Úspěšný spisovatel, scénárista a autor divadelních her Jaroslav Rudiš. | foto: Archiv Jaroslava Rudiše

Jaroslava Rudiše životem provází Berlín

Úspěšný a oceňovaný spisovatel, scenárista a autor divadelních her. Otec literárního kabaretu EKG v Divadle Archa a člen skupiny U-Bahn. Co má rád Jaroslav Rudiš?

Kniha

Rozšíření bitevního pole

Kultovní román Michela Houellebecqa rozdělil Francouze na jeho fanatické obdivovatele a stejně fanatické odpůrce. Třicetiletý odborník na informatiku popisuje svůj banální život bez ambicí, přátel a lásky.

Šílené psycho o yuppíkovi z počítačové firmy. Sice stoupá po kariérním žebříčku, ale k ničemu mu to moc není. Řím úspěšnější je ve své práci, tím rychleji se mu hroutí vše ostatní. Končí to fantasticky, pochopitelně se "snaží najít sám sebe", chodí k psychologovi, řeší to s kamarády a pak odjede do lesa, do hor. A to je přesně ta zromantizovaná představa - že v lese najdete sám sebe. Chvíli to vypadá jako hrozný kýč, ale pak tam na něj jeho samota a zbytečnost udeří stonásobně. Od stejného autora jsem četl i knížku Elementární částice. Krásný příběh o samotě a prázdnotě a technologiích na přelomu století.

Knihu vydalo nakladatelství Mladá fronta. Objednat si ji můžete na adrese www.bookcafe.cz za 135 Kč

Film

Lola běží o život

Líbí se mi filmy Toma Tykwera. Lola byla moje malá filmová revoluce. Zpracování tří příběhů, tří pokusů běhu o život, v kombinaci s animací, zakomponování hudby nebo to dořečení vedlejších příběhů v klipovité zkratce!

Dokonce jsme v Berlíně hledali místa, na kterých se to točilo. Našli jsme, kde Lola běží pod metrem, banku, kde pracuje její otec, jen ten supermarket ne. A možná víc se mi líbil další Tykwerův film, Princezna a bojovník. Ale i Zimní spáči, Nebe...

Vybavuju si záběry z nich i po dlouhé době. Navíc jsem je viděl v Berlíně, což zážitek určitě jen umocnilo.

Člověk

Lenka Reinerová

Je moje nejstarší kamarádka. Pravidelně se vídáme a rád poslouchám její příběhy z toho divného století, jehož já zažil jen konec. Vždy je to zajímavé - a kromě toho vaří strašně dobrou kávu. Můžu s ní probírat všechno: od knížek přes politiku po hokej, kterému já na rozdíl od ní moc nerozumím. Možná by mohla být intelektuální kouč našeho národního týmu! Je neuvěřitelně plná energie; pořád se snažím přijít na to, čím se napájí, ale to ví jen ona. Líbí se mi, jak píše, ale i jak vypráví. I její postoj, že není spisovatelka, ale vypravěčka.

Místo

Berlín

Jednoznačně Berlín, ten jiný svět vzdálený pět hodin vlakem. Pořád mě něčím překvapuje. Miluju ho už od roku 91 a definitivně jsem mu propadl v době, kdy jsem tam žil. Nedokážu bez něj dlouho vydržet. Baví mě ta svoboda a energie, to město je pořád v pohybu! Když se pak vracím, mám pocit, že Praha je muzeum: krásné, ale nudné.

Mám pár oblíbených malých kin, třeba Sputnik: úplně pod střechou, v šestém patře bez výtahu a s výhledem na celé město. Anebo Moviemento, kde jako promítač začínal Tom Tykwer. Nebo bary, kam se dostanete jen s někým, koho už tam znají. A líbí se mi, že je Berlín veliký a má všechno, parky i jezera, kde se můžete koupat nebo jen tak poflakovat.

Bleskový dotazník

Kůň, nebo motorka?
Možná motorka - ale nejradši motorák.

Beatles, nebo Rolling Stones?
Jak kdy. Ráno nebo večer? Pár songů od Beatles mám rád, ale Stones jsou zas větší pásci.

Pivo, nebo víno?
Víno. Pivo. Víno. Obojí. Víno víc.

Pamela Anderson, nebo Meryl Streep?
Meryl Streep. Pamela mě fakt nerajcuje.

Salát, nebo steak?
Krvavý, syrový steak. Se salátem.