Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Sedm tipů, jak vyzrát na zimní depresi

  • 11
Mnoho lidí touží po tom být medvědem a zimu jednoduše prospat. Trpí totiž extrémní únavou, spavostí a třeba i poruchami nálady. Příčinu potřeby tohoto zimního spánku je třeba hledat v nedostatku slunečního svitu, vitaminů, minerálů a dalších pro organismus nezbytných živin.

Nedostatek slunečního světla je viníkem deficitu vitaminu D, který je nepostradatelný při tvorbě kostí a zubů, protože podporuje vstřebávání vápníku a fosforu. A také je na něm do značné míry závislá naše dobrá nálada.

Pokud nám však tento vitamin chybí, začneme spotřebovávat ten, který již máme, abychom pokryli jeho spotřebu pro fungování srdce a cév. Důsledkem je zhoršení nálady, pocit vyčerpání a bohužel pravděpodobně i ztráta imunity a častá virová či bakteriální onemocnění. A někdy sezonní afektivní porucha (Seasonal Affective Disorder – SAD).

I mírná forma této nemoci může lidem naprosto změnit život a znemožnit jim normální fungování – přestávají být schopni plnit i jednoduché úkoly, mají problémy v partnerských vztazích, nezvládají péči o domácnost a někdy i o děti. Buď můžeme jen trpělivě čekat, až přijde jaro a začne svítit pořádné slunce, nebo se vynasnažíme dodat organismu vše, co postrádá.

1. Zvýšená dodávka životabudičů

Zejména bychom měli dodat tělu látky, které jsou v rámci metabolických pochodů nezbytné pro výrobu energie a silné obranyschopnosti proti bakteriím, virům a škodlivinám v ovzduší. Kromě vitaminu D jsou to i vitaminy řady B, které spolupůsobí při látkové přeměně živin na energii a jsou důležité i pro nervovou soustavu.

Dále pak vitamin C, jenž zvyšuje odolnost vůči infekcím, a navíc je i významným antioxidantem. Některé prameny hovoří i o prospěšnosti ženšenu, L-carnitinu a guarany. Ženšen prý stimuluje buňky imunitního systému a ničí škodlivé bakterie či viry, vyrovnává uvolňování stresových hormonů v organismu, a tím do určité míry bojuje proti únavě. Carnitin je aminokyselina, která organismu umožňuje lépe využít zásoby tuku při přeměně na energii.

Guarana je brazilská rostlina, jejíž semena obsahují kofein a další povzbuzující látky. Používají ji už odedávna místní indiánské kmeny jako povzbuzující prostředek, který dobře pomáhá proti ospalosti a únavě. Žádné vědecky podpořené studie však účinnost této trojkombinace zatím nepotvrdily.

2. Neutíkejme před psychoterapií

Při léčbě většiny typů depresí bývá nedílnou součástí léčby psychoterapie. Při SAD nebývá vždy nutná, protože toto onemocnění přímo souvisí s nedostatkem přirozeného slunečního záření a jeho vlivem na chemické procesy v mozku. Přesto však může být velmi přínosná, dokáže totiž změnit pohled nemocných na sebe sama a dodat jim sílu hledat účinné řešení této na první pohled bezvýchodné situace.

Nejčastěji používanou psychoterapeutickou metodou při SAD bývá kognitivně behaviorální terapie, která je zaměřena na výuku zvládání problémů, které nás sužují. Lidé trpící depresí totiž mají sklony překrucovat realitu, zveličují význam negativních událostí a často mají pocit, že z velké části je jejich vina, že všechno kolem nich je špatné. Terapeut se snaží poskytnout jim nadhled a vést je k tomu, aby se naučili hledat nová vysvětlení a pohledy na současnost i scénáře pro budoucnost.

3. Záchranou může být světelná terapie

Ke zmírnění, a někdy i k úplnému vymizení příznaků sezonní afektivní poruchy může až u dvou třetin pacientů přispět efekt světelné terapie. Jako první přichází mírné zlepšení nálady a zmírnění pocitů únavy. Poté máme méně chuti na sladké a tučné pokrmy a každodenní úkoly již nejsou tak obtížně zvládnutelné.

Nakonec se dostaví zlepšení schopnosti soustředit se a vykonávat i dříve oblíbené fyzické aktivity. Na světelnou terapii reagují rychleji a lépe lidé, kteří v zimě podvědomě vyhledávají světlá místa a radují se z každého slunečného dne, naopak u pacientů, kteří jsou na světlo přecitlivělí, trvá ústup potíží déle.

Světelnou terapii lze podstoupit ve specializovaných zařízeních, v některých zdravotnických zařízeních, ale můžeme si ji aplikovat i sami doma za pomoci speciální lampy s intenzivním bílým světlem. Je však třeba poradit se s odborníky, jak ji správně využívat. Většina z nich radí zapnout ji alespoň na půl hodiny ráno.

4. Poslouchejme hudbu, která se nám líbí

Hudba zlepšuje mozkové funkce obecně, ať již jde o orientaci, slovní zásobu nebo třeba paměť. Pro dosažení určitých pocitů a vědomostí dokáže totiž vyhledat jiné trasy v mozku. A je přitom jedno, zda posloucháme Mozarta, pop či nějaký jiný žánr, na který reagujeme.

„Jestliže si dokážeme to, co posloucháme, spojit s nějakou zkušeností uloženou v pomyslných zásuvkách v mozku, můžeme docílit správného chování a tzv. exekutivního myšlení, kdy ke správným rozhodnutím může pomoci hudba. Uvolňuje totiž dynamiku mezi frontálním lalokem a emočním centrem v mozku. Výsledkem je zapojení jiných tras a mechanismů rozhodování, které lépe reflektují skutečnost,“ tvrdí neurolog Martin Jan Stránský.

5. Nepoddejme se touze zalézt pod peřinu

Pohyb je nejpřirozenější zdroj hormonů dobré nálady – endorfinů. Snižuje napětí a úzkost, povzbuzuje vitalitu a zvyšuje dobrý pocit ze sebe sama.

Nenechme se tedy uspat šedivým počasím a přinuťme se do svého programu zařadit alespoň krátkou pravidelnou procházku – nejlépe samozřejmě v přírodě nebo alespoň v městském parku.

6. Snažme se bojovat proti chutím

Jedním z příznaků zimní deprese bývá nezdolná chuť na potraviny s velkým obsahem sacharidů, kterou v jiných částech roku nepozorujeme.

Je tomu tak proto, že sladká jídla napomáhají produkci serotoninu, tzv. hormonu štěstí, jehož cítíme nedostatek. Pokud tedy zaháníme zimní chmury kalorickým jídlem, měli bychom se poradit s lékařem.

7. Léky, když je lékař doporučí

Běžnou metodou při léčbě klasických depresí bývají antidepresiva. U SAD tomu tak není, ale dosavadní zkušenosti odborníků potvrdily, že jsou-li vhodně zvolena a dávkována, mohou být užitečná.

Může je však předepsat pouze lékař a výhradně on je také kompetentní k tomu, aby rozhodl, zda mají v konkrétním případě smysl či nikoli.

Článek vyšel v únorovém vydání časopisu Zdraví.