Kateřina Neumannová: Svatba? V tuhle chvíli to nejde

  17:01
S přehledem vyhrála anketu ONY DNES o nejzajímavější českou ženu a minulý týden oznámila, že bude ještě rok závodit. Přesto, nebo právě proto není náš rozhovor s Kateřinou Neumannovou o sportu, ale o ní jako o ženě. Nakonec došlo i na druhé dítě a svatební šaty.

Kateřina Neumannová | foto: Milada ČištínováMF DNES

* Takže zůstáváte… Jak na to lidé reagovali?

Většina hodně pozitivně. Říkali mi, že jsou rádi, že jim ještě rok budu dělat radost a že budou mít díky mně důvod se dívat na sport. Ale taky se ozval jeden, který mi vyčítal, že – cituji – za pár šestáků seberu dceři ještě rok života.

* Co jste mu na to řekla?

Že je to nesmysl. Dvě z nabídek, které jsem dostala, byly fi nančně minimálně na stejné úrovni toho, co vydělám lyžováním. Kdybych je přijala, musela bych být v Praze, chodit do práce, Lucka by byla ve školce a viděly bychom se mnohem míň než teď. Takhle se se mnou pohybuje po horách a v krásném čistém prostředí. Je to spokojené dítě a cestování se mnou ji strašně baví. Je absurdní, když si někdo myslí, že ji okrádám o dětství.

* Vyčítají vám to lidé často?

Tohle bylo docela ojedinělé. Spíš se sem tam objevil názor, který respektuju, že je v médiích přeluckováno. Já ji neschovávám, ale ona je součást mého života, i toho sportovního. Když jsem vyhrála olympiádu, tak u toho prostě byla, protože je se mnou. Zdaleka ji neberu všude, kam mě s ní zvou.

* Lucka dělá dojem, že jí pozornost médií vůbec nedělá problém.

Jsou jí necelé tři roky a bere to jako něco úplně normálního, ale tři sta dní v roce nemá s médii nic společného. Pohybuje se hlavně po Šumavě, a když se mnou sem tam jede na závody, tak nás někdo vyfotí. Myslím, že tím určitě netrpí – a hlavně, já za rok opravdu končím. Teď si to možná užívá, ale neuvědomuje si to tak, aby toho využívala nebo aby ji to nějak ovlivnilo.

* Jsou závody, na které ji neberete?

Úplně výjimečně. Jen když to třeba jsou krátké závody na dva dny. Jinak je se mnou pořád a dávám jí možnost učit se vcelku nevšedním způsobem. Podněty zvenčí, které při cestování zažívá, ji strašně rozvíjejí.

* Umí třeba slova z cizích jazyků?

Občas něco pochytí. Třeba jsme spolu byly v Rakousku, seděly jsme v hotelovém baru – a ona šla úplně sama k číšníkovi a řekla mu: „Džus, bitte.“

* Co jí na to řekl?

Nejdřív za mnou přiběhl, jestli jí ten džus může dát, když si ho šla takhle sama objednat. Je úžasné, že nemá z lidí strach a nestydí se.

* Máte vůči ní nějaké ambice?

Mám to štěstí, že v sobě nemám neukojené ambice, protože ty, co jsem měla, jsem si splnila. Nebudu mít potřebu realizovat se na svých dětech, což se občas některým rodičům stává. Do toho, co nedokázali sami, se snaží natlačit svoje děti.

* Ale nějakou představu o ní máte, ne?

Ano. Že bude zdravá a spokojená a že z ní vyroste slušný člověk, který nebude mít nic společného s drogami a chce něčeho v životě dosáhnout. Na mně bude, abych jí ty mantinely rozevřela co nejvíc do šířky.

* Jak vás mateřství změnilo?

Je velká pravda, že jakmile máte dítě, žijete v permanentním strachu o ně. Přes dítě jste taky nejvíc zranitelná. Já sama dokážu zvládnout ledacos, ale jakýkoliv problém s Luckou by mě dokázal totálně odrovnat.

* A vnitřně?

Jsem víc v pohodě, jsem vyrovnanější, srovnala jsem si hodnoty. Pro mě byl život před Luckou placatej. Chyběl mu třetí rozměr. Žila jsem svým způsobem zajímavě – půl až tři čtvrtě roku jsem trénovala a zbytek jezdila po světě a závodila. Ale pak už mě takový život nebavil. Když se teď podívám nazpátek, vůbec se to nedá srovnat.

* Bylo těžké se rozhodnout, jestli zůstanete, nebo jestli se sportem skončíte? 
Nebylo to jednoduché, ale zrálo to ve mně dlouho. Důležitější bylo, jestli se rozhodnu rozumem, nebo srdcem. Kdybych se rozhodovala rozumem, tak jsem skončila. Lepší a slavnější už asi být nemůžu. Teď už si to můžu jenom zkazit. Já si ale říkám, že jsem toho hodně dosáhla – a že i kdyby se mi další sezonu něco nepovedlo, tak mě ostatní nezatratí a nehodí do pytle s neúspěšnými lidmi.
* Nebojíte se toho, že si tím ten svůj konec kariéry rozmělníte?

Ale proč končit, když ten sport mám ráda a jsem ochotná mu věnovat ještě rok? Spoustě lidem přináším radost, fandí mi, a to je příjemný pocit. My se o tom kdysi bavili s Honzou Železným. Říkal, že jestli ho něco donutí skončit, tak to budou novináři. Protože on má ten sport tak rád, že by nejradši házel pořád. Je jasné, že jeho výkonnost půjde dolů a že to nebude na světové rekordy. Ale to hlavní nepříjemné na tom bude, jak novináři budou psát, že se horší a že by měl skončit.

* Váš dlouholetý trenér Stanislav Frühauf se rozhodl skončit. Budete jezdit bez trenéra?

To nemůžu. Sice zvládnu hodně sama, ale lyžování je tak těžký sport, že občas musíte překonávat sama sebe, a k tomu je potřeba, aby vám někdo pomohl. Tělo vás bolí, hlava vám říká ne, ale vy se musíte přesvědčit a jet dál. Když jste sama, jde to o hodně hůř, než když vás  někdo hlídá.

* Nebrala jste to, že s vámi nejde, jako ránu pod pás?

To určitě ne. Je to jeho svobodné rozhodnutí. Naše spolupráce dosáhla absolutního vrcholu a dál už jít nemůžeme. Každý se rozhodoval sám a naše rozhodnutí se neprolínala.

* Jaká jste při tréninku? Jste typ, který potřebuje nad sebou bič, nebo se musíte cítit rovnocenná?

Určitě rovnocenná. Nepotřebuju bič. Roky trénuju sama a musím být k sobě obrovsky tvrdá. Trénink se nejlíp zvládá ve skupině, ale já k sobě poslední roky neměla nikoho, kdo by mi stačil. Tak jsem se naučila být k sobě nejtvrdší. Vy musíte mít hrozně pevnou vůli. V důležitých momentech v životě a ve sportu ano.

* A kdy ne?

Když třeba uvidím dobrý jablečný štrúdl nebo ovocné knedlíky. Tam jde většinou vůle stranou.

* Dokážete být tvrdá i třeba v komunikaci s lidmi?

V normálním životě je to pro mě daleko těžší. Měla bych velké problémy mít pod sebou zaměstnance, řídit je a velet jim. To se teprve musím naučit.

* Co vám na tom není přirozené?

Já jsem v podstatě hodná holka a není mi vlastní někomu poroučet. Chci být s lidmi naroveň.

* Říká se, že v tomhle pomáhá, když vychováte dítě. I u něj někdy prostě zavelíte: udělej to, ale dál o tom nediskutujete.

Poprvé se to vždycky říká těžko. Moji známí mi říkají, že až začnu za ten rok někde pracovat, budu mít na začátku obtížné dva týdny, pak že to půjde rychle. Protože na své zaměstnance prostě nemůžete být pořád hodná.

* V čem vám sport pomůže v životě?

Sport ve mně vypěstoval něco, co je strašně důležité – tah na branku, vytrvalost a zodpovědnost vůči sobě i okolí. Ve sportu se hraje fér a v naprosté většině případů vyhrává ten, kdo je lepší.

* V životě to tak vždycky není.

Sport je určitě daleko jednodušší. A i když taky není vždycky spravedlivý, rozhodně je spravedlivější než normální život. Má svoje vnitřní pravidla, která jsou někdy s okolním životem paralelní, ale spíš je to svět sám pro sebe.

* Nebojíte se, že ten život vlastně nebudete umět?

Vcelku ne, protože poslední dva tři roky se víc a víc zabývám věcmi kolem sebe – podnikáním, marketingem nebo reklamou. Není to tak, že bych měla klapky na očích a běhala jenom někde po lese. Je pravda, že když profesionálně sportujete, tak jste trochu sobec, protože máte na starosti jenom sama sebe a všichni okolo se vám snaží vytvářet co nejlepší podmínky. Tohle mi skončí, ale já se na to těším.

* Trénovala jste hodně sama – máte kamarádky?

Mám, ale nejsou to sportovkyně. Jen je mi líto, že na ně nemám moc času. Od té doby, co se narodila Lucka, nezvládám nic jiného než sport a ji. Takže pokud nejsou ze Šumavy, tak se moc nevidíme. A když už se nějaká chvilka najde, tak ji trávím se svým přítelem.

* Nemáte někdy chuť si vyrazit na takový ten klasický holčičí mejdan?

Ani ne. Nejsem moc typ do velký holčičí party. Mám kamarádky, ale jsem s nimi radši sama, abychom si mohly popovídat. Vyrostla jsem v klučičím kolektivu a jejich chování je mi bližší.

* Kdo jsou vaše nejdůležitější ženy?

Lucie a moje máma.

Zažíváte se svou mámou takový ten pocit, že čím jste starší, tím jste jí víc podobná? V něčem ano, ale spíš jsem po tátovi. My jsme s mámou strávily hodně času spolu, i když jsem z domova odešla v sedmnácti a od té doby jsem cestovala po světě.

* A Lucie je po kom?

V tom trošku tápu. Vzhledem je podobná tomu, jak jsem vypadala já, když jsem byla malá. Ale povahově v žádném případě není můj odlitek. To i babička říká: „Takhle ty jsi teda nikdy nemluvila.“ Na ni už musíte zakřičet pětkrát, aby poslechla.

* Jaké dítě jste byla vy?

Hodně živé, ale bezproblémové. Díky sportu jsem měla i pohodovou pubertu. Když jsem chodila na večírky, tak to bylo se sportovci a většinou staršími lidmi, než jsem byla já. Tím, že mi sport vyplňoval veškerý volný čas, nebylo kam ulítnout. Nikdy mě nenapadlo, že bych po škole šla jinam než na trénink. V tom bych byla strašně ráda, aby sport posloužil i u Lucky.

* Je něco, co jste kvůli sportu neprožila a chybí vám to?

Mně unikla spousta věcí, ale spoustu jsem získala. Chození v patnácti za ruku a první lásky byly jiné než u mých vrstevníků.

* V čem?

Třeba už jen v tom, že jsem obdivovala kanoistu nebo lyžaře. A diskotéky tehdy prakticky nebyly. Jestli je něco, co bych třeba prožít chtěla, tak takové to hezké ze školy. Školní výlety, partu, brigádu – prostě studentský život. Pro mě škola znamenala hlavně povinnosti a stres.

* Jak to?

Protože jsem musela hodně dohánět zameškané hodiny. A já nikdy nebyla ten typ, že bych šla na písemku nepřipravená, takže jsem se hodně učila. Ale zase bylo fajn, že mě sportování vysvobodilo z rozhodování, co dělat po gymplu. Určitě bych šla na FTVS, studovala bych třeba biologii a angličtinu, ale bez hlubšího záměru.

* A když jste otěhotněla, zvažovala jste konec kariéry?

No, víte, já sice vždycky děti mít chtěla, ale Lucku jsem nečekala. Chtěla jsem ji o rok později. Do té doby jsem si myslela, že až budu mít rodinu, všechno ostatní skončí. I během těhotenství jsem si říkala, že dítě je nejdůležitější a všechno ostatní jde stranou. Ale tím, že přišla neplánovaně, se všechno zpřeházelo. A znovu se potvrdilo, že když si věci neplánujete, dopadne to líp. Takže dneska mám dítě i sport a je to pro mě fantastické.

* Vlastně až po porodu jste začala vyhrávat ty nejdůležitější závody.

Spíš jich bylo víc. Počet světových pohárů před Luckou a s Luckou je ve prospěch toho období s ní. I přesto, že je kratší než to před ní.

* Čím si to vysvětlujete?

Je to víc věcí dohromady. Pokud děláte běh na lyžích čistou cestou, musíte se těmi lety doslova protrénovat. Já zažila éru nadopovaných Rusek, které mě o spoustu medailí připravily. Po porodu jsem se taky změnila fyzicky, zhubla pár kilo, dostala se do větší vnitřní pohody.

* Jaké to je, když je vaše tělo nástrojem toho, čím se živíte?

O tom jsem začala přemýšlet až v poslední době. Sportovec je bolestínek, protože to,co se ostatním děje bez povšimnutí, je pro něj alfa a omega. Mně když bude trochu popotahovat stehno, tak s tím sice prožiju plnohodnotný život, ale nemůžu s tím plnohodnotně sportovat.

* Vy jste nikdy neměla takové ty ženské problémy s tělem? Že se vám na něm něco líbí nebo nelíbí? Vždycky jste ho brala funkčně?

Je pravda, že když jsem třeba měla o kilo dvě navíc, vadilo mi to kvůli tréninku, ne kvůli estetice. Ale já jsem úplně normální ženská, taky se prohlížím před zrcadlem! Samozřejmě mě netrápí, že mám někde vrásku nebo že nemám prsa jako modelka na obrázku, ale vadí mi, když si chci koupit pěkný kostým a nedostanu se do něj, protože mám široká záda. V tu chvíli bych chtěla být normální ženská.

* Takže nenakupujete moc ráda?

Ale jo. Radši nakupuju v zahraničí, protože tady na to nemám dost klidu. Ráda se bezcílně procházím po obchodech a sleduju, kde co mají. Nakupuju hlavně na jaře, po zimě. Pak ale odjedu na Šumavu a několik měsíců si nekoupím vůbec nic.

* Jak je pro vás důležitá móda?

Docela dost, i když většinu času trávím v teplákách. Chodím do společnosti a chci dobře vypadat, mám ráda kostýmy. A jak jsem listovala módními časopisy, zamilovala jsem se do několika luxusních věcí, aniž bych si myslela, že je někdy budu mít.

* Které to jsou?

Kabelka od Louise Vuittona, kabát od Max Mary a opravdu pěkné hodinky.

* A máte je?

Už ano. Jednou mi chtěl udělat radost sponzor, a díky mé známé, módní návrhářce, která to poradila Ježíškovi, jsem také dostala vuittonku k Vánocům. Takže vnitřně jsem co se týče luxusu uspokojená.

* Sama si luxusní věci nekupujete?

Spíš ne. Třeba teď jsem u Vuittona viděla takové nádherné botičky, které stály deset tisíc. To za polobotky, které si vezmu párkrát na sebe, přece nemůžu dát.

* A kdo jiný než vy by si je měl dopřát? Zasloužíte si je.

Když já se bojím, že bych je neunosila. To je stejné jako se šaty. Strašně ráda je nosím, mám čtvery nádherné, ale vezmu si je jednou za rok na Sportovce roku. Když jdu na tu samou akci zase za rok, nemůžu tam jít v těch stejných. Normálně do společnosti se večerní šaty nehodí, takže mi zbytek roku visí ve skříni.

* Nikdy jsem vás neviděla v sukni.

Ty nenosím vůbec. Buď kalhotový kostým, nebo šaty.

* Na předávání TýTý jste vypadala skvěle. Vždycky, když vás vidím oblečenou do šatů, mě překvapíte svým půvabem.

Mám to hrozně ráda. Nechám se nalíčit, učesat, obléknu si šaty a mám ze sebe dobrý pocit. Baví mě, že jsem taky vidět jinak než při sportu, což není moc estetické.

* Cestou sem jsme spolu jely kolem svatby a vy jste se zděsila z toho, co měla nevěsta na sobě.

Nechápu ty volánky a bílé šaty z půjčovny, které předtím mělo deset nevěst. Kdybych se vdávala, jako že vůbec nehodlám, měla bych na sobě bílý smoking.

* Proč se nehodláte vdávat? Nevěříte v instituci manželství?

To ne, se svatbou nemám vůbec žádný problém. Ale moje situace je taková, že to v tuto chvíli nejde. A i kdyby to šlo, tak to na mém životě nic nemění.

* Proč nechcete zveřejnit, kdo je váš partner?
Protože je to moje soukromí.
* A až se vdáte, necháte si svoje jméno?

Teď už ano. Má za ta léta docela slušnou hodnotu.

* S prodloužením kariéry jste si i o rok posunula druhé dítě

Je jedno, jestli ho máte ve třiatřiceti nebo ve čtyřiatřiceti. Lucka by sourozence hodně chtěla, ale i ona mi říkala, že ještě rok vydrží. Ona si teď ségru vymýšlí. Dělá, jako by byla. Nedávno za mnou přišla a říká mi: „Mamko, chtěla bych opravdovýho pejska na špagátku. A pak ségru. Taky opravdovou.“

* Vy chcete další dceru?

Kdybych mohla být marnivá a vybírat si, tak bych asi chtěla syna. Ale je mi to vážně jedno. Taky teď vidím, že holky jsou docela dobrý a že s klukama je občas větší trápení, takže bych klidně brala i druhou dceru.

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Žena se dvěma vagínami má dva přítele, sexuální potěšení má rozdělené

21. března 2024  7:54

Annie Charlotte se narodila se dvěma vagínami. Ačkoli zprvu pro ni byl její zdravotní stav šokem,...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

26. března 2024,  aktualizováno  8:54

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Obří melouny už nejsou in, i muži mohou kojit a další zajímavosti o prsou

24. března 2024

Ňadra obvykle poutají pozornost mužských očí, jsou ovšem také částí lidského těla, která je...

Dvaadvacetinásobná matka přiznala závislost na těhotenství

22. března 2024  8:15

Sue Radfordová z Velké Británie má dvaadvacet potomků. Třiadvacetkrát byla těhotná a nevylučuje, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sex se zajíčkem je super, ale... Sedm důvodů, proč nechodit s mladším mužem

28. března 2024

Vztahy s výrazným věkovým rozdílem jsou stále častější a už dávno nepatří do kolonky „podivné“....

Osa střevo-mozek. Mikrobiolog o léčbě vlastní stolicí i vlivu na duševní zdraví

28. března 2024

Premium „Dejte svoji stolici do banky, bude se vám hodit,“ vyzývá molekulární biolog Petr Ryšávka, který...

Jedno ze siamských dvojčat se dočkalo svatby, druhé se vdávat nechtělo

28. března 2024  14:27

Čtyřiatřicetiletá Abby Henselová z USA se vdala už v roce 2021. O sňatku ovšem promluvila až nyní....

Intersexualita pro mě byl šok, říká žena bez ženských pohlavních orgánů

28. března 2024  8:45

Alyssa Ballová byla od mala vychovávána jako dívka. Ve skutečnosti ale úplnou dívkou nebyla. Pravdu...

KVÍZ: Oslavte den učitelů. Poznejte známé kantory a procvičte si znalosti

28. března 2024

Den učitelů se letos potkal s prázdninami, a k tomu ještě s přípravou na velikonoční svátky. Jestli...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...