Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Kamarádka porazila rakovinu. Je to i moje výhra

  • 23
Když mé kamarádce Pavlíně před dvěma lety diagnostikovali rakovinu, svět se jí otočil vzhůru nohama. Nějakou dobu vůbec nejedla, nepila, nevnímala svět kolem sebe. Někdy jen tak seděla před oknem, dívala se ven a na nic nereagovala. Vůbec si nedovedla představit, že by právě u ní mohli lékaři tuto chorobu objevit. Čtenářka Alena napsala další díl našeho seriálu Můj boj s nemocí.

Začalo to běžnou lékařskou prohlídkou. Pavlína přišla na pravidelnou kontrolu, lékařce se něco nezdálo v jejím prsu, poslala ji na mamograf, který odhalil rakovinu.

Naštěstí to nebylo pokročilé stádium, takže lékaři dávali mé kamarádce hodně šancí na vyléčení. Ale Pavlína tomu úplně propadla, jen seděla a ani se nehnula. Vždycky, když jsem za ní přišla, seděla na stejném místě a dívala se z okna. A to mě ničilo. Byl na ni hrozný pohled.

Prober se, máš přece rodinu

Jen trpěla, místo toho, aby s nemocí bojovala. Musela jsem něco udělat. Sedla jsem si vedle ní a pokusila se jí promluvit do duše. Připomněla jsem, že má milujícího manžela a roztomilé malé děti, které ji potřebují. Ani se na mě nepodívala. Jen dál hleděla z okna.

Druhý den jsem Pavlínu znovu navštívila a nevěřila jsem vlastním očím. Stála v kuchyni u linky a vařila oběd pro celou rodinu. Jen na mě zamrkala a řekla, že jde druhý den na terapii, jestli bych si nevzala v práci volno a nešla s ní.

Jak jsem z toho byla vykulená, objala mě a poděkovala mi za to, co jsem včera řekla. Pověděla mi, že teď už má zase chuť a sílu bojovat proti té zákeřné chorobě.

Plakaly jsme obě štěstím

Samozřejmě jsem s ní druhý den do nemocnice šla. Všechno zvládala v pohodě. Myslím, že jí dodávalo sílu, že se jí daří nad nemocí vítězit. Snažila jsem se jí pomáhat, po večerech jsme si povídaly, hrály karty.

Léčení trvalo asi půl roku, když jí doktorka oznámila, že je z rakoviny venku. Byla jsem jedna z prvních, která se tu dobrou zprávu od Pavlíny dozvěděla. Plakaly jsme obě štěstím. Byla jsem ráda, že jsem jí aspoň trochu pomohla.

Od té doby Pavlína samozřejmě chodí na pravidelné kontroly. Co kdyby se nádor objevil třeba v druhém prsu.

Ale je zdravá. Je to její největší výhra v životě. A samozřejmě i moje.

Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci.