Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Dánská výchova utváří šťastné a odolné děti. Základem jsou pohádky i hygge

  • 73
Dánové se již více než 40 let umisťují v žebříčcích štěstí na předních pozicích. I jejich výchovný styl se podle Jessicy Alexandrové liší, což byl důvod k sepsání návodné knihy. Podle jejích rad můžete mít doma šťastné a „životu odolné“ dítě i vy.

Američanka Jessica Alexandrová byla čtrnáct let provdaná za Dána a fascinovalo ji, jak přistupoval k jejich dceři. Stejně tak ji upoutalo, jak klidné, dobře vychované a empatické dánské děti jsou. Nakonec se rozhodla věnovat dánské výchově ve spolupráci s psychologem Ibenem Sandhalem celou knihu.

Drsné pohádky připraví děti na život

Jak přimět děti k vřelosti a zájmu o druhé?

Ilustrační snímek

„Dánové děti aktivně učí empatii a zájmu o druhé. Začíná to již ve školce a pokračuje se dál ve škole, je to pro ně stejně důležité jako matematika nebo angličtina,“ popsala Alexandrová magazínu Mother. Klíč k úspěchu podle ní tkví v tom, že se Dánové nesnaží děti chránit před negativními emocemi a stránkami života.

Pohádky Hanse Christiana Andersena, které patří mezi dánskými rodiči a dětmi k nejoblíbenějším, jsou často velmi temné a smutné (Malá mořská víla zemře, stejně jako spousta dalších hrdinů těchto pohádek). Zatímco mnoho z nás (stejně jako filmoví režiséři) se je snaží nějak upravit a zajisti šťastný konec, aby nezasáhly citlivou dětskou dušičku, děláme tím zřejmě dětské empatii a připravenosti na život medvědí službu.

Nejšťastnější jsou Dánové, index štěstí roste i u nás

„Čtení knížek, které se zabývají těžkými tématy, pomáhá rodičům pokrýt širokou škálu emocí, což, jak bylo prokázáno, pomáhá dětem rozvíjet jejich vlastní empatii,“ vysvětluje Alexandrová. Kromě empatie podporují dánští rodiče i školy týmovou práci, namísto zdůrazňování individualismu a touhy po úspěchu jednotlivce. Což se v době, kdy více než kdy jindy teenageři touží zejména po slávě, kráse a penězích, zdá jako celkem rozumná idea. Děti se pak v dospívání a dospělosti nebudou cítit zaskočeny tím, že život není procházka růžovým sadem a každý nemůže být slavnou hvězdou.

Sebevědomí, diplomacie a hygge

Podle autorky knihy Dánský způsob výchovy: Jak vychovat nejšťastnější děti na světě jsou i další body, které jsou pro Dány klíčové. Při budování sebevědomí dětí jim jde zejména o jejich zakotvení do rodiny, společnosti a jejich místa v životě a vztahů k ostatním (namísto rozšířeného konceptu založeném na tom, co konkrétního dítě dokáže, umí a vlastní). V zemi je již od roku 1984 zakázáno fyzicky trestat děti, přesto nejsou dánské děti zlobivé a rozjívené.

„Dánové se chovají k dětem diplomaticky a vyhýbají se ultimátům. Výsledkem je velice nenásilná kultura. Soustředí se na řešení problémů místo trestání. A mají tzv. hygge jako jednu z nejdůležitějších hodnot a kulturní normu,“ popisuje dále Alexandrová s tím, že hygge je čas vyhrazený na rodinu, kdy se všichni soustředí na příjemné pocity a na „my“ namísto „já“.

Alexandrová také zdůrazňuje, že zejména Američané mají tendenci dětem jejich čas až příliš plánovat a nenechávají jim dostatek času na volnou hru. Dánové přitom počítají s tím, že hrát si potřebují ještě středoškoláci. V Dánsku také rodiče často myslí na tzv. zóny nejbližšího vývoje, tedy na rozdíly mezi tím, co dítě již dokáže samo dělat a k čemu zatím potřebuje pomoc. Vhodně načasovanou pomocí dítěti se může jeho vývoj urychlit, ale dítě si stále zachovává radost z učení a objevování.

Svobodná výchova není pro každého

V kontrastu s dánskou výchovou vedoucí ke klidným a vychovaným ratolestem může být ta švédská, která podle některých kritiků vede k rozmazlenosti a neomalenosti potomků. V čem je rozdíl? Ve Švédsku byl zákaz tělesných trestů zaveden ještě dříve než v Dánsku, přístup Švédů k dětem je vlastně docela podobný. I zde je velmi rozšířená svobodná výchova, tedy názor, že si děti o spoustě věcí mohou rozhodovat samy - např. o tom, co budou jíst, kdy půjdou spát, jak se oblečou apod. Svobodná výchova má svá pozitiva, ale pro rodiče je velice náročná - namísto příkazů musí rodiče neustále vysvětlovat a objasňovat, jaké následky má dané chování dětí na ostatní. Zároveň by rodiče neměli nechat děti až přehnaně ovlivňovat chod rodiny a určovat její rytmus, jsou zkrátka věci, o kterých rozhodují dospělí.

Jakmile rodiče poleví ve vysvětlování a aktivním rozvoji empatie dítěte, snadno se z něj stane sebestředný tyran. To se podle některých kritických hlasů právě ve Švédsku děje. „Pokud jdete k někomu domů na večeři, děti nikdy v klidu nesedí u stolu. Neustále vyrušují. Vždy jsou ve středu dění, což vede k problémům při dospívání. Jako mladé dívky a chlapci pak očekávají, že se vše bude točit kolem nich a jsou zklamáni, když to tak v životě není,“ uvedl švédský psychiatr a autor knih o výchově David Eberhard pro Telegraph.

Rozporuplné pocity ze švédské výchovy měla i Britka Juliet Nilssonová. Přestože na základě doporučení svého švédského manžela dala děti do švédské základní školy, brzy začala pochybovat, zda to byl dobrý nápad. Zatímco si její potomci užívali ve škole spousty výletů a exkurzí a učili se o přírodě a přátelství, jejich matematické i další dovednosti stagnovaly. „Jako starostlivý rodič jsem se proto šla podívat na několik hodin a viděla jsem, jak děti proudily do třídy a z ní během hodiny, neprokazovaly žádný respekt vůči učiteli a některé děti měly dokonce špunty v uších, aby nějak ztlumily neustálý hluk třídy, ve kterém se nedalo soustředit,“ popsala Juliet Nilssonová pro blog Wear & Where.

Děti nepsaly ani žádné testy, neabsolvovaly zkoušky nebo žádné soutěžní aktivity, domácí úkoly dostávaly sporadicky a nikdo jejich plnění nevyžadoval ani nehodnotil. Juliet se také zdálo, že učitelé nijak nerozvíjeli již získané schopnosti dětí, což vedlo ke ztrátě motivace k učení. Své děti proto nakonec přeřadila do soukromé mezinárodní školy, která lépe vyhovovala její představě o základním vzdělávání a výchově.

, pro iDNES.cz