Ona
Podle výsledků studie britských vědců některá barviva zvyšují projevy hyperaktivity u dětí.

Podle výsledků studie britských vědců některá barviva zvyšují projevy hyperaktivity u dětí. | foto: Profimedia.cz

Jsou evropská éčka bezpečná pro české děti?

  • 22
Není sporu o tom, že potravinová barviva nejsou zdravým doplňkem stravy. Jejich používání je ale pečlivě střeženo odborníky, kteří za běžné spotřebitele kontrolují bezpečnost potravinových přísad. Jenže co když se odborníci neshodnou?

Britský ústav pro bezpečnost potravin požádal začátkem dubna vládu, aby usilovala o dobrovolné ukončení používání šesti potravinářských barviv. Podle výsledků studie britských vědců totiž zvyšují projevy hyperaktivity u dětí.

Výsledky studie považují za natolik závažné, že doporučují ukončení užívání těchto barviv v celé Evropské unii. Protože však mají obavy, že potřebné administrativní kroky, které by EU musela realizovat, by trvaly několik let, požadují na své vládě, aby přijala opatření, která by bylo možno realizovat ihned.

Britští výrobci od používání těchto barviv skutečně ustupují. Už od podzimu loňského roku, kdy byly výsledky studie poprvé zveřejněny.


Podezřelá barviva

E110 (žluť SY)
E122 (azorubin)
E102 (tartrazin)
E124 (červeň ponceau 4R)
E104 (chinolinová žluť)
E129 (červeň Allura AC)

Evropská unie má samozřejmě vlastní instituci, která bezpečnost potravin kontroluje. Její pracovníci ovšem názory britských odborníků nesdílejí a studii nepovažují za průkaznou. Podle jejich názoru jsou barviva bezpečná i pro hyperaktivní děti.

Čtení těchto zpráv uvádí běžného spotřebitele ve zmatek. Jsou Britové příliš obezřetní, nebo Evropané příliš neopatrní? Kdo má pravdu?

Zeptali jsme se na názor české odbornice Daniely Winklerové, vedoucí Národní referenční laboratoře pro aditiva v potravinách při Státním zdravotním ústavu:

Považujete uvedený průzkum za průkazný? Pokud ne, jaké údaje byste považovala za dostatečné k tomu, aby bylo užívání konkrétní přísady zakázáno?
Průzkum provedený na Southampton University týkající se možného vlivu některých potravinářských barviv a konzervační látky benzoanu sodného na chování dětí  považuji v souladu se stanoviskem Evropského úřadu pro bezpečnost potravin za málo průkazný. Byl proveden na relativně malém počtu dětí, změny chování dětí nebyly vždy jednoznačné a do testu byly zahrnuty pouze hyperaktivní děti.

Jak si vysvětlujete, že britští odborníci mají jiný názor než ti, kteří zastupují celou Evropskou unii?
Domnívám se, že britští odborníci uplatňují tzv. princip předběžné opatrnosti. To znamená, že přestože studie jednoznačně nepotvrdila vliv směsi barviv na změny v chování dětí, jistá opatrnost je na místě. Studie tento vliv totiž ani nevyvrátila. 

Jaký je váš názor na uvedená potravinářská barviva? Vyhýbáte se vy osobně nějakým barvivům či jiným přísadám?
Vesměs se jedná o syntetická barviva, která byla z hlediska bezpečnosti opakovaně hodnocena a byla vyhodnocena v povolených dávkách jako bezpečná. V každém případě však při konzumaci potravin s těmito barvivy  k určité zátěži organismu dochází, a proto, pokud je možný výběr, osobně volím potraviny nepřibarvené a nekonzervované.

Jaké potraviny či přísady by podle vašeho názoru neměly malé děti vůbec dostat do úst?
Pokud máte na mysli malé děti do tří let, vyhláška regulující používání aditiv na tyto děti myslí a povoluje pouze omezený počet přísad do potravin určených pro takto malé děti. Regulace se ale pochopitelně netýká limonád obsahujících barviva, sladidla a konzervační látky, zmrzlin a cukrovinek, které tyto přísady také ve značné míře obsahují. Myslím, že pozornost by rodiče měli věnovat zejména nápojům, které dětem kupují. Měli by sledovat značení na etiketách a preferovat nápoje neochucené nebo jen jemně ochucené, které barviva, sladidla a konzervační látky neobsahují. Některé nápoje tvarem lahvičky, obrázky a násavkou navozují dojem, že jsou určené právě malým dětem. Svým složením však dětskému organismu rozhodně neprospívají.