Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jitka Asterová: Sexy muži mají peníze

  1:05aktualizováno  1:05
Jitka Asterová v pořadu Sexy život o sexu nemluví. Řeší problémy ve vztazích lidí a seznamuje ty, co jsou tajně zamilovaní, ale stydí se to svému protějšku říct.

Jitka Asterová | foto: Míla Lepší

Hraje v divadle, objevila se v několika známých filmech. Velkou roli jí však režiséři nikdy nedali. Prosadila se až ve zcela jiné profesi. Ze dne na den, bez předchozí průpravy, začala před sedmi lety v rádiu Frekvence 1 moderovat pořad Sexy život. Záhy mezi posluchači trhal rekordy. Nelíbil se však Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, která kvůli ohrožení mravního vývoje dětí a mládeže udělila rádiu opakovaně pokuty. A tak vedení pořad raději pozměnilo.

Měla jste někdy tajnou lásku?

Samozřejmě, to měl asi každý, ale bylo jich tolik, že se mi žádná nevybavuje. Většinou jsem tajné lásky proměnila v netajné. Řekla bych, že jsem měla spoustu vztahů, které jsem musela utajovat. Spíš to byly utajované než tajné lásky.

Jak jste z nich udělala oficiální lásky?

V téhle oblasti jsem si více než ve své kariéře šla za svým. Když jsem po někom hodně tajně toužila, tak jsem mu to řekla.

A co se stalo?

Dotyčný většinou neodolal. Škoda jen, že teď je čím dál méně objektů, které by se mi líbily. Mě až mrzí, že nemám žádnou tajnou lásku, protože bych ji určitě dotáhla do konce.

Máte nějaké vysvětlení, proč je těch objektů tak málo?

Protože pánové v mých letech si vybírají o hodně mladší ženy, než jsem já. Nevím, jestli dělají dobře, ale je to tak. A já, čím jsem starší, tím rostou mé nároky. Je to omílané téma, ale je to tak. Dnes už bych se přes některé věci u muže nepřenesla. Jak mně dřív nevadilo, že byl špatně oblečený, ale když říkám špatně, tak myslím, že jsem byla schopná se zamilovat do úplného váguse jen proto, že měl hezké oči, tak to už se dnes nestane. Opravdu ne. Zrovna nedávno jsem šla na dlouho odkládanou schůzku s mužem, který pro mě přijel ve špinavém autě. To auto nebylo vyluxované. I kdyby mi dal cokoliv, tak když má špinavé auto, nechci vidět jeho byt, a už vůbec ne jeho spodky. A tím to u mě takhle končí.

Nebojíte se, že s vysokými nároky už nikoho nenajdete?

Ne, protože když už bude nejhůř, tak z něčeho slevím.

Vy zrovna nevypadáte na to, že byste toho byla schopna.

Když už by to trvalo dlouho a vadilo by mi, že jsem sama, tak bych musela, nebo bych vyjela do zahraničí.

Proč? Jsou tam jiní muži?

Určitě. Je tam více mužů, kteří nenosí ponožky do sandálů, kteří si nejen posledních pět let kupují deodoranty. V západních zemích tyto základní předpoklady splňuje každý chlap. To jen u nás mají muži s hygienou problémy a mně to hrozně vadí.

Jitka Asterová dala oslavenci plyšového hrocha

Co vůbec podle vás vede lidi k tomu, že vám zavolají, abyste jim pomohla s jejich tajnou láskou?

Protože seznamovací agentury u nás nefungují tak, jak by měly. Lidi se nemají kde seznámit. Nedivím se jim, že jsou v tak zoufalé situaci, že zavolají a chtějí se seznámit. A pak také volají, protože si chtějí vyřešit nějaké konflikty ve vztahu.

Ale proč si problém nevyříkají oni sami přímo z očí do očí?

To je strašně těžké. Já sama jsem teď chytrá jako rádio, ale do určitého věku mi dělalo problém říct partnerovi některé věci. Popovídat si o vztazích a o sexu je strašně těžké. Někdy do toho musí přijít třetí osoba, která poruší bariéru. Problém je většinou v tom, že ti dva si spolu moc nepovídají a potřebují někoho třetího, který přinese jiný prvek. A oni se až pak začnou otevírat. Když se s někým nebavíte dvacet let, tak to pak těžko najednou uděláte. Věci ve vztahu je třeba řešit hned, protože pak se zahltí a už to nikdy nedokážete.

Není trochu naivní čekat pomoc od cizí ženy, navíc se svěřovat do éteru?

Samozřejmě že je. Celé je to šité horkou jehlou, ale proč to nedělat. Spoustu lidí jsme seznámili a udělali jsme je šťastnými. Někdy to opravdu vyjde na sto procent. A jestli jsou naivní? Někteří jsou nejen naivní, ale když jim to zvedne náladu, tak proč ne. Myslím, že i když já konflikt nevyřeším, tak jen tím, že se k němu vyjádřím, i když povrchně a naivně, tak mají důvod se nad problémem zamyslet. Musíte to brát tak, že můj pořad není hluboká sonda do lidských vztahů. Když řeším konflikty, nejsem tam v roli chytřejšího, ale v roli třetího.

Máte zpětnou vazbu?

Zrovna dnes se mi stalo, že volala jedna dáma, která čeká ve čtyřiceti letech dítě s mužem, s nímž jsme ji seznámili, a jsou šťastní. Někdy jsou to opravdu příběhy jak z červené knihovny. Zpětnou vazbu máme, ale ne absolutní, mám jen tu pozitivní. Nevolají ti, kterým to nevyšlo.

Měla byste vy sama odvahu zavolat?

Já bych nezavolala nikdy do žádného rádia. Jedině kdyby moderoval kamarád, tak bychom si udělali recesi. Sama bych vážně nezavolala, protože jsem známá, ale i kdybych nebyla, tak bych to neudělala. Nepatřím mezi ty, kteří potřebují vztahy řešit tímto způsobem. Ve vztazích, i když všechno nedopadlo dobře, jsem si vždycky dokázala poradit sama. Moc jsem nedala na názory někoho jiného.

Teď ale svoji práci dost zpochybňujete?

Možná, ale každý jsme nějaký. Pro určitý typ lidí tohle funguje.

Radíte lidem, jak a co mají ve vztahu dělat. Než jste práci přijala, prošla jste nějakým kurzem?

V rádiu jsem sedm let, mluvím o sexu a vztazích a slyším takových příběhů, že mně to vlastně dalo zpětnou vazbu v tom, že už i já vím, kde jsem ve svých vztazích dělala chyby. A protože jsem hodně situací i předtím řešila sama, poslouchala kamarádky, tak jsem práci přijala. Vyškolila mě praxe sama. Nebyla jsem najatá jako odborný poradce, ale jako moderátor, který lidem rozdává radost, energii, náladu a nemá něco řešit. To z toho až následně vyplynulo. Myslím, že školení nepotřebuju, protože vím, co a jak má být. Navíc lidem neradím, aby dělali věci správně. Snažím se vyřešit jejich situaci tak, aby pro ně byla únosná a byli šťastní. Ne aby žili tak, jak se má. Jestli je to správně, to opravdu nevím.

Troufáte si radit, přitom svůj život nemáte tak úplně vyřešený - jste svobodná, žijete sama s dětmi. Nevyčítají vám to lidé někdy?

Anife Vyskočilová mě jednou glosovala: "Asterka radí, jak si udržet vztah. To je, asi jako kdybych já vyučovala češtinu." Měla pravdu. Ale lidi se se mnou chtějí radit, přestože život nemám uspořádaný, jak má být. Ale jak má být vůbec uspořádaný? Své štěstí nacházím i za tohoto stavu. Nikdo mě nenutí dělat kompromisy, nevyčítá a já hledám štěstí i v jiných věcech. Mám lásku a dostávám ji. A je jedno, v jaké formě a od koho ji dostávám. Netrpím nedostatkem lásky. A že nežiju jako většina, ještě neznamená, že bych nebyla šťastná. Když porovnám roky, kdy jsem byla ve vztahu, ale ne úplně šťastná, a ty, kdy žiju sama, tak jsou lepší tyhle. Lidé ze mě cítí, že žiju relativně šťastně, i když nežiju, jak se má. Kdybych byla ve stresu a utrápená, tak nikomu radit nemůžu.

Jak dlouho jste byla s otcem svých dětí Tomášem Linhartem, který byl odsouzený za finanční podvody?

Sedm let a byly to neustálé stresy. Na druhou stranu musím říct, že jsem si vybrala dobře. O tom svědčí to, že s ním mám dvě skvělé děti. V ten moment se to vydařilo dobře. Nebyl to úlet, se kterým bych se jednou vyspala a náhodou přišla do jiného stavu. Přestože to nebyl jednoduchý vztah, tak jsem si s ním pořídila druhé dítě. A že to dopadlo, jak to dopadlo, byl důsledek mé nezodpovědnosti.

Jitka Asterová s dětmi Annou a Adamem

Jitka Asterová s dětmi Annou a Adamem

Jak to myslíte?

Věděla jsem, že to je člověk, který se neživí úplně poctivou prací. Nevěděla jsem přesně, co dělá, protože on držel svoji práci a naše soukromí v naprosté izolaci. Tušila jsem, že to není zase až moc legální, ale nevěděla jsem, jaký to bude mít dopad. Nevím, jestli je to chyba, ale v životě jsem se snažila seznámit s člověkem, který by byl hodný, měl mě rád. Jenže mě tohle nebavilo, nic mi to neříkalo. Potřebuju extrém. Ještě jsem pořád nedospěla k takové té prosté lásce. Ve vztahu musím cítit velkou přitažlivost, napětí a obdiv.

Proč jste se nakonec rozešli?

Že měl paralelní vztah, o tom jsem se dozvěděla až po rozchodu. To nebyla příčina, ta byla jinde. Když mi v pondělí oznámil, že přijde zítra, a přišel za měsíc, tak jsem to jednou tolerovala. Ale potřetí jsem mu řekla, aby odešel úplně. Nešlo se s ním na ničem domluvit. Vybrala jsem si velkého egoistu, který si dělal, co chtěl.

Co jste řekla dětem, když ho vzali do vazby?

Musela jsem kvůli tomu za psychologem. Stálo mě to hrozné peníze, ale stálo to za to. Ono je něco jiného vysvětlovat dětem, že tatínek je ve vězení, když náhodně někoho přejede autem a má v sobě půl promile. Je to veliké neštěstí, ale i když je tam právem, je to náhoda. Otec mých dětí tam však není úplně omylem. Psycholog mi poradil geniální větu: "Váš tatínek zlobil, tak teď bude nějakou dobu ve vězení." Potýkala jsem se s tím, jak a co dětem říct. Po téhle radě už to bylo docela snadné. Celkem jednoduše to přijaly, protože on nebyl takový ten milující otec, který by k nim chodil pravidelně. Byl to spíš sváteční tatínek a ony na něj neměly tak silnou vazbu. Momentálně to přijaly. Uvidíme, co bude dál. Ale postarám se o to, aby se nic nedělo.

Chodí za ním do vězení?

Dcera ano, syna toho všeho šetřím, protože si nemyslím, že by to prostředí na něj zapůsobilo dobře. Je moc malý, navíc s ním neměl až takovou vazbu.

A vy?

Byla jsem tam třikrát.

Jako svobodná matka jste najednou přišla o peníze na děti. Museli jste se uskromnit?

Já jsem naštěstí dobře zabezpečená a mé děti nijak nestrádají. Mám dobrou práci. Nebudu říkat, že je to super, nemůžu chodit denně na obědy do Hiltonu, ale jednou týdně si tam můžu dovolit zajít.

Jaký jste měla nejdelší vztah s mužem?

Sedm let s otcem mých dětí, jinak to byly dost jepičí vztahy. Pak to byly tři roky, později jsem se zasekla na dvou letech a teď jsou to tři neděle.

Umíte si vysvětlit, proč vám to nevychází?

To víte, že umím. Protože jsem Střelec. I když na znamení nevěřím, přesto, když se mi někdo líbí, tak se dokážu okamžitě nadchnout a jsem úplně slepá. Dřív jsem byla slepá dlouho, brýle mi vydržely dlouho, teď mi vydrží kratší dobu, protože už nejsem schopna toho naivního a opravdového citu. Od partnera něco očekávám. To, aby mi voněl, aby mi s ním bylo dobře, aby mi řekl něco chytrého, aby mě obdivoval. A když mele blbosti, dá kečup k lososu na koňaku, tak to prostě nejde. Ale možná je to tím, co se až bojím vyslovit, že už třeba nejsem toho správného citu schopná.

Třeba je to právě tím, že jste střídala jednoho muže za druhého?

Ale ono to tak není. Střídala jsem chlapy, až když mě omrzeli, teprve pak jsem si našla jiného. Vždycky jsem jim férově řekla: "Už tě nemiluju."

Měla jste někdy muže, který pro vás nebyl sexy, ale měl peníze?

To neměla, protože takoví muži nejsou. Sexy muži mají peníze. Nepotřebuju, aby byl muž extrémně bohatý, ale potřebuju, aby vydělával víc peněz než já. Nebo aspoň tolik, aby si mohl zaplatit sám dovolenou. A nepotřebuju žádnou luxusní. Stačí, když bude mít na Bulharsko. Nemohla bych žít s někým, komu bych musela něco platit. Samozřejmě že neopustím muže, se kterým žiju a on nemůže vydělávat peníze, protože je nemocný. Ale nemůžu žít s mužem, který by vydělával podstatně méně než já. A že vydělávám docela dost.

Kolik?

To je pokaždé různé, ale neřeknu, to se nedělá.

Zeptám se jinak - mohla byste žít s mužem, který má průměrný plat, který je něco kolem třiadvaceti tisíc korun?

Ne, tak to bych opravdu nemohla. Žiju v Praze a jsem zvyklá na určitý standard. Ale na druhou stranu čím dál častěji uvažuju o tom, že bych se úplně odstěhovala někam na venkov. Tam už by tolik nezáleželo na tom, kolik bychom vydělávali.

Sámer Issa a Jitka Asterová

Sámer Issa a Jitka Asterová

Nějak si vás tam nedovedu představit.

V tuhle chvíli na to ještě nemám věk. Zatím Prahu a městský život potřebuju. Ale možná jednou, až vyrostou děti, tak to udělám.

Jaké má singl život výhody?

Můžu si telefonovat čtyřiadvacet hodin se svými kamarádkami. To po minutě hovoru jakémukoliv partnerovi vadilo. Můžu se vracet domů v jakémkoliv stavu, nikdo mi nic nevyčítá, můžu si jít, kam chci, kdy chci, s kým chci, můžu si za své peníze kupovat, co chci, což byl také problém. I když jsem si nakupovala za své, zaznívaly otázky: "Co to máš? Proč sis to koupila?" Kolikrát to byly až nedůstojné věci. Odpadly mi také takové věci, jako je starání se o partnera, naštosovaná lednice, vaření, uklízení kapky vody na umyvadle. Moje teritorium je jenom moje, a to znamená strašně moc. To jsou veliké výhody.

A nevýhody?

Permanentní pocit, že to tak nemá být. Že žít singl není správné, protože vám to podsouvá společnost. Když mi bylo třicet a všichni kolem mě chodili v páru, tak jsem si přišla divná. Někdy mi bylo až tak smutno, že když jsem viděla tatínka, jak vede kluka do školy, ukápla mi slza. Ale už mě to přešlo. Strašné jsou svátky, třeba Vánoce. A pak jsou momenty, kdy mi chybí otec dětí. Chtěla bych, aby je viděl, když se jim něco povede, aby byl na ně pyšný.

Je to tak půl na půl. Kdybychom to daly na váhy, co převáží?

Žít singl není normální, to vím. Ale taky vím, že žít ve vztahu, kdy máte někoho jen na doprovod do společnosti, na druhou stranu si s ním nerozumíte, jen něco předstíráte a ve skutečnosti máte paralelní vztah, tak to taky není normální. Já tak žít nedokážu. Nevím, co je lepší. Samozřejmě že nejlepší je být šťastná a zamilovaná. Nejlepší je holub v hrsti, ale toho holuba má málokdo. Prvotní je najít si štěstí sama v sobě. Je na vás, abyste zvážila, co myslíte, že je lepší.

V rádiu jste se proslavila díky pořadu o sexu, který se vysílal v poledne. Měl spoustu příznivců, ale také odpůrců. Utahovali si kvůli tomu z vašich dětí jejich spolužáci?

Anička chodila do třetí třídy, syn byl ještě malý, bylo mu dva a půl. Ale je pravda, že děti na ně hanlivě pokřikovaly, že mám pořad o tom, jak si někdo holí přirození. Pro ně to bylo hodně těžké. Tak jsem je vzala do rádia, aby viděly, že je to normální práce, že se tam nic neděje, že je to spíš legrace. Vzaly to dobře. I když Anička, která je teď v pubertě, mi vyčetla, že si z ní i dnes dělají spolužáci legraci. Na to říkám, ať si naladí rádio. O sexu už v něm neuslyší, teď je to o seznamování.

Vyčetla vám někdy dcera, že mluvíte o sexu veřejně, a ještě tak otevřeně?

To rozhodně ne. Obě mé děti jsou rády, když jsem doma, ale když jim vysvětlím, že čím více práce mám, tím více radosti bude pro ně, tak mě pošlou do práce.

A naladila byste jim tenkrát svůj pořad, aby ho poslouchaly?

Já v rádiu nemluvím jinak než doma. I proto jsem je tam vzala. Anička chápe můj humor. Kolikrát, když je teď se mnou v rádiu, mi radí, co mám říct, a baví se tím. Myslím, že pro děti je to menší problém než pro mé rodiče.

Proč?

Naši mě chválili za každou práci, ale k téhle se nevyjadřují. Máma kolikrát v éteru slyšela věci, které o mně nevěděla. Vyprávěla jsem třeba o chlapovi, o kterém nevěděla. Upozornila jsem ji, že je to licence - ne všechno, co vyprávím, jsou mé příběhy, i když mluvím v první osobě.

Do rádia jste nastoupila dva týdny před vysíláním, protože jiná moderátorka pořad o sexu odřekla. Do té doby jste tuhle práci nedělala. Zvažovala jste dlouho, zda ji vzít?

Nezvažovala jsem to vůbec. V rádiu jsem byla několikrát jako host a ta práce se mi vždycky líbila. Jsem vlastně stydlivý člověk a jsem radši, když nejsem vidět. Na herectví jsem šla díky tomu, že jsem vystupovala jako dítě v lední revue. Byla jsem tam za kachnu, měla na sobě kašírku a nebylo mi vidět do obličeje. V tom jsem excelovala. Choreograf mi řekl, že jsem výborná a měla bych jít na herectví. Já hloupá šla a nepředpokládala jsem, že kašírovanou masku nebudu mít stále na hlavě. Mně je v podstatě líp v rádiu, než když vystupuju na svoji tvář.

Takže jste vlastně herečka omylem?

To zase ne, ale nejsem herečka, která by nemohla žít bez prken. Zároveň bych nemohla dělat jen v rádiu. To je, neříkám přímo jako Kolbenka, ale dost rutinní práce. Jdu tam, snažím se do dvou hodin dát svoji energii, ale vyjdu z ní a příběhy pouštím z hlavy a nemám z toho žádný pocit. Kdybych to nedělala, tak se zblázním. Když hraju divadlo, tak to přináší setsakra jiné uspokojení.

Jaké?

Je to větší námaha, ale když se zadaří, je děkovačka a lidé vám tleskají, tak je to opravdu strašně příjemný pocit. Nedovedu si představit, že bych tu práci už vůbec nedělala. Na druhou stranu nejsem taková ta klasická herečka, že bych umřela na jevišti jen pro divadlo. To určitě ne.

Představitelky hry Tělo Jitka Asterová, Dáša Bláhová a Míša Sajlerová

Představitelky hry Tělo Jitka Asterová, Dáša Bláhová a Míša Sajlerová

Nelitovala jste toho někdy?

Spíš než lítost mám pocit, že bych měla hrát nějaké velké role v Národním divadle nebo někde jinde. Ale já jsem nikdy takový typ nebyla, ani ve škole ne. Spíš mě lákala divadla menších forem, specifická, jako byl Činoherní klub, Dejvické divadlo. Mrzí mě, že hereckých nabídek, když jsem začala dělat v rádiu, ubylo. Díky tomu však dostávám jiné nabídky. Pracuju daleko víc, ne sice v oboru, nicméně mi to přináší jiné věci. Lhala bych však, kdyby řekla, že mi není líto, že nehraju v nějakém dobrém filmu. To bych jednou určitě chtěla.

Čím si vysvětlujete, že jste jako herečka tak úplně neprorazila? Bylo to nedostatkem talentu?

Studovala jsem v silném ročníku, vlastně s úplnou elitou - Chýlková, Cibulková, Holubová, Žilková. To aby si člověk hodil mašli. (směje se) Nemůžu říct, že jsem byla míň talentovaná, ale spíš jsem jiný typ. Ony jsou silné kalibry a všechny vynikající herečky, které hrály víc. Proč to tak je, to nemůžu říct, nevím to. Možná měly víc štěstí, byly v pravou dobu na pravém místě. Já jsem se teď zaškatulkovala jako ta z rádia. Ale nemůžu si na to stěžovat, protože mi to přineslo něco úplně jiného. Mám daleko větší přímou a neuvěřitelnou vazbu, než kdybych hrála. Mám pocit, že moje práce má nějakou cenu. Z herecké branže jsem se odklonila, na druhou stranu mám jiné nabídky, třeba moderování akcí, které herci nemají. Navíc nikde není dáno, že se nevrátím. Ale jsem odkázaná na nabídky. Když žádnou nedostanu, tak nikomu nic neukážu. Už se však netrápím tím, že mi nikdo nevolá, protože mám spoustu jiné práce.

Jaké bylo vaše první vysílání v rádiu?

Naprosto příšerné a dodnes se divím, že mě hned nevyhodili.

Měla jste chvíle, kdy jste si říkala, že jste neměla jít do pořadu o sexu?

Z rádia jsem nejdřív dostala nabídku. V duchu jsem si říkala: "Hlavně aby to nebylo o sexu." Neuměla bych dělat noční show o sexu, kde se o něm mluví zcela otevřeně. Ale tohle bylo něco jiného. Zvažovala jsem to jen chvilku. Když jsem začínala, prošla jsem si depresivním obdobím. Denně jsem chtěla dát výpověď, brečela jsem, že už dál nemůžu, že mi to nejde. Nebylo to tak úplně jednoduché, protože mně ta profese opravdu nešla. Na každé vysílání jsem se připravovala strašně dlouho, zvažovala jsem, zda vydržet, nebo ne. Pak se práce zmechanizovala.

Pomohla vám herecká průprava?

Jedině v tom, že mě oslovili. Pro ně jsem byla jméno. V profesi mi to nepomohlo vůbec, protože když moderátor hraje, tak je to špatně. Dobrý moderátor musí dát kus sebe, musí jít sám za sebe. Když to neudělá, je to strašně fádní.

Jak jste snášela kritiky, kterých bylo dost?

Strašně špatně. Volali mi lidé, kteří mi nadávali, brečela jsem, nechtěla jsem v té práci pokračovat. Do té doby mi nikdy nikdo neříkal, že něco hraju špatně. Buď mě pochválili, nebo neříkali nic. Teď mi volali lidé okamžitě. Sice chválili, ale také kritizovali. Sto dobrých hlasů pak převážily dva špatné.

Kartářka vám prý předpověděla, že si stálého partnera najdete v padesáti letech. Co budete dělat do té doby?

Ta pauza už není tak veliká, už je to jen rok. Do té doby budu spokojená sama se sebou a doufám, že budu šťastná aspoň tak, jak jsem teď.

Jitka Asterová

Jitka Asterová se narodila 7. prosince 1959 v Praze.

Vystudovala gymnázium a po něm DAMU. Studovala v ročníku společně s Karlem Rodenem, Ivanou Chýlkovou, Evou Holubovou, Pavlem Vítkem, Veronikou Žilkovou a dalšími.

Hrála v několika filmech, například Vesničko má středisková, Čas sluhů, Šakalí léta, Řád saténových mašlí.

Ze vztahu s podnikatelem Tomášem Linhartem má dceru Annu (14) a syna Adama (8).

Kromě moderování hraje v Intimním divadle v Praze.

Autor:




Nejčtenější

Zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl
Ondřej Šteffl: Svět bude potřebovat lidi, kteří se umějí a chtějí učit

Umět se učit, kritické myšlení, kreativita, flexibilita, ale i empatie a laskavost – to jsou klíčové dovednosti ideálního pracovníka příštích let. Alespoň to...  celý článek

V Primarku se můžete od hlavy až k patě obléci jako Harry Potter.
Vzhůru do Bradavic. Řetězec nabízí kolekci inspirovanou Harry Potterem

Fanoušci malého čaroděje slaví. Svého hrdinu mohou konečně mít doma prostřednictvím nové kolekce oblečení, papírenských a bytových doplňků, kterou nabízí...  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Pubertální dcera se chová, jako by se jí netýkala menstruace

Moje dcera se chová, jako by neměla žádnou menstruaci a vůbec se jí to netýkalo. Když se snažím zavést na to hovor, otočí hlavu a ignoruje mě. Čtenářka Ina...  celý článek

Ilustrační fotografie
Osm fyzických příznaků úzkosti. Bušení srdce, teplota i brnění nohou

Projevy úzkosti mohou být velmi pestré. Od klasických jako neklid, bušení srdce, motání hlavy nebo třes rukou až po ty méně obvyklé, které leckdy překvapí.  celý článek

Sport na čerstvém vzduchu a s přáteli je nejlepší způsob, jak si užít léto.
Léto v pohybu: Sportovní outfity a doplňky, kterým neodoláte

Krásné letní počasí přímo vybízí k venkovním sportovním aktivitám. Návštěvu fitness center proto odložte, až se ochladí, a prázdniny využijte ke sportům, které...  celý článek

Další z rubriky

Cara Delevingne (Los Angeles, 17. července 2017)
Delevingne: V pubertě jsem nedávala najevo emoce a byla jsem osamělá

Herečka a modelka Cara Dlelevingne (25) si postěžovala na období svého dospívání. Protože nechtěla odhalovat svou sexuální orientaci, bývala hodně uzavřená a...  celý článek

Zpěvačka s spisovatelka Natálie Kocábová při rozhovoru pro OnaDnes.cz
Natálie Kocábová: Asi už nebudu chlapům tak věřit

Protekční dcera, tak se na ni léta pohlíželo. Aby ne, když ji otec v patnácti vtáhl do showbyznysu. Ale jako by se z toho vymanila. Natálie Kocábová už sama za...  celý článek

Katherine Heiglová (Los Angeles, 16. září 2014)
Bála jsem se, že neshodím 23 kilogramů z dob těhotenství, říká Heiglová

Herečka Katherine Heiglová (38) v těhotenství přibrala necelých 23 kilogramů. Původně si myslela, že nepřekoná hranici 15 kilo, ale nakonec to bylo přes...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

5 nejkontroverznějších parfémů: Opium i vůně pohřebního domu
5 nejkontroverznějších parfémů: Opium i vůně pohřebního domu

Jedni je milují, druzí se jim vyhýbají obloukem. Jsou parfémy, které vyvolaly tak ostrou reakci, že si jiné přízvisko než "kontroverzní" nezaslouží. A to ať už... celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.