Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jsou mezi námi a mají strach. Pět typických rysů nebezpečného paranoika

  4:46aktualizováno  4:46
Možná se skrývají v diskuzích, třeba jsou vaši kolegové. Lidé s paranoidními rysy nemusejí být nutně zavření v ústavech. Jak je ale mezi sebou poznáme? Může to být klidně i řidič, který si myslí, že jste mu vjeli záměrně do cesty, stejně jako samotářský soused, který vám vnucuje své konspirativní teorie.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Paranoik vás bude soustavně udržovat v napětí a vy budete utrápení, podráždění a protivní. Pokud s ním nebudete sdílet jeho názory a obavy ohledně nepřátel, začne vás podezírat, že nejste normální. V jejich společnosti si nikdy neodpočinete. „Když si usmyslí, že vůči nim nejste loajální, obrátí svou zášť a hněv proti vám. Vaše přání a touhy je vůbec nezajímají a vy brzy zjistíte, že omílají dokola jen to své nebo se fixují na jednu věc,“ popisuje bývalý agent FBI Joe Navarro ve své knize Nebezpečné osobnosti, jak na nás paranoidní osobnosti působí.

1.Strach, nedůvěra a upjatost

Základním rysem paranoidní osobnosti je iracionální nedůvěra a strach. Jejich podezírání je bezbřehé, na všem vidí pouze to špatné, prokážete-li jim laskavost, budou za tím hledat postranní úmysly. Mívají zkreslený úsudek, bývají velmi chytří, ale i hloupí. Bývají rezervovaní a jsou stále ve střehu, s nikým nesdílejí vše, baví se jen o tématech, na která se momentálně fixují, konflikt vnímají jako útok a jejich vztahy jsou jednostranné. Jak tvrdí Navarro, z jejich manželek se časem stanou automaty bez emocí, neustále se obávající prudkých reakcí partnera.

Co s tím?

  • Pokud chce paranoidní osobnosti pomoct, buďte velmi opatrní. Tito lidé jsou nedůvěřiví a zaměřují se na pocity ublížení, proto byste je svou snahou o pomoc mohli naopak poštvat proti sobě.
  • Pokud se vám potvrdí, že konkrétní člověk má většinu vlastností paranoidní osobnosti, je vaší povinností varovat ostatní, abychom je uchránili před bolestí a trápením.
  • Pokud se v jakékoliv situaci setkáte s paranoidním osobností, nepokoušejte se s nimi hádat, ani je nepřesvědčujte.
  • Připadají-li vám nebezpeční nebo vás žádají, abyste jim pomohli v nějakém nebezpečném či protiprávním jednání, je nejlepším řešením odejít a co nejdříve varovat ostatní.
  • Buďte opatrní. Pokud se stane, že se tito jedinci začnou izolovat, budou chtít izolovat i vás, nabudou přesvědčení, že neexistuje jiná alternativa, nebo pokud se radikalizují, mohou být i nesmírně násilničtí.

Typickou paranoidní postavou je například filmová role samotářského plukovníka Franka Fittse z filmu Americká krása. „Rigidní, podrážděný a značně moralistický Fitts dělá všem, kdo s ním přijdou do styku, a zejména rodině, ze života peklo. Fitts je paranoidní osobnost,“ popisuje bývalý agent FBI a dodává, že ačkoliv mohou být takoví lidé dost nebezpeční, patří podle něj paranoidní osobnost mezi nejméně probádané a nejméně pochopené.

„Léčba těchto lidí je také poměrně obtížná, částečně proto, že si nepřipouštějí, že by měli nějaké potíže, a dále proto, že zpochybňují pohnutky každého, kdo se jim pokouší pomoci.“

Paranoika nemá smysl přesvědčovat o pravdě ani předkládat důkazy, které by jeho slova vyvracely. Jemu jde jen o to, aby se utvrdil ve svých názorech. Někteří z nich jsou tiší a rezervovaní, téměř stydliví, avšak svět pozorují s neústupnou podezíravostí. Jiní se chovají teatrálně, jsou hluční a někdy i bojovní, často se rozlítí a hádají, bývají jízliví. Jako rozbuška může fungovat v podstatě cokoliv.

2.Vlci samotáři

Lidé s paranoidními rysy nemívají přátele, a když už, tak spíše spojence. „Sami potřebují hodně prostoru, vyhledávají izolaci a odstup v naději, že to jejich strach zmírní. Strach však bohužel nikdy nezmizí, protože paranoia vychází z jejich nitra,“ píše Navarro.

Excentričtí paranoici často nosí oblečení, které vzbuzuje v druhých strach, či je uráží. Mají u sebe velký nůž a v oblibě například nacistickou svastiku, tvrdí autor knihy Nebezpečné osobnosti. Jejich zkreslené vnímání světa je často přivede k různým nenávistným skupinám. „Nenajdou-li nikoho, kdo by s nimi sympatizoval, jednají na vlastní pěst, jako Anders Behring Breivik, pravicový extremista, jenž se obával velkého přílivu národnostních menšin do Norska, a proto v roce 2011 zavraždil 77 nevinných lidí, převážně dětí,“ píše bývalý agent FBI.

3.Nadměrná podezíravost, tajnůstkářství

Iracionální podezírání je nutí neustále sledovat slova i činy druhých lidí a předjímat zlé nebo zákeřné úmysly. „Mají sklony k tajnůstkářství, neprozrazují o sobě mnoho informací. Ve snaze ochránit svá přesvědčení, místo pobytu nebo pravé záměry se mohou uchýlit ke lži. I doma mohou zamykat své věci před ostatními členy rodiny,“ uvádí Navarro s tím, že sestavit seznam všech věcí, z nichž mohou mít paranoidní osobnosti strach, by byl nesplnitelný úkol, protože to může být prakticky cokoliv.

Paranoia zasévá mezi lidmi nejistotu, ničí důvěru, harmonii a soudržnost ve vztazích, v rodinách, v organizacích, v komunitách a mezi národy. „A to je nejtrvalejší újma, velmi nebezpečný, tragický odkaz patologicky paranoidní osobnosti,“ uvádí Joe Navarro.

4.Neústupnost, svárlivost, sklon k nenávisti

Na rozdíl od zdravého člověka, který je schopen v reakci na aktuální okolnosti přijmout nové názory a změnit se, paranoidní člověk je přesvědčen, že jejich hypersenzitivita je formou vyššího vhledu, takže o správnosti svých názorů odmítá diskutovat. Pustíte-li se s ním do argumentace, vyhrotíte konflikt. „Mysl paranoidní osobnosti zkresluje skutečnost, je zkostnatělá, moralistická nebo neústupná. Dokonce si obhájí i vraždu, protože násilí tito lidé často považují za jediné řešení zaručující splnění vyšinutých cílů.“

Jako spolupracovníci bývají takoví lidé nesmírně soutěživí, protivní i rozporuplní. Dohodnout se s nimi na čemkoliv může být obtížné, protože nikomu nedůvěřují, jsou to notoričtí potížisté, zpochybňují postupy, podezírají z nadržování, podávají pošetilé žaloby a šíří pomluvy. Zároveň jsou prchliví a nikdy předem nevíme, kdy a co jejich běsnění spustí.

5.Vyžívá se v pocitech ublížení, neodpouští křivdy

Paranoidní osobnosti si podobně jako emočně nestabilní lidé věčně libují v pocitech ublížení, ale zacházejí ještě mnohem dál. „Každou nevinnou chybičku nebo křivdu, kterou jste jim údajně způsobili, byť zcela neúmyslně, vnímají jako vadu vašeho charakteru a důkaz vaší neloajálnosti. Nic z toho vám nezapomenou ani neodpustí,“ tvrdí Navarro.

Situace se navíc může s přibývajícími roky zhoršovat. Člověk s paranoidními rysy se stává ještě podezíravějším, tvrdohlavějším, jednostranněji zaměřeným a názorově nepružnějším. Čím víc typických vlastností paranoiků se u člověka projevuje, tím je nevyrovnanější a nebezpečnější.

Máte ve svém okolí někoho s paranoidními rysy?

celkem hlasů: 1111

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 11. listopadu 2015. Anketa je uzavřena.

Ano 868
Netuším 157
Ne 86
Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.