Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Laďce našli lymfom po porodu. Vyléčil ji lékař, který pečuje o Gotta

  10:19aktualizováno  10:19
Ladislava Eichenmannová z Kladna si ve 28 letech od lékařů vyslechla diagnózu Non-Hodgkinův lymfom. Chvíli po šestinedělí tak nastoupila na chemoterapii k profesoru Markovi Trněnému, který teď se stejným typem rakoviny léčí i Karla Gotta. „Je to můj anděl strážný,“ říká o předním českém lékaři Laďka.

V roce 1997 se manželka kladenského hokejisty a maminka šestiletého syna začala cítit slabší a byla často nemocná. Když si pak nahmatala zduřelou uzlinu na krku, neváhala a vydala se hned za lékařem na oddělení ORL. „Ten mi řekl, že to nic není a ať se tolik nepozoruji,“ vzpomíná Laďka. Jenže uzlina se ještě zvětšila a Ladislava mezitím narazila v časopise na článek o onemocnění lymfatických uzlin, ve kterém poznala svoje příznaky.

Lékař ji odbyl s tím, že moc čte

Za lékařem se proto vydala znovu, zopakovala mu své obtíže a zmínila se i o článku, který četla. „Pan doktor mi řekl, že moc čtu, a zase zopakoval, ať se moc nepozoruji,“ říká Laďka s tím, že se pak tedy snažila dodržet doktorovu radu a nesoustředit se na své obtíže. Následně otěhotněla, ale i během těhotenství tušila, že něco není v pořádku. Necítila se dobře, ale na druhou stranu věděla, že nejdříve chce donosit dceru a porodit. Léčba a těhotenství totiž často nebývají slučitelné.

I po porodu se Ladislava cítila slabší a slabší. „Jednou jsem už ani neměla sílu přejít s kočárkem kladenské náměstí, šla jsem proto za svou obvodní lékařkou. Ta mě poslala do nemocnice na biopsii uzliny,“ popisuje Ladislava zlomový moment. Na okamžik, kdy se dozvěděla, že jde o rakovinu mízních uzlin, asi nikdy nezapomene.

„Moje maminka jezdila s dcerou v kočárku kolem nemocnice. Já jsem vyběhla ven za nimi, vzala si kočárek a běžela jsem pryč, koukala jsem na lidi a ptala se sama sebe, proč zrovna já, když tu mám miminko a malého syna,“ vzpomíná se slzami v očích Ladislava.

Profesionalita i soucit lékařů

Překonat prvotní šok jí pomohl gynekolog, který zdůraznil, jakou roli hraje psychické rozpoložení pacienta. „Hodinu do mě hustil, že musím být statečná a věřit tomu, že se uzdravím a že léčbu zvládnu. Když jsem o pár dnů později nastupovala do nemocnice, věřila jsem, že to dám.“ V té době přitom nemoc v jejím těle dospěla do posledního čtvrtého stadia a měla postiženou i kostní dřeň.

Fotogalerie

Laďku převezli k léčbě do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a dostala se do péče profesora Trněného, tehdy ještě asistenta. „Je to skvělý odborník a jeho práce je pro něj opravdu posláním. Musí v nemocnici snad i spát, aby toho tolik stihl. Přitom si ale vždycky najde čas na to, zeptat se mě na děti, manžela nebo hokej,“ popisuje Ladislava lékaře, do jehož péče se v těchto dnech dostal i Karel Gott. Ladislavě pomohlo jeho pohlazení po tváři ve chvíli, když jí vyjmenoval, co všechno ji čeká, a ona se rozplakala. Ocenila, že i přes profesionalitu dokáže s pacienty soucítit a nezapomíná, že jsou to lidé.

Ladislava se u profesora Marka Trněného léčila ambulantně od srpna 1998 do února 1999, po krevních testech a chemoterapii mohla za rodinou domů, kde bojovala s nevolnostmi a zároveň se starala o miminko a čerstvého školáka.

Na závěr léčby podstoupila na transplantační jednotce biologickou léčbu. „Tehdy to byla novinka a lékaři mě neustále kontrolovali. Dnes je to při léčbě již naprosto běžné, jak mi potvrdili současní pacienti. Je úžasné, jak rychle jde lékařská věda dopředu. pacienti mají dnes daleko větší šanci na uzdravení než před dvaceti lety,“ říká Ladislava, jejíž nemoc je již šestnáct let v remisi.

Zkoumavé pohledy okolí

„Mě bylo tehdy 28 let a můj manžel hrál na Kladně hokej, takže si nás okolí docela všímalo. Když mi po chemoterapii začaly padat vlasy, brala jsem si na ven paruku. Protože zkoumavé pohledy okolí jsou pro nemocného občas hodně těžké ustát a ubližují. Já jsem chtěla, aby se ke mně ostatní chovali jako ke zdravé, i když jsem třeba byla zesláblá a měla bolesti,“ říká sympatická blondýnka. Dnes si musí dávat pozor na oslabenou imunitu a chodit na pravidelné kontroly, ale jinak může žít běžným životem.

Nemoc jí změnila hodnotový žebříček a pochopila, jak cenné zdraví je. „Já jsem tak vděčná, že můžu vidět svoje děti vyrůstat. Z mého miminka je dnes sedmnáctiletá krasobruslařka. Uspořádaly jsme spolu charitativní lední revue pro nemocné děti, protože osudy nemocných dětí a jejich rodin se mě od mé vlastní nemoci velmi dotýkají. Sblížila jsem se i s matkou, jejíž holčička onemocněla leukémií, a společně se snažíme vyzývat ke vstupu do registru dárců kostní dřeně. Našla jsem prostě oblast, kde bych chtěla pomáhat,“ popisuje Ladislava, že i na těžké nemoci můžete najít něco pozitivního a obrátit ji v dobré.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.