Ona
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zpověď dvou matek. Jak zvládnout pubertu s penězi a bez nich?

  • 22
Jedna je vysoce postavená manažerka, která jezdí čtyřikrát ročně na dovolenou a řeší různé stresy, jen ne finanční. Druhá je samoživitelka, která sotva pokryje životní náklady své a dvou dcer. Jak prožívaly dobu, kdy byly jejich dcery v pubertě? Páteční magazín MF DNES Rodina DNES získal zpověď dvou matek z rozdílného sociálního prostředí.

Jitka, top manažerka

„Jedna z věcí, která je náročnější pro nás, je říkat dětem ne. V chudé rodině bez peněz prostě argumentujete: Nekoupíme ti to, protože na to nemáme. My museli říkat: Nekoupíme ti to, protože to nepotřebuješ, a být důslední. Nikdy jsme také nechtěli vychovávat dceru v nějakém ́pseudoelitním ́ klubu. Proto jsme jí v Česku vybrali školu obyčejnou, státní, ale s dobrou pověstí. Do třetí třídy všechno fungovalo výborně, pak ale nastal zlom. Dostali novou učitelku, která nevydejchávala mě, ani moje tušené příjmy. Takže dcera si například vyslechla: To, že je tvoje matka manažerka, neznamená, že si před tebou všichni sedneme na zadek. Děti se toho samozřejmě chytly. Občas přišla domů s tím, že jí někdo řekl: Proč se učíš, stejně nebudeš muset nikdy nic dělat? Nakonec školu změnila.“

Martina, prodavačka, matka samoživitelka

Čtěte v magazínu Rodina DNES

Velké téma o výchově bohatých a chudých dětí najdete v pátečním magazínu MF DNES Rodina DNES.

Titulka Rodina DNES č. 45

„Byla jsem ráda, že dokážu svým dvěma dcerám zaplatit obědy, na zábavu nikdy nezbylo. Oproti řadě spolužáků se musely vždy dost uskromňovat. Kladla jsem důraz na osobnost a věci, které mohou ovlivnit i bez peněz. Vyprávěla jsem jim o lidech, kteří něco dokázali, i když začínali z ničeho. A také, že i kdybych byla bohatá, stejně bych je vedla ke skromnosti, protože si mají vážit toho, že jsou zdravé a chytré. To samozřejmě velmi ́milovaly ́. Největší scény jsem zažila, když mladší dcera jako jedna ze dvou žaček (druhá byla dívka z rodiny, kde nikdo nepracoval) nemohla jet se školou na týden do Anglie. Celý týden probrečela, prý jsem ji ani neměla porodit. Starší dcera se přidala: co prý z toho obě mají, že se dobře učí, když jsou ve třídě věčně na chvostě. Zachraňovalo nás, že holky jsou hezké a štíhlé, což jim některé jejich bohatší spolužačky záviděly. Kdybych ještě řešila mindráky z velkých zadků a prsou, asi se oběsím.“