Jak napsala agentura Reuters Howard Urnovitz, člen Nadace pro výzkum chronických onemocnění a kalifornské Calypte Biomedical Corp., je toho názoru, že jeho teorie by mohla vysvětlit další chronická onemocnění, od některých případů rakoviny až po roztroušenou sklerózu.
Mnoho odborníků zamítlo tzv. syndrom války v Perském zálivu jako neexistující nemoc, částečně proto, že osoby postižené touto nemocí téměř netrpěly společnými příznaky, jejich organismy prakticky nevykazovaly přítomnost žádných společných mikrobů a chemikálií.
Syndrom války v Perském zálivu je jako většina chronických onemocnění, je těžké spojit rizikové faktory s klinickými symptomy, řekl Urnovitz.
On a jeho kolegové se domnívají, že veteráni války v Perském zálivu z let 1990 až 1991 byli vystaveni chemikáliím typu pesticidů, bojovým chemickým látkám a kouři z hořících ropných polí.
Tyto složky údajně aktivizovaly jejich imunitní systémy. Jedna ze složek imunitního systému umožnila buňkám "rozeznat" baktérie, viry nebo parazity. Tyto tzv. paměťové buňky přeskupily jejich DNA tak, aby organismus mohl chemikáliím čelit.
Mnoho odborníků zamítlo tzv. syndrom války v Perském zálivu jako neexistující nemoc, částečně proto, že osoby postižené touto nemocí téměř netrpěly společnými příznaky, jejich organismy prakticky nevykazovaly přítomnost žádných společných mikrobů a chemikálií.
Syndrom války v Perském zálivu je jako většina chronických onemocnění, je těžké spojit rizikové faktory s klinickými symptomy, řekl Urnovitz.
On a jeho kolegové se domnívají, že veteráni války v Perském zálivu z let 1990 až 1991 byli vystaveni chemikáliím typu pesticidů, bojovým chemickým látkám a kouři z hořících ropných polí.
Tyto složky údajně aktivizovaly jejich imunitní systémy. Jedna ze složek imunitního systému umožnila buňkám "rozeznat" baktérie, viry nebo parazity. Tyto tzv. paměťové buňky přeskupily jejich DNA tak, aby organismus mohl chemikáliím čelit.
