnes je už čtyřnásobná babička. Rozhovor s její dcerou Pavlou čtěte zde.

není srozumitelný, nebo je srozumitelný, ale nepřesný. Taky jsem došla k depresivnímu závěru, že ať si namlouváte, co chcete, v cizí zemi jste vždycky za blbečka. Chvíli mi trvalo, než jsem se s tímto faktem smířila. Vždyť jo. Jsem za blbečka. Tak dobře. A co má být?"

Koupel pod dohledem slonů

Cestování s přáteli, kteří jsou stejně naladěni jako vy, nabízí spoustu úžasných zážitků, ale také náročných chvil. "Dost blbá situace nastane, když se ocitnete u brodu, se kterým jste nepočítali," vypráví Milena Holcová. "Někdo tam musí vlézt, aby zjistil hloubku. Jenomže většinou se dá počítat s bilharziemi (parazitem způsobujícím velmi vážné onemocnění – pozn. red.). A pak se bojíte i všudypřítomných krokodýlů, což je odporně rychlá obluda. Jenomže vlézt se tam musí, protože zapadne-li auto v řece, člověk si počká třeba týden, dokud někdo nepojede kolem. Můžete mi věřit, že v takové chvíli je vám skutečně úplně jedno, jestli se Bartošová s Pomejem zrovna rozvádějí, nebo usmiřují."

Nejvíc jí tentokrát v Africe nadchnul bezprostřední kontakt se zvířaty. Za vše hovoří jedna historka: "Stalo se mi, že jsem při táboření mimo park poodešla od auta a s ešusem se umývala. Soumrak, já nahá na plochém kameni se poklidně mydlím, když mě zarazí nějaký šramot. Zvednu hlavu a kousek ode mne překvapeně zírající skupina slonů. Já: Jsou tady sloni. Vypadají dost naštvaně. Martin: Tak já jdu schovat salát. Jára: Kolik jich je? Mají mladý? Já: Asi deset, tak pět mladejch. Jitka: Tak to je blbý. Martin: Co dělají? Já: Stojijó a čumijó. Asi se doumývám... Jitka: Když bude zle, tak to stihneš. A otevřela dveře od auta. Pak jsem se znovu začala polévat. Sloni ještě chvilku zírali, ale asi je to nudilo, tak šli. Zřejmě jsme zaparkovali v místě, kudy byli zvyklí chodit. Což slon, to je inteligentní zvíře, ale nevyplácí se postavit do cesty hrochu nebo nosorožci, to jsou obrněné transportéry a prostě jdou, klidně přes stan.

Poznávat svět je úžasné, ale podle Mileny Holcové je snad nejkrásnější fází každé cesty návrat. "Strašně jsem se těšila na vnoučata. A zajímá mě všechno. Vlastně... jak to teď vypadá mezi Bartošovou a Pomejem?"

Čtěte v pondělním
magazínu ONA DNES

Milena Holcová

Co ji v Africe překvapilo? Proč byli s manželem neúspěšní při stopu? Na co se nejvíc těší, když se vrací domů? Jaká byla nejdrsnější příhoda, která ji potkala? Jak vypadají kempy v Africe? Kdy jí na cestách tečou nervy?

,