Jaká je obrana před vánočním zhroucením?

A jsou tady zase Vánoce. Jejich kouzlo na nás mává z obchodních domů, vykukuje z časopisů a televize už od konce listopadu. Odevšad se na nás usmívají veselé maminky-hospodyňky, stoicky klidní tatínkové, jenom trošinku víc rozpustilé děti... Jenže ve skutečném životě je vše trochu jinak. I když všichni touží prožít Vánoce v klidu a pohodě, v nejedné domácnosti místo sváteční atmosféry vypukne malé peklo.
Připravit avytvořit klidnou vánoční atmosféru není jen tak. Ne nadarmo se Vánoce umístily na žebříčku stresujících faktorů hodně vysoko. Hned za rozvody, rozchody, změnou zaměstnání a spory s pubertálními dětmi. Čím to je?

V čase adventním ožívají v ženách archetypální pudy udržovatelek rodinného krbu. Snaží se za každou cenu a do posledních zbytků svých sil uvést domácnost do stavu naprosté dokonalosti. Zásobují rodinu jídlem, jako by měl přijít konec světa. Shání každému dárek, po kterém podle jejich představ touží. Muži zase vedeni instinkty pravěkých lovců a opakovanými příkazy svých protějšků vyrážejí za stromečkovými a kapřími úlovky. Hlavně pokud možno co nejdál od nepochopitelného ženského gruntování.

S kým pod stromeček

Kromě zmíněného maratonu uklízení a shánění je tu další problém. Je nutné rozhodnout, kdo z příbuzných by měl být pozván o Vánocích na návštěvu. Je tu i jiný problém. Co s dospělými, ale zatím stále svobodnými ratolestmi? Ti nevděčníci nepokrytě dávají najevo, že by dali přednost odjezdu na hory s partou známých před každoročním zvykem společného Štědrého večera. A tak najít řešení, které by vyhovovalo všem, nebývá jednoduché. Za pokus to stojí, neboť Vánoce jsou rodinné svátky.

Neodkládat řešení

Vůbec nejhorší je se v předvánočním období přetvařovat a potlačovat své negativní pocity. Dřív nebo později pak dojde k vyhrocení situace. Ženy se pak před Štědrým dnem zhroutí psychicky umořené i fyzicky zničené. Svým nejbližším pak místo vyjádření, jak strašně je mají rádi, hystericky sdělí, že jsou na nic. Počkejte, jen ještě vydrátkuju parkety v obýváku, dopeču pátý plech vanilkových rohlíčků a pak se mě už určitě zbavíte. Prostě od vás uteču.

PhDr. Vladimíra Šťastná z Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy na základě dlouholetých zkušeností radí nepodceňovat varovné signály. Pokud nejsme schopni domluvit se s partnerem už prostě na ničem, je lepší přijít poradit se, co s tím, do poradny. Ihned, dřív než dojde k vyhrocení situace. Neodkládat to na později kvůli tomu, abychom měli klidné Vánoce. Vyhrocená a stresující atmosféra vánočního shonu často vyvolává otevřený konflikt."

Být opravdu spolu

Jaká je obrana před vánočním zhroucením? Podle slov dr. Šťastné si každý představuje ideální prožití vánočních svátků jinak, a je to nutné tolerovat. Pro někoho je důležité mít byt jako klícku, pro jiného moře dárků pro všechny, další dává přednost nabité ledničce. Obecně však platí, že nejcennější je radost z pohody, kterou můžeme prožívat s druhými."

Stejný názor zastává i psycholog PhDr. Slavomil Hubálek: Dívejme se na Vánoce opravdu jako na svátek. Vyhýbejme se stresujícím situacím. Koneckonců, užijeme si jich dost po celý rok." Psycholog radí zorganizovat si čas tak, aby v něm i při předvánočním shonu zbyl prostor pro sebe i druhé. Někdy stačí tak málo. Třeba půlhodinka na posezení u čaje, jedno kolečko hry Člověče, nezlob se! s dětmi. Hodně pomáhá, když se na přípravě vánočních oslav podílí celá rodina. Je dobré, když byt vánočně zdobí celá rodina, děti pomáhají péct cukroví, zkrášlují stromek. Společné prožívání Vánoc stmeluje rodinnou atmosféru víc, než když v dokonale naklizeném bytě jsou sice všichni dokonale zaopatřeni, ale ve skutečnosti je každý tak trochu sám."