Gejša

Gejša - Fotografie z filmu Gejša (2005) | foto: Falcon

Japonky si za rozmazlování rády zaplatí

V Japonsku si ženy zaplatí svého prince a alespoň na jeden večer se ve speciálních klubech stávají rozmazlovanými princeznami. "Hostitelských podniků" plných gigolů hýčkajících příchozí ženy, je jen v ulicích tokijské zábavní čtvrti Kabukičo asi 150.

K těm proslulým patří například Ladies' Club Ai, v němž pracuje na 170 gigolů a kde nechybí taneční parket a kapela.

Naopak podnik Raphael patří k těm menším. A právě tady se právě Manato věnuje Juce. Oba celí v bílém se zářivým úsměvem na rtech, stojí bok po boku před pyramidou sklenek šampaňského,kolem níž se vznášejí bílé, růžové a rudé balonky.

"Mám Manata opravdu ráda," říká Juka, zatímco před dvojicí klečí několik mladíků v černých oblecích a zplna hrdla zpívají. "Nikdy na tenhle den nezapomenu," odpovídá Manato.

Tahle scéna v temném, zakouřeném nočním klubu připomíná svatbu, ale žádný svatební obřad se nechystá. Juka zaplatila v přepočtu asi 195.000 korun  za šampaňské, které spolu s Manatem nalili do věže ze sklenek, aby oslavili Manatovy pětadvacáté narozeniny.

"Hostitelé říkají věci, které obyčejným mužům nejdou z pusy. Jsou to profesionálové," říká 27letá Juka a pohrává si přitom s korálky zdobícími její nahnědo obarvené vlasy. "Tohle místo není skutečné," dodává, "je to jako Neverland".

Hostitelské kluby existují už desetiletí, ale v posledních letech jim začala věnovat pozornost média, takže přišly víc do módy. Ze špičkových hostitelů se staly televizní hvězdy.

"Ženy se kdysi bály, aby je někdo neviděl do takového klubu vcházet, takže chodily zadním vchodem. Teď už to tak není," říká 66letý Takaši Aida, který založil v roce 1971 Ladies' Club Ai a teď vlastní v Kabukičo pět nočních klubů. "Teď chodí všechny hlavními dveřmi," dodává Aida, na jehož ruce se třpytí čtyři diamantové prsteny, náramkové hodinky posázené diamanty a v kravatě se blýská diamantová jehlice.

Pro hostitele jako Manato, který než se stal gigolem, prošel celou řadou špatně placených zaměstnání, je přitažlivost tohoto povolání zřejmá. "Nejsem příliš bystrý, takže tohle je jediný způsob, jak můžu vydělat spoustu peněz," říká Manato s obarvenými vlasy vyčesanými do "kohouta" a s troškou rtěnky na rtech.

Populární hostitel v klubu Raphael si může v průměru vydělat kolem 560.000 korun měsíčně, zatímco ti nejlepší v Ladies' Club Ai shrábnou až milion korun - téměř celou částku díky provizím z alkoholických nápojů, k jejichž konzumaci zákaznice přesvědčí.

"Za minulý měsíc jsem si vydělal tolik, jako za tři roky v mém bývalém zaměstnání," říká 25letý Kijomaru, štíhlý absolvent střední školy, který je po deseti měsících práce hostitele v klubu Ladies' Club Ai naprostou jedničkou. Zda hostitelé poskytují služby i po pracovní době, je zcela na nich.

"Mají-li zákaznice peníze, mohou od hostitele dostat cokoliv - jít s ním na schůzku, vyjít si na večeři, mít s ním fyzický kontakt," dodává Kijomaru. "Byl jsem v televizi, na stránkách magazínů. Lidé, které neznám, znají mě. Mohu dělat, co se mi zlíbí. Mohu být slavný. Teď, když jsem se dostal na vrcholek, si potřebuji najít nový cíl."

Konkurence je velká a není snadné stát se špičkovým hostitelem jako Kijomaru - oblíbený drahoušek zákaznic ochotných vysolit horentní sumu za proud alkoholu a romantické brebentění.

Mnozí gigolové to ale vzdají, když okusí tvrdé "učňovské" začátky, v nichž nechybí drhnutí záchodů a přemlouvání žen na ulici k návštěvě klubu. Dokonce i ti úspěšní mají tendenci po několika letech toto povolání opustit, protože jsou vyčerpaní ponocováním a častým popíjením alkoholu.

Ženy tyto kluby přitahují, protože se ve společnosti gigolů cítí jako princezny.

,