Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Když chci zhubnout, zmenším porce a vynechám pečivo, říká Voldánová

  15:01aktualizováno  15:01
Bývalá moderátorka televizních zpráv Jolana Voldánová (46) si po odchodu z televize na pracovní nabídky rozhodně nestěžuje. „Všechno má svůj čas. Teď dostávám nabídky na projekty, které jsou většinou jednorázové,“ přiznala v rozhovoru pro iDNES.cz.

Jolana Voldánová | foto: Lenka Hatašová, iDNES.cz

Moderovala jste hlavní televizní zprávy. To je top místo v televizním zpravodajství, přesto jste odešla. Jaký byl důvod? Mít více času na rodinu?
Ne, to nebyl primární důvod. Ale média si to tak zjednodušila, asi aby to všichni pochopili, protože rodinné důvody byly snadno představitelné a omluvitelné. Umíte si představit, že z takového postu odešla na vrcholu sama a dobrovolně a z důvodů poněkud pofidérních? To se špatně vysvětluje, špatně chápe, takže rodinné důvody jsou nejsnadněji pochopitelné a vysvětlitelné. Ale mě to prostě přestalo bavit, přestalo mi to stačit. K smrti jsem se nudila. Nudíte se uprostřed živého vysílání! Umíte si představit, jak to ohrožuje podstatu vaší práce? Místo adrenalinu, který vás drží v pohotovosti a žene k co nejlepším výkonům, se dostaví nuda. To je nebezpečné pro všechny zúčastněné strany. Tak jsem to radši sama zabalila.

Fotogalerie

Moderovala jste i pořad Sama Doma. Byl vám blízký?
Sama Doma byla výzva v podobě půlročního záskoku za Martinu Vrbovou-Hynkovou, která byla doma s miminem. Proto jsem taky tuhle nabídku přijala, protože byla časově ohraničená: v lednu jsem začala, v červnu skončila. Pořad úplně pro mě to není, já bych potřebovala trochu větší sofistikovanost a větší volnost ve výběru témat. Ale jako zkušenost s devadesáti minutami živého vysílání k nezaplacení.

Máte v plánu další možné projekty?
Rozhodně, já mám pořád v plánu spoustu práce a ani televizi nepouštím k vodě. Jen se věci dějí trochu jinak, než si člověk myslí. Ale to neznamená, že špatně. Všechno má svůj čas a ke mně teď zejména chodí projekty, které jsou jednorázové. Prostě k nim napnete své síly a schopnosti, ony prosviští, někdo vám za ně zaplatí, když jste dobrá, tak vás k tomu bonusově poplácá po rameni a zamluví si u vás další termín a jede se dál. Po letech důsledného plánování, života mezi službami a jednostranného pracovního zaměření je záběr najednou neobyčejně pestrý. A asi je ve mně přece jen kus “hérečky“, respektive jisté exhibice, která chce ukázat, že umí i jiné věc než jen zprávy. Dělá mi to dobře a ta volnost mi vlastně ještě pořád plně nedochází.

Čemu se dalšímu věnujete?
Teď zrovna se intenzivně připravuji na televizní přenos z Ostravy Galashow s Latinou. To už je taková skoro tradice, kdy se do Ostravy sjedou páry z celého světa a v latinskoamerických tancích předvádějí to nejlepší, co lze vůbec vidět. My s Romanem Vojtkem jen žasneme, co všechno je možné, ale hlavně jsme průvodci celého večera. Čeká mě fajn práce v Českém rozhlase na Dvojce, moderovaná slavnost v Senátu, vedení několika odborných konferencí, předávání cen, i na tanec možná během podzimu dojde ... a tak dále, a tak dále.

Jak jste si užila prázdniny?
Skvěle, já jsem sice lednový Kozoroh, ale léto miluji, i to extrémně horké. Užila jsem si to s dětmi, s mužem, s mámou, sama, s kamarádkami, prostě od všeho, co jsem chtěla zažít, jsem si dala trochu.

Máte tři děti. Je to náročné?
To ano. Stále si stojím za tím, že ten kdo má dítě jen jedno, vůbec netuší, jak se s každým dalším starosti a potřeby kupí. Ale samozřejmě i radosti se násobí, to je nepopiratelné. A má to jednu velkou výhodu: ty mladší se od těch starších rychleji učí a taky mám pocit, že děti, kterých je doma víc, jsou samostatnější, umějí se rychleji a správně rozhodovat a to jsou vlastnosti nebo spíš dovednosti, které se jim budou v dnešním světě moc hodit.

Co je pro vás ve výchově to nejtěžší či nejjednodušší?
Do práce po mateřské jsem se vždycky upřímně těšila, potřebovala jsem se nějak realizovat, ale moc jsem se bála, jestli jsem svým dětem dobře vybrala chůvy, respektive paní na hlídání. To byla těžká volba. Ale měla jsem asi zcela intuitivně nesmírně šťastnou ruku. Obě dámy, které se staraly o ta moje batolata, byly jako další babičky a děti je tak dodnes berou a strašně rády je vidí. A co je po mě jednoduché ve výchově? Snad dát dětem dostatek svobody. Nemám ráda systém zákazů, metoda cukru a biče u nás nikdy moc nefungovala. Jsem svobodomyslný člověk a chci, aby děti i za svoje činy a chování přebíraly zodpovědnost. A co je nejtěžší? Překonat obavy, co všechno se jim může stát, nevstupovat jim zbytečně do cesty a smířit se s faktem, že některých věcí je nemůžu ušetřit, i kdybych stokrát chtěla, protože nejprve musí udělat vlastní zkušenost.

Platí pořekadlo: Malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti?
Rozhodně, jen pomalu přebírají život a zodpovědnost za něj do vlastních rukou, tak to jednou bude už jen na nich. A strašně přeji jim i sobě, aby byly v životě šťastné. Kromě zdraví není snad nic důležitějšího.

Takže práce i mateřství se dá dobře propojit?
Určitě ano. Vždycky to jde, když máte podporu v rodině a i v tom, co děláte. Když je šťastná a spokojená máma, jsou většinou takové i její děti. Všimla jsem si, že do určitého věku jsou jak barometr našich pocitů a nálad. Jen se prostě člověk musí smířit i s tím, že přijdou i dny zlé, kdy se únavou sotva držíte na nohou, že je vždycky něco za něco.

Dopřáváte si v péči o svůj zevnějšek nějaký luxus nebo nepatříte k ženám, které by to s vizáží tak moc přeháněly?
Stárnutí je velmi individuální záležitost ovlivněná genetikou i životním stylem. A podle mého názoru funguje i paměť pokožky. Pokud do ní, tedy i do sebe, člověk investuje už ve výrazně mladším věku, projeví se to i na stavu kůže v pozdějším věku. Na druhou stranu dnes existuje tak kvalitní kosmetika, že řada problémů se dá docela dobře napravit a stárnutí viditelně oddálit. Ale i tak platí, že nejdůležitější je vaše vnitřní nastavení. Spokojenost s životem se většinou odrazí i ve vizáži. Vnitřní pocit spokojenosti a štěstí je vidět i navenek, tedy když se umíte dívat. A myslím, že to byla Sofia Lorenová, kdo řekl, že nejúčinnější plastika je úsměv. Pod to se podepisuji.

Jako žena, která je stále na očích veřejnosti, máte každodenní kosmetické rituály, bez kterých se neobejdete?
Za zcela zásadní považuji důkladné odlíčení a hydrataci. Když je pleť čistá a má dost vláhy, je pevnější a víc rozjasněná. Začala jsem používat vynikající švýcarskou kosmetiku, která díky aktivaci našich vlastních kmenových buněk obnovuje pleť a její přirozenou kvalitu. Takový malý zázrak, který účinně bojuje s vráskami a dalšími projevy stárnutí. Byly doby, kdy jsem říkala: zajít si na kosmetiku? Na to nemám čas. Pravda byla ta, že mě nebavilo někde nečinně ležet. To je ta televizní akčnost. Představa, že vypnete hlavu a necháte se hýčkat, byla nepředstavitelná. Tak tohle si dnes užívám měrou vrchovatou. Už si to dokážu užít.

„Nikdy se nenalíčím tak, jako to umějí ti nejlepší vizážisté,“ říká Voldánová.

Líčíte se raději sama, nebo dáváte přednost spolupráci s vizážisty?
Už víc než dvacet let jsem trpělivým objektem v rukách maskérů a vizážistů. A znám takové, kteří jsou skutečné špičky v oboru. Vím, jak dokážou kouzlit se všemi těmi make-upy, korektory, rozjasňovači a barvami. Byla bych sama proti sobě, kdybych se vzpouzela. Je pravda, že párkrát jsem po hodině otevřela oči, koukla do zrcadla a alespoň v duchu si říkala: „No nazdar a tahle paní je kdo?“, ale to jsou čestné výjimky. Obdivuju jejich práci, a přestože jim koukám pod ruce opravdu dlouho, znám všechny triky, tak na ně rozhodně nemám. Nikdy se nenalíčím tak, jako to umějí ti nejlepší. Každý má zkrátka dělat to, co umí nejlíp a k čemu má talent. U maskérů a vizážistů to platí stejně.

Udržujete se v kondici dietami, cvičením nebo péčí o děti?
Já jsem stále v pohybu nebo mám alespoň ten dojem. Diety nedržím ráda, stresuje mě, že něco nesmím nebo mám jíst něco, co mi nechutná. Tak když potřebuju nějaké to kilo sundat, většinou zmenším porce a úplně vynechám pečivo. To funguje skvěle. Jediné období, kdy si skutečně dopřávám všech myslitelných požitků, jsou prázdniny. Udělala jsem si je letos skutečně volné, jen pro sebe a pro rodinu a stálo mě to pět kilo navrch. Ale stálo to za to. A s pohybem je to tak, že občas chodím hrát tenis, nárazově cvičím, tedy když si koupím nějakou permanentku a je mi líto, že by to znamenalo jen vyhozené peníze, teď jsem přidala jógu. Ale nejraději chodím. Chůze je jedna z nejpřirozenějších věcí, dělá mi dobře, protože se u ní dobře přemýšlí. Po jedné babičce jsem zdědila tuhle posedlost.

Jolana Voldánová




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.