Julínek to v pondělí oznámil po své schůzce s šéfy všech tří lékařských komor - zubařů, lékařů i lékárníků. Na prosazení svého plánu s nimi chce spolupracovat.
V průměru každý doplácí za léky ročně okolo 800 korun. Ne všichni však platí stejně. Podle analýzy, kterou si nechal zpracovat Julínkův poradní tým, platí většina lidí (80 procent) částku do 300 korun ročně. Největší zátěž však leží na několika desítkách tisíc lidí (0,2 procenta lidí v zemi), kteří mají chronickou nemoc a musí na své léky platit více než tři tisíce ročně.
Jak by to mohlo fungovat? Zdravotní pojišťovny by hlídaly, kolik který člověk doplácel za léky. A v okamžiku, kdy by tato suma překročila stanovený limit, pojišťovny by další platby pacientům začaly zpětně proplácet.
"Pracovní skupina lékárníků, pojišťoven a ministerstva hledá přesné technické řešení, ale v podstatě by to mělo vypadat nějak takto," popsal náměstek ministra Pavel Hroboň.
"Jen to číslo - tři tisíce, je zatím orientační. Až budeme mít reálné údaje o cenách léků, zpřesníme tu hranici tak, aby to byl kompromis mezi sociální ochranou a motivací pacientů k racionální spotřebě léků," dodal Hroboň.
Podle něj bude ministerstvo do dvou týdnů vědět, zda je reálné, aby systém začal běžet už od ledna příštího roku. "Je to věc, která by se mohla vejít do vyhlášky o úhradách léků," řekl.
Budeme sbírat účtenky?
Podle prezidenta České lékárnické komory začátek nebude tak snadný. "Je to dobrá myšlenka, ale vzhledem k tomu, že řada lékáren není v on-line spojení s pojišťovnami, vypadalo by to podle mě zpočátku spíš tak, že by si pacient musel shromažďovat účtenky z lékáren a pak s nimi přijít na pojišťovnu," říká Lubomír Chudoba.
"Ruku v ruce s tím však jde to, že si lidé budou muset levné léky, řekněme do padesáti korun, hradit sami. I o tom už jsme se s ministrem bavili," dodal.
Podobný model existuje ve Švédsku. Lidé tu hradí léky až do částky, která odpovídá zhruba pěti a půl tisícům českých korun na osobu a na rok. V okamžiku, kdy tuto sumu pacient překročí, má nárok na léky zdarma.
Systém tak sice chrání staré lidi a chronicky nemocné, ale už i ve švédském tisku se vede debata, že je příliš štědrý. Mnohé rodiny se totiž snaží jej využít. Třeba tak, že si nechávají předepisovat i zbytečné léky, jen aby se přehouply přes limit a měly pak nárok na cokoliv dalšího zdarma.
