Japonci se brání geneticky modifikovaným plodinám

- Děti z japonského Kawagó na předměstí Tokia nesmějí mít na talíři jídlo z geneticky modifikovaných (GM) plodin. Rozhodly o tom místní úřady s ohledem na množící se petice rodičů. K zákazu GM potravin ve školních jídelnách se podle agentury Reuters připojilo i dalších sedm místních správ.
Školní rada z Kawagó poskytuje denně obědy 28.000 dětem v 56 školách. Potraviny pro jídelny se nakupují zásadně u drobných zemědělců, kam genetická technologie nepronikla.

Jsou-li k přípravě jídla potřebné jinde pěstované plodiny, pak musejí být opatřeny certifikátem potvrzujícím, že neobsahují GM složky. "Bereme ohled na znepokojení rodičů z geneticky upravovaného jídla. Dokud obavy nepominou, nebudeme GM potraviny používat," řekl ředitel školního úřadu Hideó Okuhara.

Japonci nedůvěřují vládním kontrolám potravin. "Japonsko je největší dovozce geneticky modifikovaných organismů (GMO) a Japonci slouží jako pokusní králíci pro sledování

Japonská vláda schválila dovoz 22 odrůd šesti geneticky modifikovaných plodin - kukuřice, sójových bobů, řepky, brambor, bavlny a rajčat. Povolení je vydáváno s tím, že tyto plodiny jsou srovnatelné s neupravenými potravinami a liší se od nich pouze obsahem živin, což tvrdí společnosti produkující semena GM plodin.

dlouhodobých vlivů GM potravin na člověka," tvrdí generální tajemnice kampaně proti genetické modifikaci plodin Secuko Jasudová. Kampaně se účastní 100 japonských organizací sdružujících konzumenty, zemědělce i náboženské skupiny.

Aktivisté kampaně odmítají přijmout zásady, na jejichž základě GM potraviny schvaluje vláda a považují za zavádějící tvrzení, že geneticky upravená plodina je srovnatelná s "normální" plodinou.

Vláda sice s přehodnocením bezpečnosti GM váhá, ale chce, aby měla veřejnost možnost výběru. Od dubna 2001 budou etikety na potravinách obsahovat informaci o tom, zda byly při jejich přípravě použity GM plodiny.

Japonská vláda rozhodla, že se nebudou označovat obsahem o genetické úpravě krmiva pro zvířata a ty výrobky, v nichž nebude možné dostupnými metodami zjistit změnu genetického kódu nebo protein, který při genetické modifikaci vzniká, aby nebyl přílliš narušen vzájemný obchod se zemědělskými produkty s USA.

Tak se značení vyhne asi 80 procent kukuřice ročně do Japonska dovážené a víc než 75 procent importovaných sójových bobů. Kukuřice se v Japonsku téměř nepěstuje a spotřebu sóji si Japonsko samo kryje pouze ze tří procent. Z těchto důvodů, tvrdí vláda, je pro Tokio nepřijatelné zavést tak striktní kontrolu GM, potravin jako třeba v Evropě, která je v základních obilninách soběstačná.

Vzhledem k hlasitému křiku veřejnosti ale mnoho japonských potravinářských továren začalo GM plodiny vylučovat z výroby. Například pivovary nebudou do roku 2001 užívat škrob a krupici z geneticky modifikované kukuřice. Do dubna 2001 chtějí zastavit užívání jakýchkoli modifikovaných ingrediencí také producenti dětské výživy. GM plodiny nechtějí používat ani výrobci sójových omáček, šťáv, past, mléka nebo tyčinek obsahujících kukuřici.

Mnoho výrobců ale s radikálním odmítnutím GM plodin váhá, protože si nejsou jisti, zda budou zákazníci ochotni zaplatit více peněz za "čisté" plodiny. "To je nerealistické. Nemůžeme zaručit masovou výrobu potravin bez použití geneticky upravených plodin, dokud Spojené státy nezmění trend genetické technologie," řekl představitel japonského ministerstva obchodu.