Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak vyzrát na gastritidu. Omezte tučná jídla a přestaňte kouřit

aktualizováno 
Nechutná vám, žaludek vás bolí jako čert, máte průjem, cítíte se unavení a možná máte i zvýšenou teplotu. To vše může svědčit o gastritidě - zánětu žaludku.

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Akutní forma tohoto onemocnění přichází náhle a nejčastější příčinou jsou bakteriální a virové infekce. Většinou si s ní tělo poradí samo, samozřejmě jste-li na něj hodní a snažíte-li se mu v tom aspoň trochu pomoci. Co to obnáší?

Obecné doporučení praví: klid, nejlépe na lůžku, dieta. Jako gastritida se může projevit i konzumace špatně tolerované stravy, tedy silně kořeněného jídla nebo hodně tučného, a požívání alkoholu. V tomto případě však pravděpodobně nepůjde o zánět, ale spíše o poruchu motility (akutní dyspepsie).

Domácí lékař

Gastritidu může způsobit i užívání některých léků, typickým příkladem jsou ty s obsahem kyseliny acetylsalicylové. Příčinou však může být i stres.

S vyšetřením a léčbou není radno příliš váhat

Naproti tomu chronický zánět žaludku vzniká pozvolna a zpočátku o něm ani nemusíte vědět. Pokud se však příznaky objeví, pak vás zřejmě udeří pálivá bolest v nadbřišku, nadýmání, plynatost a průjmy.

V takovém případě neváhejte s návštěvou praktického lékaře, který vás pošle ke specialistovi na onemocnění zažívacího traktu – gastroenterologovi.

Ten si vás vyslechne a vyšetří vaše břicho, které bývá místy nebo i celkově citlivé až bolestivé. Odebere vám krev, pravděpodobně vás také pošle na ultrazvuk. Díky těmto vyšetřením vyloučí možnost jiných, například žlučníkových potíží.

Jak poznat, co mi vlastně je?

Jednou z možností, jak diagnostikovat chronickou gastritidu, je endoskopické vyšetření. Jde o obávané spolknutí dlouhého ohebného kabelu, na jehož konci se nachází kamera a světelný zdroj. Kdo však již vyšetření zažil, může potvrdit, že není čeho se děsit.

Když vás pálí žáha

Dejte si pozor na těchto pět mýtů

Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie

Vyšetření není samozřejmě příjemné, ale je většinou docela snesitelné. V případě chronické gastritidy lékař zřejmě najde otok či zarudlou sliznici. To však samozřejmě pro diagnostiku nestačí. Nejprve je zapotřebí odebrat vzorky pro histologické vyšetření.

Léčbu lékař volí individuálně podle formy onemocnění – podávání antibiotik, antacid na snížení kyselosti žaludeční šťávy, doporučení vhodné životosprávy bez vysloveně horkých a kořeněných jídel, dodávky vitaminu B12.

Bakterie, chemie a omyl imunitního systému

Nejčastější formou nemoci je bakteriální gastritida, která vzniká v důsledku osídlení žaludeční sliznice bakterií Helicobacter pylori. Ta není v lidském těle vzácným návštěvníkem, sídlí téměř u každého člověka. Je podivuhodným příkladem adaptace živého organismu na extrémní životní podmínky.

Dokáže si totiž v žaludku vytvořit alkalický obláček, který ji chrání před jinak zničujícím účinkem kyseliny chlorovodíkové. A navíc je schopna vyrábět řadu pro tělo jedovatých látek, které narušují celistvost žaludeční stěny. Nemoc však propukne jen u někoho. Záleží na tom, jak silnou obranyschopnost žaludeční sliznice má člověk, u kterého žije, a také na tom, zda ji osídlil více či méně toxický kmen bakterie.

Co vám doporučí lékaři jako prevenci?

1. pokud kouříte, určitě je dobré přestat; nikotin totiž dráždí sliznici žaludku a dvanáctníku
2. omezte konzumaci alkoholu, který zvyšuje produkce žaludečních kyselin, a také kávu pijte s rozumem
3. raději nejezte silně kořeněná a tučná či smažená jídla
4. jezte pravidelně a menší porce; zabráníte tak agresivnímu působení žaludečních šťáv na sliznici v době, když máte hlad
5. zachovejte klid, nepodléhejte spěchu a stresu

V každém případě však Helicobacter pylori nelze brát na lehkou váhu. Může mít na svědomí i vředy a byla prohlášena za kancerogen (látku vyvolávající rakovinu). Infikovaným lidem hrozí větší riziko onemocnění rakovinou žaludku, ale hrozba se naplní u méně než půl procenta nakažených. Za chronickou gastritidu však mohou být odpovědné i různé dráždivé látky – například léky, jako jsou Aspirin, Acylpyrin, Ibalgin či léky pro léčbu nádorů. V důsledku porušení nebo poškození svěrače mezi žaludkem a dvanáctníkem se může do žaludku vracet obsah tenkého střeva, tedy směs žluči, střevní šťávy a dalších látek, které dráždí žaludeční stěnu.

Nejméně častou formou je autoimunitní zánět žaludku. Jak již samo označení napovídá, jde o omyl obranného systému, který pokládá žaludeční buňky za vetřelce a ničí je. Důsledkem tohoto válečného tažení je snížená tvorba kyseliny chlorovodíkové a tzv. vnitřního faktoru nezbytného pro správné vstřebávání vitaminu B12. Jeho nedostatek může vést k chudokrevnosti.

Jestliže chronická gastritida není léčena, může vést k vytvoření žaludečních vředů. Ty jsou totiž způsobeny agresivním působením kyseliny chlorovodíkové. Produkuje ji žaludeční sliznice kvůli správnému trávení a čištění potravy od choroboplodných zárodků.

Sama se před jejím působením chrání ochranným lemem hlenu. Pokud je hlenu málo nebo je nějak narušen, může dojít k částečnému natrávení žaludeční sliznice – tedy vzniká vřed. Nejzávažnější komplikací je pak přechod v karcinom žaludku.

Článek vyšel v říjnovém vydání časopisu Zdraví.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.