"Kdysi, když jsem ještě studovala medicínu, byla mým snem Afrika," říká lékařka a homeopatka Zuzana Škodová. Na první dalekou cestu, která ji místo Afriky zavedla do Asie, si však nějaký čas počkala. "Ve chvíli, kdy se po ,revoluci‘ všechny možnosti otevřely, já jsem otěhotněla. Byla jsem pět let na mateřské dovolené se dvěma syny, takže se žádné cestování nekonalo. Ta touha ve mně ale byla pořád."
Dávný sen o cestování se jí splnil až po letech, příležitost k cestě do dálky a takřka do neznáma přišla poprvé v roce 2002. Díky projektu holandských lékařů, kteří provozují homeopatickou kliniku v Nepálu, odjela Zuzana na měsíc zadarmo léčit lidi do nepálského města Bhaktapur. "Je to hodně daleko, takže jsem se toho nejdřív bála, ale pak mě to úplně uchvátilo," říká Zuzana Škodová, která se příští rok v únoru chystá do Nepálu už počtvrté. "Pracuji tam zadarmo, jen letenku mi proplácí holandská organizace. Lékaři se na klinice střídají každý měsíc. Jezdí tam Němci, Holanďané, Španělé, Belgičani a my dvě Češky."
"Je to nádherná země," říká Zuzana o Nepálu. Ráda vzpomíná například na pohled ze své terasy na hory anebo na chuť čerstvého bůvolího jogurtu, který mívá k snídani.
Pacienti jsou prý v Nepálu stejní jako u nás. "Až na to, že nechodí k doktorovi s každou rýmičkou a škrábáním v krku," vypráví Zuzana. "Někdy si dělám legraci, že se jenom stěhuju ze své šeberovské ordinace do té nepálské, jinak je to stejné…" Rozdílný je podle Zuzany Škodové přístup lékařů k pacientům. "Jednou za mnou přišla mladá žena kvůli padání vlasů. Zajímavé bylo, že byla svobodná, ale přitom měla za sebou potrat, což je v tamní společnosti úplně nemyslitelé. Mně jako cizince to mohla říct, nepálskému lékaři by se s tím asi nesvěřila. Ne že by se tam nedodržovalo lékařské tajemství, ale přeci jen by s ní zacházeli asi jinak. Bylo pro mě velmi svízelné jim to vysvětlovat. Taky jsem měla pacientku, která byla HIV pozitivní a nevěděla to, zato o tom věděla celá její rodina i klinika. To se mi nelíbí."
V Nepálu už byl se Zuzanou i její sedmnáctiletý syn. "Měl s sebou notebook a díky internetu byl v kontaktu se svými profesory."
Kromě medicíny se stihla Zuzana v Nepálu věnovat také svému velkému koníčku - fotografování. "Fotila jsem od malinka, můj děda byl fotograf a léto jsme vždycky trávili spolu na venkově. Asi proto mě to chytlo. Svůj první foťák jsem vyhrála v časopisecké soutěži, když mi bylo osm let. Byl černý, bakelitový, na film 9 x 9 a přetáčel se ručně. Tím jsem nafotila své první věci, a od té doby jsem fotila pořád," vypráví Zuzana.
Letos se uskutečnila i její první výstava, na které představila své obrázky z Nepálu. "Samotnou by mě to ani nenapadlo, ale kamarádka viděla nějaké moje fotky a pobídla mě, ať to dotáhnu do několika cyklů. Takže jsem cíleně fotila od roku 2002 do letoška." Zuzaniny umělecké sklony se neomezují jen na fotografování; také zpívá a maluje. "Před dvěma lety jsem začala zpívat se sborem Absora Idy Kelarové, a pořád mě to baví. Musím na sobě ale hodně pracovat, protože někdy mám sklon zpívat falešně…"
Zuzana přiznává, že není lehké žít s někým, jako je ona. "Není to jen tak, když doma oznámím, že jedu na měsíc do Nepálu, nebo když uprostřed noci jedu navštívit pacienta. Nevím, jestli je to správné, ale nemůžu jinak. Dělám jen věci, které chci dělat. Nestěžuju si."
 Lékařka Zuzana Škodová je od roku 2001 předsedkyní České lékařské homeopatické společnosti. Od roku 2002 jezdí zdarma léčit na homeopatickou kliniku v Nepálu. Má dva dospívající syny (15 a 17) a kromě své profese se ještě aktivně zabývá fotografováním, zpěvem a malováním. |
