Ona
Režisérka Jitka Němcová

Režisérka Jitka Němcová | foto: Michaela Džurná

Vše mi vonělo, vzpomíná na poslední společná léta žena režiséra Vávry

  • 14
Do svého učitele, muže staršího o 40 let, se Jitka Němcová zamilovala ve škole a rázem dostala nálepku vypočítavé holky toužící po protekci. Působila ve stejném oboru jako manžel, přesto se dokázala prosadit. Naposledy dokumentem Nechte zpívat Mišíka.

Natočila jste dokument o Zuzaně Michnové. Stáváte se specialistkou na muzikanty?
Vůbec, já jsem s nimi skončila. Zuzanu jsem natočit musela, protože je první dáma folkrockové muziky. Logicky jsem zvolila nejdřív ženskou, Vladimír mi pak vyplynul, protože má podobné charizma. Přestože jsou každý úplně jiný. Když vejde Zuzana, rozkopne dveře a nevíte, jestli nedostanete do držky. Zatímco Vláďa je od maminky, která s ním byla sama, vychovaný tak elegantně... Tou svou spořádaností mi připomíná Vávru, mého muže.

Čtěte v pondělí

Velký rozhovor s Jitkou Němcovoučtěte v příloze MF DNES OnaDnes.

Režisérka Jitka Němcová

I povahou?
Mají podobnou trpělivost. Já jsem divoch, impulzivnější, potřebuju nechat volnou cestu, což moudří muži vědí a nezarážejí mě. Čekají, co dobrýho ze mě vypadne.

Vzpomenete si, jaká jste byla ve třiadvaceti, kdy jste se do Otakara Vávry jako studentka zamilovala?
Vidím to před očima... Prvák prošel, ve druháku jsme na Vávrově přednášce byli se Zdeňkem Troškou a bulharským spolužákem Rakovským jen tři, on nám nabídl, že nás odveze autem. Což nikdy nedělal. Od Slavie jsme po nábřeží popojeli jen kousek a on kluky poslal tramvají. Mě odvezl domů, povídal si se mnou o umění.

Jitka Němcová

  • Narodila se před 66 lety v Praze.
  • Absolvovala obor hrané režie na FAMU.
  • Natáčí především televizní filmy a pohádky.
  • Točí dokumenty, nejnověji Zuzana Michnová – Jsem slavná tak akorát a Nechte zpívat Mišíka.
  • Ještě jako studentka začala žít s legendárním režisérem Otakarem Vávrou, který zemřel v roce 2011.
  • Ve volném čase ráda chodí pěšky, plave proti proudu v řece Sázavě, miluje psy a kočky.

Říkalo se o něm, že byl na holky.
Měl nádherný oči a byl šarmantní. Vždycky měl elegantní dámy, nechápu, co se mu stalo, že si vybral mě, která se ani neučesala, když šla na přednášku.

Bránila jste se?
Ne. Ale říkala jsem si, že to je nerozum. Vlítli jsme do toho absolutně. Bylo to s ním senzační. Ale ne jednoduchý. Hlavně můj táta byl úplně nepříčetnej.

Přemýšlela jste, jak dlouho spolu budete?
Moc ne. Jednou jsem mu nesla do špitálu pyžamo, a protože jsem nebyla jeho manželka, vyhodili mě. Tak když ho pustili, vzali jsme se. Nic romantického, svatba z rozumu. To byl rok 1997, bylo mu 86 let. Do pětadevadesáti byl senzační, pak se to zhouplo.

Jak jste to zvládala?
Kdybych ho nemilovala, tak bych se o něj nemohla těch posledních pět let starat. Nic mi nevadilo, všechno mi vonělo. Zajímavý, to bych do sebe neřekla. Pořád jsem ho hladila, aby byl v klidu. Aby si připadal dobře. Za to, že jsem s ním byla šťastná.