Kouříte? Riskujete. Rakovinu, nemoci srdce a cév, dýchací obtíže… Řada kuřáků se proto snaží přestat. Někteří volí méně náročnou cestu – kouření omezují, přecházejí na lehké nebo herbální cigarety. Pro ty mají ale odborníci špatnou zprávu: kouřit málo je pro vaše zdraví stejně škodlivé jako kouřit hodně. Omezení počtu cigaret nepomůže – riskujete stejně. Jste prostě kuřák. Riziku se vyhnete jen tehdy, pokud kouřit přestanete.
Jak je to možné? Jednoduše, zkrátka neexistuje bezpečná dávka tabákového kouře. "Řada látek, které kouř obsahuje, má bezprahový účinek - to znamená, že nelze stanovit dávku, která by neškodila," vysvětluje přední česká odbornice na závislost na nikotinu Eva Králíková. Teoreticky tak jedna molekula nebezpečné látky může způsobit například rakovinu. Záleží na konkrétním člověku a situaci.
5000 chemikálií
Tabákový kouř, to není jen nikotin a dehet, jejichž obsah v jedné cigaretě se uvádí na krabičkách. Tabákový kouř obsahuje až pět tisíc různých chemikálií. Tyto látky jsou obsaženy i v tabáku do dýmek nebo v herbálních cigaretách. Mají různé funkce – některé podporují vstřebávání nikotinu, jiné působí na kouř, aby se ladně vinul, další zapříčiňují udržení popela na oharku... Mezi nimi je kolem stovky látek způsobujících rakovinu.
A citlivost na tyto látky je u každého jiná.
Eva Králíková podotýká, že extrémní reakce se objevují na obou stranách. "Existují lidé, i když je jich velmi málo, kteří na žádnou z těch tisíců látek v tabákovém kouři citliví nejsou a kouření jim život nezkrátí nebo zkrátí jen velmi málo," říká Králíková. To jsou ti "dědečkové, kteří kouřili celý život dvacku denně a byli čiperové až do osmdesáti". Stejně tak ale existují takoví lidé, kteří jsou velice citliví na libovolný počet látek v tabákovém kouři. Stačí pak třeba jen jeden kancerogen a tito lidé mohou zemřít po malém počtu vykouřených cigaret. Někteří mohou onemocnět i v důsledku pasivního kouření. U nás jde podle Králíkové řádově o stovky lidí ročně.
Dá se předpokládat, že většina lidí je citlivá "průměrně". Pokud kouří 15-20 cigaret denně, budou žít se ve srovnání s nekuřákem o 15 let méně. Statistiky dokládají další smutný fakt: není rozdíl mezi silnými a lehkými kuřáky. I ti, kteří kouří méně než pět cigaret denně, si zvyšují (až ztrojnásobují) riziko srdečních onemocnění, rakoviny plic a degenerativního onemocnění sítnice.
Kouření není jen zlozvyk, závislost na tabáku je především nemoc. V České republice mají cigarety na svědomí každé páté úmrtí. Což znamená šedesát lidí denně.
Vyplatí se přestat
Statistiky optimisticky nevyznívají. Pozitivní zprávou pro kuřáky ale může být to, že v každém věku se vyplatí přestat. Rizika výše uvedených onemocnění se sníží. Základním předpokladem je vlastní rozhodnutí. Čím silnější motivace, tím méně trápení a větší šance na úspěch.
Kouření je naučené chování, které si kuřák pravidelně po mnoho let procvičuje, tedy je "dobře umí". Začíná závislostí psychosociální, po určité době, která je dána geneticky, se přidává závislost fyzická. Při léčbě psychosociální závislosti je potřeba zamyslet se, kdy člověk nejčastěji kouří, a vymyslet předem, jak se takovým situacím vyhnout. Řada bývalých kuřáků například první tři měsíce vynechala chození do restaurací. S léčbou fyzické závislosti na nikotinu mohou pomoci i léky - nikotin z jiného zdroje než z cigarety (u nás k dostání v lékárnách bez předpisu ve formě žvýkaček, náplastí a inhalátoru). Silně závislým kuřákům může lékař předepsat antidepresivum bupropion.
