Jednotlivce nahradily organizované skupiny, které své oběti hledají ve virtuálním prostoru. Prostřednictvím atraktivních fiktivních profilů na seznamkách a dalších sociálních sítích oslovují osamělé singles.
Mají různá jména i povolání, vše je samozřejmě falešné. „Pocházejí“ z Velké Británie, Francie, USA, Kanady, Austrálie, Afriky, případně jiné země a vždy zastávají úspěšná povolání.
„Vydávají za inženýry, architekty, sociology, konstruktéry z olejářského průmyslu nebo zvěrolékaře a IT specialisty. Ženským obětem se na fotkách prezentuje atraktivní osoba - snímky jsou však kradené. I když ten „nový“ předstírá, že žije v Americe nebo v evropské cizině, nachází se pravděpodobně v západní Africe. Toho si ale oběti nevšimnou, neboť mluví perfektně anglicky nebo používají drahé překladače,“ varuje na svých stránkách německá policie.
Ruku v ruce s tím, že virtuální podvodníci zastávají vysoké pozice, jsou majiteli firem nebo mají modrou krev, co se týče vztahů, předstírají také maximální serióznost. Ať jsou rozvedení nebo vdovci, všichni touží po vážném vztahu. A velice intenzivně se zajímají o soukromí své oběti.
Jak a kde je loví? Princip je prostý. Stačí počítač. Na seznamkách, Facebooku či jiné sociální síti se nachází bezpočet profilů mužů i žen, jež hledají kontakty, chtějí se seznámit.
Tito profíci je pečlivě pročítají a filtrují. Na základě fotek a údajů systematicky vytipovávají potenciální vhodné oběti. Oslovují plošně - hodí návnadu a čekají. Milé slůvko a kompliment dělají divy. Jakmile kořist zareaguje, pustí se do ní svou banální, nicméně osvědčenou metodou. A pomaličku, velice dlouho ji zpracovává.
Pachatel lichotí, oběť se chytá. Brzy přijde dramatický zvrat
Tito podvodníci moc dobře vědí, co osamělé ženě chybí. Kompliment, jak mladě vypadá, radost z toho, že na ni někdo myslí, vyznání lásky, vize společné budoucnosti po boku milujícího muže. Takového, jenž je zajímavý i seriózní, umí nejen vydělávat peníze, ale i naslouchat. Ač je charismatický, netouží po ničem jiném než po harmonické rodině.
Racionálně uvažující žena zralého věku, která dosud při seznamování moc štěstí neměla, nemůže věřit svým očím a uším. Jak je možné, že se právě ona stala vysněným objektem tohoto výstavního byznysmena? A to jen na základě profilu na seznamce?
Toho jsou si podvodníci samozřejmě vědomi a počáteční nedůvěru rozptylují. Své oběti zpracovávají týdny, měsíce. Působí na ně stále znovu opakovanými sladkými slůvky.
„Jsou to právě sladká slova mužů, kvůli nimž ženy zapomínají na pochybnosti. „Je úžasné, jaké psychologické dovednosti si ti muži časem osvojí,“ říká psycholožka Wiebke Neberichová z eDarling.
„Pachatelé vysílají pozitivní impulzy, kompletně se nastaví na oběť a chtějí se stát pevnou součástí jejího všedního dne. Konkrétními obrazy jí vykreslí společnou budoucnost, a aby v ní vyvolaly zodpovědnost, zprostředkují pocit, že je více milována, než dává nazpět. Následující požadavky se pak těžko odmítají.“
Lichotky od pohledného, dobře situovaného gentlemana z velkého světa, jehož život je vzrušující a zajímavý, rozklepou kolena mnoha ženám. Stalo se to i té, která se se svým příběhem svěřila v článku Podvod „Love Scam“. Naivní, zamilované, podvedené pod přezdívkou Maria Flicková.
Měl jsem nehodu, pošli peníze...
Měl šedý melír, modré oči. Muž, který se na Marii v září minulého roku na Facebooku usmíval, byl pěstěný a atraktivní. Bez zaváhání akceptovala jeho žádost o přátelství, byla tři čtvrtě roku rozvedená, samoživitelka a hledala nový vztah. Ten muž jí lámanou němčinou sdělil, že je inženýr v oblasti obnovitelných zdrojů, je mu taky 53 a i on je na dítě sám, neboť jeho žena zemřela. Žije prý v Londýně, pochází ovšem ze stejného místa na jihu Německa jako ona a rád by se tam vrátil. Marii Flickové svitla naděje. Měli toho tolik společného, co jestli je tenhle James Arthur skutečně ten pravý? Rozjela se e-mailová komunikace, už ne německy, ale v angličtině. Brzy mu psala až několikrát denně a vždycky hned odpovídal. Lichotil jí, zajímal se o to, co během dne prožila. Posílali si fotky a najednou jí vyznal lásku...
O pár týdnů později musel Arthur náhle služebně do severní Afriky. Odtamtud jí napsal, že prý měl nehodu, při níž tři lidé zemřeli. Spadly na ně kontejnery a on teď potřebuje advokáta, aby dokázal svou nevinu, ale už nemá žádnou hotovost a jeho karta je zablokovaná. V Londýně má konto, ale to je zabezpečeno otiskem jeho prstu, což ze severní Afriky nemůže udělat. Mohla by mu poslat peníze přes Western Union, hodně rychle? „Ne že bych nepojala nedůvěru“, říká Flicková. „Ale přesto jsem mu věřila. Co člověk z naivity a lásky neudělá.“ Bylo krátce před Vánocemi, jejími prvními Vánocemi po rozvodu.“ Byla jsem citlivá, člověk je v takovém rozpoložení...“ A tak zaplatila.
Z dalších řádek vyplývá, že Maria Flicková poslala svému pseudonápadníkovi celkem pětimístnou sumu. Způsobila si tím značné problémy, musela mimo jiné vysvětlovat, že nešlo o praní špinavých peněz. Dnes nemůže věřit, jak mohla být tak naivní...
Další příběh je „jak přes kopírák“.
Nejkouzelnější dopis, možná nejkrásnější v životě referentky Barbary Kellerové (jméno změněno), přišel v úterý. „Můj anděli,“ psal John tohoto rána, „probudil jsem se a mou první myšlenkou jsi byla ty...“
Když John Williams - dle internetového profilu 54, vdovec, inženýr olejových těžebních zařízení z Anglie - o pár dnů později zavolal, zněl jeho hlas rozrušeně. Že prý je na obchodní cestě v Ghaně a pronajatým autem srazil dítě, musí zaplatit ošetření i materiální škody, jinak nebude smět vycestovat z Ghany. A aby toho neštěstí nebylo málo, jeho kreditní karta najednou nefunguje. „Můj anděli,“ šeptal John chvějícím se hlasem. „Prosím, pomoz mi zachránit to dítě, prosím, zachraň mě!“ Obratem potřeboval 15 000 eur. Peníze jí vrátí, jakmile přijede do Německa.
Barbara Kellerová, samoživitelka z hessenského maloměsta, plakala. Ještě týž den poslala svému ctiteli, jehož před čtyřmi měsíci poznala na internetové seznamce, takřka polovinu svých úspor. A pak už o něm nikdy neslyšela.
Podvodníkům putují miliony
Ačkoli se případy sňatkových podvodníků v jednotlivostech liší, vykazují i mnoho společných rysů. Mezi ně patří například odřeknutí plánovaného setkání na poslední chvíli. I to je součástí rafinovaného, nekalého, přes city na peněženku cíleného byznysu. Pachatelé oběť dlouho „žhaví“, čekají, až se zamiluje a při zmínce o možném setkání propadne euforii. Mužští sňatkoví podvodníci vědí, že žena, upínající se po dlouhých týdnech virtuální komunikace k onomu velkému dni, bude ochotna udělat vše, aby k setkání došlo. Tedy i zaplatit.
Některé ženy jsou obrány „jen“ o čtyřmístnou částku, jiné o větší. Ute Mickertsová ze Stuttgartu, zakladatelka svépomocné skupiny a bojovnice proti tomuto druhu kriminality, do své databáze dosud zařadila 899 jmen obětí, mezi nimiž převažují ženy, ačkoliv stejně často se to stává i mužům. Jen tyto zklamané osoby přišly o 7,8 milionu eur.
Člověk by řekl, že odporuje zdravému rozumu zamilovat se v dospělém věku do virtuálního kontaktu. Plánovat budoucnost s někým, koho známe jen z z počítače. A poslat někomu takovému peníze? To je už úplně za hranicemi lidského chápání. Přesto se to děje.
Profesorka současných médií na Univerzitě Leicesteru Monica Whitty zkoumala psychiku některých obětí. Objevila, že lidé se silně romantickým založením mají větší riziko stát se obětí, především ti, co inklinují k idealizaci partnera. Mnoho ženských obětí se prý i v předchozích vztazích nechávalo využívat.
Jak to se zamilováváním na internetu vypadá u nás
Love či také romance scamming se stal výnosným kšeftem, jehož terčem jsou prakticky všechny vyspělé země.
„Cizinci oslovují ženy i u nás. Jsou to cizinci z rovníkové Afriky nebo bývalého Sovětského svazu. Mají špatnou češtinu a oslovují stylem: Ahoj, ty se mi líbíš, jestli si chceš povídat, napiš mi sem,“ popsal pro OnaDnes.cz běžné praktiky Martin Kožíšek, manažer pro internetovou bezpečnost a autor projektu Seznam se bezpečně.
Cílem je podle něj získat kontaktní údaje, i na platební karty, prostě vše, co lze zneužít. Afričané neoslovují ani tak konkrétní pohlaví, už neposílají statisíce mailů jako dříve, protože to většina sociálních sítí umí zablokovat. Ale děje se to vždy za účelem nějakého zisku, třeba pozvání do Evropy, získání občanství.
Bezpečnostní manažer chování podvodníků nazývá „sociálním inženýrstvím“. Pachatel se podle něj s obětí nikdy nevidí, vše funguje pouze virtuálně. Většinou střídají identity, jednu mají zhruba dva měsíce. „Znám i případ muže, který pěti ženám nasliboval sňatek, ale těch žen měl asi 10. Každý den v týdnu jinou.“
Rady bezpečnostního experta:
|
Dějí se však i horší případy. Na sociální síti Lidé.cz se několik měsíců pohyboval neznámý útočník, který oslovoval tisíce dívek. Vystupoval pod mnoha identitami a vždy z veřejně dostupných míst. Dívky si vybíral podle jejich věku a informací na profilu. Jeho vzkazy byly cílené. Vyhrožoval v nich dívkám, že pokud mu nepošlou svoji intimní fotografii nebo se neukážou nahé na webové kameře, vytvoří z fotek fotomontáž a vyvěsí po městě. Mnoho nezletilých souhlasilo se zasláním požadovaného obsahu i kvůli pohrůžce, že v případě odmítnutí bude znásilněna nebo budou její rodiče či kamarádi zabiti.
Kromě nahých fotek a webové kamery útočník požadoval, aby se dívky chovaly jako otrokyně a plnily jeho přání. Zarážející je, že ačkoli virtuálně oslovil téměř 11 tisíc dívek, jeho jednání oznámilo pouze několik z nich. Z následného šetření mezi poškozenými byla nejčastější odpověď „počítám s tím, že se nějaký blázen najde, to k seznamkám patří“. Při analýze podkladů bylo zjištěno, že se jedná nejspíše o muže s vyšší inteligencí, který zároveň píše špatně česky, se špatným slovosledem a s opakujícími se frázemi. „Identifikován pak byl izraelský student medicíny z Bratislavy,“ vzpomíná Kožíšek.
