Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jsem prostřední...

  0:31aktualizováno  0:31
Pokud patříte k jedináčkům, nezoufejte. Má to dvě výhody. Nikdy se nebudete muset se svým sourozencem dohadovat, kdo z vás na tom byl lépe, a nikdy nebudete po svém sourozenci plakat...

Irena Fuchsová | foto: Pavel Nesvadba

Sešlo se nás na té akci víc, samé ženy, některé s sebou měly i své děti.

"To je moje dcera," řekla kamarádka a já koukala na usmívající se dvanáctiletou dívenku. Věděla jsem, že kamarádka má tři děti, a tipla jsem si. "Ty jsi prostřední, viď?" Dívenka přikývla. "Tak to jsi na tom jako já," vzdychla jsem si. "Jednou jsem někde četla, že děti, které jsou prostřední, jsou geniální! Protože byly odstrkovaný! Taky jsi takový chudák, jako jsem byla já?" Opět přikývla, a když jsem zjistila, že i ona má staršího a mladšího bratra, začaly jsme si notovat.

"Ale já byla nejstarší ze tří a taky to nebyl žádný med," přihlásila se nakonec nesměle o slovo další, čímž spustila lavinu. Ostatní se okamžitě do mě a mé dvanáctileté taky-trpitelky pustily.

"Já byla mladší, a jestli si myslíte, že moje sestřička byla anděl, tak se pletete! Všechno jsem odnesla já!" "Já měla dva mladší bráchy a jsem šťastná, že mám dcery!" "Můj brácha byl o deset let starší a já mám dodneška pocit, že se mě chtěl celé dětství nenápadně zbavit, a to tak, že navždy!" "Moje mladší sestřička byla největší zmije na světě!" "Starší sestry mě nenáviděly!" "Mladší brácha byl rozmazlený fracek!"

Co sourozenec, to jiný názor. Asi to opravdu nejde generalizovat. A v mém věku se už dá, bohužel, jenom vzpomínat.

Bratr byl o dva roky starší. Když jsem se v roce 1950 narodila, stala jsem se tatínkovou Mášenkou. Možná proto, že táta viděl, že maminka s babičkou, která bydlela s námi, milují doslova opičí láskou bratra. Byl to modrooký andílek a narodil se několik měsíců po smrti dědečka. Obě si asi říkaly, že se narodil, aby vyplnil po dědovi místo.

Já nevyplnila místo po nikom, a přesto jsem si užívala místo na výsluní tatínkovy lásky do sedmi let. Pak se narodil můj druhý bratr a tatínek mě šoupl na druhou kolej. Bylo to kruté, řeknu vám! Ze dne na den začal můj boj o ztracenou pozici, který jsem nikdy nevyhrála. Ale je pravda, že jsem nebyla velká bojovnice. Možná i proto, že na boj o výsluní nebylo u nás doma moc času ani sil. Bojovali jsme o jiné věci. Třeba o to, abychom se v klidu vyspali. Tatínek totiž pil, rád a hodně.

Se starším bratrem jsme složili zbraně kolem mých patnácti let a také jsme tehdy laskavě vzali na vědomí existenci nejmladšího sourozence. Starší bratr se stal mým největším kamarádem. Věděli jsme o sobě všechno, měli jsme se rádi, respektovali jsme se. "Vždycky jsem dostal za tebe nářez! Bylas rozmazlená a žalovala jsi na mě!" Nevyčetl mi to, pouze to jednou, ve svých pětadvaceti, konstatoval.

Nevzpomínám si, že bych na něj žalovala, spíš to bylo naopak, ale rozmazlená jsem byla. Když mě v roce 1955 přivezli rodiče z Janských Lázní, kde jsem byla skoro rok, babička mě vzala do náruče. Bratr se nade mě naklonil, chtěl mi dát pusu, a já mu dala facku. Vidím to před očima i teď a stydím se za to pořád. Bylo mu tehdy sedm. Nedávno jsem o tom řekla mamince. Jak mě to pořád mrzí. Vzpomněla si na to a já čekala, že řekne, chudák Kája. Ale řekla něco jiného. "Bylas unavená z vlaku..." Bratr se nedožil třicítky.

"Prosím tě, nech už toho! Co bych měla říkat já? Umřel mi syn!" Tak se do mě pustila matka, když jsem se dva měsíce po jeho smrti při pohledu na záložku v jeho knize rozplakala. "A mně umřel bratr! Mami, já ho přece znala jenom o dva roky míň než ty," bránila jsem své slzy. "Narodila jsem se a on už tady byl! Odmalička byl se mnou! Víš, co všechno jsme spolu prožili? Já a on? Víš, co společných vzpomínek mi s ním odešlo? Mám pocit, že nejsem celá! Že s ním odešla i půlka mě!"
 
Přestala jsem být prostřední. Stala jsem se starší sestrou. Mladší bratr mě už dávno dohnal, rozumíme si, máme se rádi. Ale... pocit, že si můj starší bratr odnesl před osmadvaceti lety půlku mě s sebou, ten pocit je ve mně pořád…


Autorka Irena Fuchsová je kolínská spisovatelka; napsala (zatím) sedmnáct knih, jejichž tituly shodně začínají slovem Když... Takzvaně civilním povoláním je suflérka neboli nápověda. Po dlouhých letech v kolínském divadle přešla do Prahy a nyní podpírá paměť hercům Činoherního klubu. Je vdaná, má syna a dceru a čtivé internetové stránky www.kdyz.cz.


Autoři:




Nejčtenější

Houbové rizoto
Rostou? Tak honem do lesa! Tyhle recepty užijete nejen na chalupě

Uklidňující procházka lesem mnohdy vyústí ve sběračskou výpravu – zejména, když máte svoje tajná místečka a vezmete si s sebou košík. Co ale s houbovou úrodou?...  celý článek

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

Magazín Vogue je ikonou mezi dámskými magazíny.
Magazín Vogue udává trendy už 125 let. Nyní ho ohrožují sociální sítě

Magazín plný luxusu, který si zamilovaly ženy po celém světě, odstartoval kariéru mnoha topmodelek a návrhářů. A přestože je Vogue stále prestižní titul, ubývá...  celý článek

Jít se koupat znamenalo vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se...
OBRAZEM: Koupání před 50 lety: s nubianem, kostkovanou dekou a matračkou

Jít se koupat znamenalo ještě před půl stoletím vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se srolovanou kostkovanou dekou v podpaží a taškou přes rameno. V ní...  celý článek

MOJE ROZMARNÉ LÉTO
Moje rozmarné léto: Hlasujte, posílejte a soutěžte o ceny za tisíce

Moje rozmarné léto je téma fotosoutěže, kam můžete celé prázdniny posílat své aktuální fotografie. Soutěžit můžete v některém z osmi kol, z nichž vítězové...  celý článek

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Zapomeňte na hádky o penězích, najděte si svůj model hospodaření

V životě jsou daleko důležitější věci. Třeba charakter. S tím nelze než souhlasit, pravda je ovšem taky ta, že jsou to právě peníze, kvůli kterým se ve vztahu...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Jana: Setkání s první láskou po dvaceti letech mi změnilo život

Vždy u mě rozum vítězil nad srdcem. Tvrdě jsem na sobě pracoval, abych se dostal tam, kde jsem teď. Zakolísal jsem jen jednou, je to už 20 let, ale ustál jsem...  celý článek

Ilustrační fotografie
Typologie osobnosti: užitečná informace, nebo nesmysl?

Je to velmi lákavé: uděláte si test, zjistíte, jaká jste osobnost, a objasní se vám taje vašeho chování, kterým jste dosud nerozuměli – a současně se dozvíte,...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Glamour líčení jednoduše: Výrazného líčení se nemusíte bát
Glamour líčení jednoduše: Výrazného líčení se nemusíte bát

Glamour makeup je výrazný styl líčení. Používá se většinou při focení a má za cíl podtrhnout ženskou krásu a přitažlivos... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.