Na ultrazvuk se v těhotenství vypravíte hned několikrát. (Ilustrační snímek)

Na ultrazvuk se v těhotenství vypravíte hned několikrát. (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Jít, či nejít na všechna vyšetření? Rozhoduje těhotná

  • 201
Těhotenství je dnes tak trochu maraton po doktorech. Všechna ta vyšetření mnohdy stresují a raději bychom na ně ani nešly. Máme na to právo. Stejně jako rozhodnout o osudu svého nenarozeného dítěte v případě špatného výsledku testu. A právě ta potenciální nutnost volby je snad nejvíc stresující.

Od chvíle, kdy žena otěhotní, ji čeká nejen devět měsíců těšení se na miminko, ale i devítiměsíční obíhání gynekologů, porodnic, laboratoří, nejrůznějších testů, screeningů, ultrazvuků, návštěva obvodního lékaře, zubaře, měření EKG… A to jen pokud vše probíhá v pořádku.

Potřetí už na vyšetření nechci

Lucie už si to vše oběhla dvakrát. Teď čeká své třetí dítě a ráda by si třetí těhotenství prožila trochu méně v čekárnách ordinací. "Třeba na test na cukrovku se mi potřetí opravdu nechce," cítí se už natolik jistá sama sebou a svými instinkty, aby na některá lékařem doporučená vyšetření nešla. "Navíc se dvěma malými dětmi je pro mne každá návštěva doktora o dost složitější," dodává ryze praktický důvod, proč nejít.

Pravděpodobnost, že matka těhotenskou cukrovkou trpí, je přitom velmi malá. Na druhou stranu jde přece o zdraví miminka, a pokud se například právě na takovou těhotenskou cukrovku přijde včas, dá se s pomocí doktorů předejít možným vážným komplikacím u dítěte.

"Neexistuje správné nebo špatné rozhodnutí," míní psycholožka Katarína Lomská Filasová. "Každé rozhodnutí má však své důsledky, které musíme být připravené nést," dodává.

Když na vyšetření nepůjdeme, můžou nás začít přepadat pochyby. Je opravdu všechno v pořádku? Můžeme skutečně věřit jen svým pocitům a ženským instinktům? Proto rozhodneme-li se nejít, měly bychom unést také všechny ty nejistoty, které nás nejspíš zaplaví. Nevěříme-li si však, je podle psycholožky lepší raději vše prověřit.

Většina maminek chodí poctivě

Orientační přehled návštěv lékaře v těhotenství:

9. -14. týden těhotenství:

  • Komplexní vstupní vyšetření
  • Odběry: krevní obraz, krevní skupina, Rh faktor, protilátky, moč + sed., vyšetření na HIV, žloutenku typu B (HbsAg) a syfilis (TPHA)
  • Cytologie, kolposkopie, změření pánve
  • Screening vrozených vývojových vad - odběry a ultrazvuk

15. - 28. týden těhotenství:

  • Pravidelná těhotenská kontrola - každý měsíc, mnohdy doprovázená pravidelným ultrazvukem
  • "Velký" ultrazvuk zaměřený na vyhledávání vývojových vad
  • OGTT test na těhotenskou cukrovku

29. - 36. týden těhotenství:

  • Pravidelná těhotenská kontrola - každé tři týdny, doprovázená ultrazvukem
  • Krevní testy - krevní obraz, TPHA, u Rh negativních a krevní skupiny 0 odběr protilátek
  • Výtěr pochvy
  • CTG - monitor plodu, tj. sledování tepu miminka a kontrakcí dělohy

37. - 40. týden těhotenství:

  • Pravidelná těhotenská kontrola - každý týden, doprovázená ultrazvukem
  • CTG 1x týdně

Po 40. týdnu těhotenství:

  • Pravidelná těhotenská kontrola - dvakrát týdně až denně, doprovázená ultrazvukem
  • CTG 2x týdně

"Naprostá většina těhotných podstoupí všechna základní i doplňující vyšetření, která jim lékař doporučí," konstatuje pražský gynekolog-porodník Jan Lacheta z Gynem s. r. o. Nicméně možnost volby ženě neupírá: "Lékař je tady od toho, aby těhotnou ženu seznámil s fakty, možnostmi a alternativami. Ale je to v první řadě ona sama, kdo v klíčových momentech rozhoduje o průběhu těhotenství."

Klíčová jsou podle gynekologa v těhotenství dvě vyšetření. "Jedná se o prvotrimestrální screening, jehož cílem je stanovit riziko postižení plodu chromozomálními vadami, a screeningový ultrazvuk mezi 20. a 22. týdnem těhotenství, jehož cílem je vyloučit vrozené vady plodu," uvádí. Avšak ani pokud vyjdou screeningy pozitivní, tedy ukážou, že riziko postižení plodu je velké, neznamená to podle lékaře nutně, že je dítě postižené. "V drtivé většině případů následná invazivní diagnostika neprokáže postižení plodu," upozorňuje doktor Lacheta.

Velký strach s dobrým koncem

Bohužel, Romaně se pozitivní screening na vrozené vývojové vady dítěte potvrdil i na ultrazvuku. "A tím začaly naše stresy a boj o život našeho miminka," vzpomíná.

Kvůli abnormalitě v tělíčku absolvovala Romana celkem pětadvacet ultrazvuků a navštívila několik nemocnic a specialistů. "Bylo to pro nás utrpení, jezdit po doktorech a slyšet věty jako: Dle mého názoru nemá cenu pokračovat v těhotenství, to dítě má šanci na normální život tak na čtyřicet procent, pokud se vůbec dožije porodu," vypráví, jak si tehdy s otcem dítěte kladli otázku, zda je těch čtyřicet procent málo, nebo jestli o miminko budou bojovat.

Jeden doktor dal ale miminku šanci, a tak bojovali. A před pár měsíci se jim narodil zdravý syn, který má až na cysty na jedné ledvině vše, jak se patří.

Přesto, že si Romana prožila kvůli vyšetřením velký stres (a nakonec i velikou úlevu), je rozhodnutá jít příště na všechna znovu. Kdyby miminko mělo třeba něco s páteří či mozkem, chtěla by to vědět, abych se případně mohla rozhodovat dál," uvažuje.

Nejvíc stresuje možnost volby

A právě ta možnost, že bude třeba rozhodnout o osudu miminka, pokud se ukáže, že něco není v pořádku, je podle psycholožky pro mnohé maminky na všech těch vyšetřeních snad nejvíc stresující. Daleko více, než samotné obíhání a podstupování všech těch vyšetření.

Nicméně stres je podle doktorky Lomské Filasové přirozená součást života, které se nemůžeme úplně vyhnout. "Přesto, že jsou vyšetření pro maminky stresující, není třeba se bát dopadu stresu na miminko. Pokud dítě v bříšku cítí, že se stresem pracujeme, tak ho vlastně učíme, že potíže se dají překonat."

, pro iDNES.cz